Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

maxim 2:
Pane docente,

děkuji za reakci v diskusi k článku s názvem "2 + 2 = 22 ? Ano !". K některým věcem, které jste napsal, bych měl nějaké připomínky, ale je to starý článek, tak už to asi nechám být, i z časových důvodů.

Ale proč se o tom zmiňuji:

Vy jste ve shora uvedeném článku nejen napsal, ale i zdůraznil ve vyžlutěném rámečku toto:

"Když dojde k neshodě, je lákavé udělat z lidí na druhé straně hlupáky a upoutat pozornost. Je těžké komunikovat a pochopit rozdíly, které máme, a předpoklady, které vytváříme. To první stále rozděluje zemi a lidi. To druhé lidi a komunity spojuje."

Nemohu se zbavit dojmu, že se touto Vámi zdůrazněnou zásadou směrem k autorům textu, který zde komentujete, sám neřídíte a děláte z nich hlupáky.

Vy píšete o teorii, ale máte vlastně na mysli především Vaši "Teorii produktivních služeb". Přitom se nejedná o nějaký všeobecně rozšířený názorový proud, kde neznalost by nasvědčovala nevzdělanosti autora. I ty otázky, které jim na závěr kladete, (mimochodem - jak to víte, že by na ně nedovedli nějak odpovědět ?) jsou kladeny z hlediska Vašeho způsobu vidění světa a ve své formulaci předpokládají souhlas s určitými tvrzeními. Jen pro příklad, aby bylo jasno, co mám na mysli: Otázka č.1 vychází z toho, že konkurence nutí kapitalisty zbídačovat dělníky a že k tomu, aby šetřili sami na sobě, je nenutí. Kdo ale s těmito východisky nesouhlasí, nemůže na Vaši otázku odpovědět a musí ji odmítnout.

radimvalencik: Cituji: /// Vy píšete o teorii, ale máte vlastně na mysli především Vaši "Teorii produktivních služeb". Přitom se nejedná o nějaký všeobecně rozšířený názorový proud, kde neznalost by nasvědčovala nevzdělanosti autora.///
K tomu: Ano. Nejedená se o všeobecně rozšířený názorový proud, ale k výhradám vůči tomuto pojetí jsem vždy postupoval s respektem, NIKDY z nich nedala hlupáky, naopak, vždy jsem byl vděčný za případné výhrady k teorii produktivních služeb. Od Vás bych čekal místo nedoloženého obvinění spíše kritické výhrady k uvedené teorii.
Podobně i k druhému Vašemu tvrzení, cituji:///I ty otázky, které jim na závěr kladete, (mimochodem - jak to víte, že by na ně nedovedli nějak odpovědět?) jsou kladeny z hlediska Vašeho způsobu vidění světa a ve své formulaci předpokládají souhlas s určitými tvrzeními. Jen pro příklad, aby bylo jasno, co mám na mysli: Otázka č. 1 vychází z toho, že konkurence nutí kapitalisty zbídačovat dělníky a že k tomu, aby šetřili sami na sobě, je nenutí. Kdo ale s těmito východisky nesouhlasí, nemůže na Vaši otázku odpovědět a musí ji odmítnout. ///
K tomu:
1. Tak ať na ty otázky odpoví.
2. Výchozí tvrzení v otázce č. 1. je nutným předpokladem Marxovy teorie nadhodnoty, protože autoři textu, se kterým polemizují, se k této teorii hlásí, tak z toho logicky vyplývá, že s tímto východiskem souhlasí.
Mnohem podstatnější je však toto:
V čem je hypotéza, že prožíváme období srovnatelné s průmyslovou revolucí, kdy se dominantním sektorem stávají odvětví produktivních služeb? (Jakou máte alternativu?)
Jakou máte alternativu k tvrzení „konkurence nutí kapitalisty zbídačovat dělníky“?
Dokázal byste odpovědět na některé z otázek, které v článku kladu?

---
radimvalencik.pise.cz

maxim 2:
Pane docente,

děkuji za odpověď.

Nemám v úmyslu Vás z něčeho obviňovat, ale s prominutím už ten titulek "mouchy pod sklem" i tón Vašich komentářů svědčí o tom, že autory neberete jako rovnocenné partnery k diskusi. Spíše připomínáte učitele, který z pozice toho, kdo zná pravdu, poučuje žáčka, který napsal 2+2=22. Jenom ta vlídnost a úsměv paní učitelky z videa chybí... Je to samozřejmě jen můj dojem, tak to tak berte.

