Učebnice ekonomie produktivní spotřeby/37

Učebnice ekonomie produktivní spotřeby/37

Z určitých důvodů daných některými taktickými aspekty prezentace teoretických výsledků využitelných při orientaci v současné turbulentní době uveřejňuji na pokračování pracovní verzi konceptu učebnice ekonomie produktivní spotřeby. Zde je 1. díl:

https://radimvalencik.pise.cz/12711-ucebnice-ekonomie-produktivni-spotreby-1.html

Experimentální mikroučebnice nové ekonomie:

Ekonomie produktivní spotřeby – část 37.

Příloha: Laboratorní práce

Metodika řešení problematiky prodloužení doby dobrovolného produktivního uplatnění

dle individuálních možností a konkrétních podmínek

4. Příloha: Nástin projektu na dané téma

Úvodní poznámka

Připravuji s poměrně velkým týmem z několika akademických pracovišť následující projekt. K tomu pár poznámek:

1. Nejde o získání prostředků, ale o legitimizaci tématu, které osobně (a nejen já) považuji za naprosto zásadní (což vyplývá z obsahu přílohy).

2. Počet osob, které se do něj zapojí (ekonomů, odborníků na penzijní systém, sociologů, odborníků na vzdělání, lékařů, mj. gerontologů, psychologů, demografů apod. z různých institucí) není omezen (počítáme cca se 30) a ani forma zapojení (přímá účast, konzultant, podpora projektu) není omezena.

3. Program této Babišovi vlády vytváří přízné podmínky (zastropování věku odchodu do penze a navržení opatření motivujících k prodloužení doby produktivního uplatnění, která lze postupně zdokonalovat a zvyšovat účinnost motivací) pro realizaci výstupů projektu.

4. První ekonomické efekty mohou být doložitelným způsoben získány již během funkčního období této vlády (tj. do příštích sněmovních voleb) a práce budou pokračovat tak, aby toto umožnily.

5. Paralelně navrhneme i projekt GA ČR zaměřený na vytvoření teoretických základů projektu TA ČR, a to právě v podobě teoretických základů ekonomie produktivní spotřeby.

Zadání

Programu na podporu aplikovaného výzkumu a inovací SIGMA – dílčí cíl 3, Podpora inovačního potenciálu společenských věd, humanitních věd a umění https://tacr.gov.cz/program-sigma-oznameni-predbeznych-parametru-15-verejne-souteze-dilci-cil-3/

Vyhlášení této veřejné soutěže TA ČR plánuje na 21. 01. 2026.

Dílčí cíl 3 Programu SIGMA podporuje návrhy projektů, které posilují společenské vědy, humanitní vědy a umění (SHUV) v aktivitách aplikovaného výzkumu a inovací a uplatňují výstupy těchto aktivit v podobě nových nebo podstatně zdokonalených produktů, postupů, procesů nebo služeb. 

Připravovaná 15. veřejná soutěž programu SIGMA – DC3 je zaměřena na oblast bezpečnosti a resilience. Pro tuto veřejnou soutěž byly stanoveny 4 oblasti a z nich 12 výzkumných témat, kdy každý návrh projektu musí naplnit právě jednu oblast a dále jedno vybrané výzkumné téma ze zvolené oblasti. Popis oblastí a výzkumných témat bude zveřejněn na webu TA ČR před vyhlášením veřejné soutěže.

Nástin projektu

Téma: Odstranění bariér a posílení motivace pro budování lokální odolnosti

Název projektu (alternativně):

"Systém motivací zaměřený na prodloužení doby dobrovolného produktivního uplatnění člověka na profesních trzích, identifikování bariér a doporučení směřujících k jejich odstranění v dané oblasti"

Zkrácený název:

Využití dostupných možností prodloužení doby dobrovolného uplatnění člověka na profesních trzích

(jako základ stability ekonomické i mezigenerační sounáležitosti, udržitelnosti systému průběžného penzijního pojištění i jako významný zdroj ekonomického růstu i faktor změny kvality ekonomického růstu)

Zaměření projektu

Možnosti, které nabízí prodloužení doby dobrovolného produktivního (včetně výdělečného) uplatnění člověka na profesních trzích, jsou přehlíženy zejména z následujících důvodů:

1. Absence představy o možnosti zvýšení motivační role penzijního systému pro všechny zúčastněné subjekty.

2. Nedostatečné chápání toho, kdo patří mezi zúčastněné subjekty. Jsou to:

- Klienti systému penzijního pojištění, tj. občané v každém věku (ti, kteří se připravují na odchod do penze, a to ještě před tím, než začnou odvádět příspěvky do penzijního systému, i ti, kteří již systém průběžného penzijního pojištění využívají).

- Poskytovatelé vzdělávacích služeb na všech úrovních (od předškolní až po postgraduální), a to nejen z hlediska procesu nabývání vzdělání, ale i předpokladů pro kvalifikovanou volbu dráhy celoživotní uplatnění člověka na profesních trzích.

- Výchova v rovině i výchova prostřednictví kultury.

- Poskytovatelé a zprostředkovatelé zdravotních a lázeňských služeb (lékařská a lázeňská zařízení, zdravotní pojišťovny).

- Firmy v rámci firemní kultury zaměřené na podporu mezigeneračních týmů a vytváření podmínek pro uplatnění osob ve vyšším věku (formou snižování pracovní zátěže apod.)

O tom, jakou roli mohou sehrát postupné a koncepční změny v oblasti penzijního systému, které by vedly k výrazně vyšší ekonomické zainteresovanosti všech zúčastněných subjektů a využití synergických efektů vznikajících jejich součinností lze diskutovat (možná i hodně dlouho). Mnohem vhodnější alternativou je akční přístup – sestavit tvůrčí interdisciplinární a interinstitucionální tým, který si zadá konkrétní úkol:

Sestavit úplný dobře strukturovaný výčet všech možností podpory dobrovolného produktivního uplatnění člověka na profesních trzích dle jeho individuálních možností a konkrétních podmínek, v nichž působí. Návazně na to řešit otázky implementace, tj. řazení postupných kroků využívání možností v dané oblasti a ocenění jejich efektů.

V návaznosti na to i v rámci toho:

- Identifikovat bariéry, které mohou implementaci bránit.

- Navrhnout témata pro odbornou a veřejnou diskusi k získání co nejširší podpory pro realizaci změny.

- Vytipovat oblasti možné mezinárodní spolupráce se zeměmi, které řeší nebo mohou řešit podobné problémy.

Na tomto místě je nutné zdůraznit, že veškeré motivace pro všechny zúčastněné subjekty musí být vnitřní v tom smyslu, že musí být realizovány z prostředků, které vygeneruje systém průběžného penzijního pojištění. Jinými slovy – motivace musí vycházet z rozdělení ekonomických efektů, které přinese prodlužování doby dobrovolného produktivního uplatnění. K tomu je nezbytné navrhnout konkrétní mechanismy.

Současně s tím je vhodné zmínit (pro konkretizaci představy, jak procesu implementace může probíhat) i to, že při implementaci je nutné začít drobnějšími dílčími kroky a postupně přecházet k systémovým opatřením tak, aby celý proces měl gradující kaskádovou formu. Každý další krok lze realizovat až poté, co začne fungovat krok předcházející. Tomu je nutné přizpůsobit i konkrétní podobu výstupů řešení projektu.

(Pokračování)