Článek Učebnice ekonomie produktivní spotřeby/37

Vložit nový komentář

Přihlášení
jméno:heslo:ze serveru:
vaše jméno:
vaše www: http://*
opište kód:

Pozn.: označená pole nejsou povinná. Odkaz na www bude zobrazen pod Vašim komentářem, pokud se jedná o odkaz na blog.

Komentáře k článku: Učebnice ekonomie produktivní spotřeby/37

18. 01. 2026 - 05:46

ondrey: Jako „nastin projektu“ to zni aktivisticky sympaticky (tym, interdisciplinarita, rychle meritelne efekty), ale u textu je jeden zasadni problem: porad je to seznam prani a organizacnich kroku, ne navrh mechanismu. A bez mechanismu (v presnem smyslu designu a implementace) to skonci presne tak, jak uz podobne projekty casto konci: hodne lidi, hodne slov, par workshopu, a nakonec „nerealizovalo se nic“, protoze se v praxi rozsype incentive a vymahatelnost.
Kde je slabina (a proc to neni detail):
• Autor porad rika „motivace musi byt vnitrni a samonosna z efektu systemu“, ale chybi definice efektu, jeho mereni, komu vznika a kdo ho muze verifikovat bez konfliktu zajmu. Bez toho se „samofinancovani“ meni v prerozdelovani podle dojmu.
• Mluvi se o „zucastnenych subjektech“ (vzdelani, zdravotni pojistovny, firmy, kultura…), ale neni receno, kdo rozhoduje a jakym pravidlem. Jakmile je to koalice institucí, nejsme v jedne „hre“, ale v kolektivnim rozhodovani + principal-agent + koalicnim vyjednavani. To je presne misto, kde se projekty lamou.
• Etika prerozdelovani: jakmile chcete rozdelovat „efekty“, musite mit explicitni kriterium spravedlnosti/legitimity (kdo ma narok a proc), jinak se z mechanismu stane moralni arbitraz. A to je minove pole: ruzni akteri budou tvrdit ruzne „spravne“ naroky a bez pravidel se to zablokuje.
Co by melo byt v textu, aby to nebyla jen dalsi vlna:
1. Jedna stranka: presna definice „efektu“ (co presne meri system: prijmy, odvody, snizene naklady zdravotni pece, delka aktivniho zivota…).
2. Jedna tabulka: kdo plati, kdo rozhoduje, kdo nese riziko, kdo je kontrolor, kdo je kontrolovany.
3. Jeden konkretni mechanismus: bonus/malus navazany na overitelny vysledek, escrow/performance bond, sankce za nedodani informaci, a hlavne pravidlo vymahatelnosti (kdy a jak se to vynucuje).
4. Jedna pojistka proti „parkovani“: pokud ma byt 65+ opravdu produktivni, musi byt moznost substituce a mereni (externi kontrakty, srovnatelne metriky, transparentni reporting). Jinak se do toho naleje motivace, ale vysledek se rozplizne.
Za me: ten text chce zkratit o polovinu a doplnit o jadro (definice + pravidlo + kontrola). Jinak je to dalsi projekt, ktery bude umel „legitimizovat tema“, ale nebude umet dodat implementaci. A studujici (klidne i 65+) se z toho nenauci nic, co by dokazal vzit do reality jako navod, ne jen jako manifest.

18. 01. 2026 - 08:26

radimvalencik: Dobré poznámky, ale znovu nepochopení toho nejdůležitějšího, s čím přichází ekonomie produktivní spotřeby. V ná neplatí "musite mit explicitni kriterium spravedlnosti/legitimity (kdo ma narok a proc), jinak se z mechanismu stane moralni arbitraz". Ekonomie produktivní spotřeby nepotřebuje normativní berle v podobě kritéria spravedlnosti. V ní KAŽDÉ ekonomické optimum musí splývat se sociální vstřícností (nabýváním lidského kapitálu v podobě schopností jako zdroj reálnéhé prožitkového bohatství člověka). To je vnitřní kritérium.

---
radimvalencik.pise.cz

19. 01. 2026 - 08:20

tibor: Tady se spíš přikláním na stranu Ondřeje.
Radimovo "setrvačnost v myšlení" se projevuje tím, a v tom, že považuje akademický přístup za prioritní a postačující.
To je ale současně tragédie všech těch akademických snah v uplynulých XX letech, které vedli buď k neoliberálním excesům (všehcna moc korporacím) nebo k neomarxistickému blouznění (grýndílizmus).
Petr Hampl má pravdu v tom, že tyto slepé cesty je možné ve velké části eliminovat inženýrským přístupem. To je trochu to, co navrhuje asi Ondřej. Tabulky a jednoduché pojmenování.
Radime... vím že je nesmírně těžké přepnout myšlení, ale teď je ten správný čas, ještě před podáním projektu !!!

19. 01. 2026 - 19:44

radimvalencik: Nejjednodušší je polemizovat s debilní myšlenkou, kterou tomu druhému připíšeme, viz (Tibore): "Radimovo "setrvačnost v myšlení" se projevuje tím, a v tom, že považuje akademický přístup za prioritní a postačující." Tibore, NIKDE NENAJDEŠ ANI NÁZNAKEM. Já jen tvrdím (a za tím si stojím): a) "bez revoluční teorie není revoluční praxe" či dnes přesněji, KDYŽ SE NEBUDEME OPÍRAT O DOBROU TEORII, NEZORIENTUJEME SE, NESJEDNOTÍME, STANEME SE NÁTROJEM MANIPULACE ZE STRANY GLOBÁLNÍ MOCI; b) AKADEMICKÁ PŮDA JE V SOUČASNÉ DOBĚ V ZOUFALÉ SITUACI (viz její "výpěstky" - Fiala, Nerudová... a "sazenice" (Jourová); c) jedna z nejdůležitějších front probíhá právě na akademické půdě mezi těmi, kteří rozumí vědě a ctí její pravidla, a těmi, kteří ji z různých důvodů devastují; d) ten, kdo nechce vidět, že součástí současného střetu je i tento střet, by se nad sebou měl zamyslet. --- Porovnejte to, co opakovaně říkám se, s tím ZPRZNĚNÍM v Tiborově podání.

---
radimvalencik.pise.cz