Připomínka, že Vaše teorie není rozšířený názorový proud měla poukázat na to, že nelze autory textu kritizovat za to, že tuto teorii buď neznají nebo pokud ano že ji nezastávají a nedívají se na svět jejim prizmatem.

Já ty autory neznám a nesledoval jsem to od začátku. Takže nevím, zda o Vaši reakci vůbec vědí, aby se k ní případně mohli vyjádřit.

Nemám dojem, že by Vaše otázky byly nějak zásadní pro pochopení doby a zejména otázky 2 a 3 jsou zjevně ovlivněny Vaší teorií.

Nedomnívám se, že by výchozí tvrzení v otázce č.1 bylo nutným předpokladem Marxovy teorie nadhodnoty.

Je nutno si uvědomit, že cílem kapitalistického podnikání není dobročinnost, ale vytváření zisku. A nižší mzdy zaměstnanců znamenají vyšší zisk. Tedy tendence ke stlačování mezd je založena v samé podstatě kapitalismu, a to bez ohledu na konkurenci - byla by i v hypotetickém prostředí bez konkurence.

Takto to je i z hlediska Marxovy teorie pracovní hodnoty.

Z hlediska této teorie je cena přeměněná forma hodnoty a zisk je přeměněná forma nadhodnoty.

Pro hodnotu nově vyrobeného zboží platí vzorec (c+v+m), kde c je konstantí kapitál, v variabilní kapitál a m nadhodnota. Součet (v+m) představuje nově vytvořenou hodnotu. A pokud celkovou hodnotu zboží pokládáme za danou (je dána množstvím uznané společensky nutné práce), pak vidíme, že snížením variabilního kapitálu, tedy mezd, dosáhneme zvýšení nadhodnoty.

Jak tedy vidíte, Marxista nemá důvod s východiskem Vaší otázky souhlasit. Ne že by konkurence neměla na nic vliv, ale prvoplánově je to sám smysl a podstata kapitalistického podnikání, který vede k zájmu kapitalisty na snižování mezd.

K dalším otázkám snad příště.

