Jaké reformy a proč (69) Co říci na půdě ČSSD?

Zítra se chystám na schůzi své místní organizace ČSSD, jejímiž členy jsou shodou okolností i Jirka Dienstbier a Míša Tominová. Jsem dost znepokojen tím, jak si naše strana vede, a tak bych chtěl aspoň vyjádřit svůj názor na "domácí půdě". Toho, co mám na srdci, je více, ale asi se budu věnovat jen následujícímu tématu:

Vím, že pro současnou ČSSD (a nejen pro ni) jsou mj. tyto dvě věci zcela nepřijatelné:

- Plně zásluhový (byť i průběžný) penzijní systém.

- Financování vysokého školství dle reálného uplatnění absolventů na profesních trzích.

To je ovšem i hlavní problém stávající ČSSD. Bez toho, aby prolomila ideologicko-psychologickou (zideologizovanou předsudkovou) bariéru právě v dané oblasti, nebude sto přijít s žádným dlouhodobějším koncepčním řešením v oblastech financování školství, zdravotnictví, penzí. Tj. v těch oblastech, které jsou z hlediska její politiky naprosto zásadní.

Za konkrétně daných podmínek (při současném rozložení politických sil, rozestavění osob a možností, které se jednotlivým hráčům nabízejí) pak její neschopnost zaujmout veřejnost koncepčními řešeními povede k tomu, že si s ní bude A. Babiš (držící státní kasu) pohrávat jako kočka s myší (s kalkulem na vytvoření co nejvýhodnějších podmínek pro příští, třeba i předčasné volby). Bude odmítat nejrůznější návrhy ČSSD na různá zlepšení jako "nesystémové", "nic neřešící", "zbytečně nákladné a neefektivní"... řešení. A do značné míry bude mít i pravdu. Bude říkat, že rád finance na něco uvolní, pokud mu ovšem bude předloženo koncepční řešení.

Obávám se, že s tím, na co chci upozornit, příliš neuspěji. Stále však ještě zbývá naděje, že postupně aspoň někdo něco pochopí, a to zejména pod tlakem reálného vývoje, který asi bude mít řadu fatálních prvků.

Poznámka: Článek je uveřejněn s několikadenním zpožděním, o průběhu schůze v některém z dalších pokračování.

(Pokračování)