radimvalencik: Ad///Nemám v úmyslu Vás z něčeho obviňovat, ale s prominutím už ten titulek "mouchy pod sklem" i tón Vašich komentářů svědčí o tom, že autory neberete jako rovnocenné partnery k diskusi.///
To by mě opravdu mrzelo, pokud by to tak bylo. Snažím se o vstřícnost, druhému názoru vždy dávám prostor. Toto považuji za korektní:
Začátek citace:
///"Uznáváme, že liberální koncepce lidských práv má svůj emancipační potenciál, a to zejména v dobách autoritářské vlády".
Nestojí proti nám superautoritářský, degenerující a o to nebezpečnější systém globální moci? To jsou tak slepí, nebo nechtějí vidět, co se dnes odehrává. Nestojí proti nám v současné době vláda dosazená cizí mocí, která devastuje zemi a boj proti které si vyžaduje sjednocování všech emancipačních sil? A pokud má levice v tomto sjednocování sehrát nějakou roli, nesmí být tupá, omezená, pracovat s vyčichlými stereotypy a nepoužitelnými schématy. Jinak bude jako mouchy pod sklem. Ven se nedostane, ať poleze s nohama dolu nebo nahoru.///
Konec citace.
Zdroj: https://radimvalencik.pise.cz/10629-vize-jakou-potrebujeme-343.html
„Mouchy pod sklem“ jsou obecně míněny k situaci na levici. A ona bohužel taková je.
K Vašemu, cituji: ///Připomínka, že Vaše teorie není rozšířený názorový proud, měla poukázat na to, že nelze autory textu kritizovat za to, že tuto teorii buď neznají, nebo pokud ano že ji nezastávají a nedívají se na svět jejím prizmatem.///
Nikde, zdůrazňuji nikde, jsem za toto nikoho nekritizoval. Maximálně jsem upozornil na to, že taková teorie existuje a bylo by dobré se s ní seznámit.
K Vašemu, cituji: ///Nedomnívám se, že by výchoz í tvrzení v otázce č. 1 bylo nutným předpokladem Marxovy teorie nadhodnoty.///
K Vašemu, cituji: ///Je nutno si uvědomit, že cílem kapitalistického podnikání není dobročinnost, ale vytváření zisku. A nižší mzdy zaměstnanců znamenají vyšší zisk. Tedy tendence ke stlačování mezd je založena v samé podstatě kapitalismu, a to bez ohledu na konkurenci - byla by i v hypotetickém prostředí bez konkurence.///
Tady se mýlíte. Z čeho by ta podstata vyplývala?! Chování lidí je určováno podmínkami. Kapitalistu nutí konkurence k jeho jednání.
K Vašemu, cituji: ///Z hlediska této teorie je cena přeměněná forma hodnoty a zisk je přeměněná forma nadhodnoty. Pro hodnotu nově vyrobeného zboží platí vzorec (c+v+m), kde c je konstantní kapitál, v variabilní kapitál a m nadhodnota. Součet (v+m) představuje nově vytvořenou hodnotu. A pokud celkovou hodnotu zboží pokládáme za danou (je dána množstvím uznané společensky nutné práce), pak vidíme, že snížením variabilního kapitálu, tedy mezd, dosáhneme zvýšení nadhodnoty. - Jak tedy vidíte, Marxista nemá důvod s východiskem Vaší otázky souhlasit. Ne že by konkurence neměla na nic vliv, ale prvoplánově je to sám smysl a podstata kapitalistického podnikání, který vede k zájmu kapitalisty na snižování mezd.///
Marx v Kapitálu i na jiných místech explicitně upozorňuje na to, že stlačovat mzdy na minimum nutí kapitalistu konkurence a ne nějaká abstraktní podstata „kapitalistického zla“.
Mj. ve 2. dílu kapitálu (dal ho dohromady Engels z Marxovy pozůstalosti) se Marx snaží do vámi uvedených schémat rozdělení nadhodnoty dát i osobní spotřebu kapitalisty a jeho investice do výroby. Marx si moji otázku dobře uvědomoval. A nedokázal odpovědět. Byl to jeden z důvodů, proč přerušil práce na dokončení kapitálu.

---
radimvalencik.pise.cz

maxim 2:
Pane docente,

dovolím si nesouhlasit. Kapitalista podniká proto, aby dosáhl zisku. Cíl dosažení zisku není motivován existencí konkurence. A snaha dosáhnout tohoto cíle motivuje k jednání, které k danému cíli vede.

Nejde tady o nějakou abstraktní podstatu kapitalistického zla - ta základní situace je vcelku jasná: při dané ceně výrobku nižší mzdové náklady znamenají větší zisk. Je to jako při rozdělování koláče nebo při nějaké hře s rozdělováním částky, o kterých rád píšete. Snaha každé strany (dělník, kapitalista) o co největší podíl je přirozená, zejména když vezmeme v úvahu, že samotným smyslem a důvodem kapitalistického podnikání je získání tohoto podílu.

Jistě, že část zisku kapitalista investuje do výroby. Ale i zde platí, že to není primárně kvůli konkurenci - po odečtení osobní spotřeby se snaží získané prostředky dále zhodnotit a hlavně proto tedy investuje.

S vlivem konkurence je to podle mne takto:

Pokud kapitalista bude mít při výrobě nějakého zboží nižší náklady než většina konkurence, může z hlediska marxistické teorie dosáhnout vyšší míry zisku. To vede k tlaku na technologické inovace. Snížení nákladů může být samozřejmě dosaženo i stlačováním mezd, ale to už jsme vlastně zpět u toho rozdělování koláče, které jako způsob pro zvýšení zisku funguje i bez existence konkurenčního prostředí (například u monopolu).

radimvalencik: Proč se kapitalista snaží maximalizovat zisk?
Proč se hodný kapitalista nepodělí s dělníky?
Máte jiné vysvětlení, než proo, že by jinak zkrachoval v konkurečním boji? Pokud máte, bude to velký objev.
A pak je tu fenomén Bati. Proč nechával dělníkům kousek "nadhodnoty"?

---
radimvalencik.pise.cz

maxim 2:
1) Kapitalista podniká za účelem vytvoření zisku a snaha o to, aby byl zisk co největší, je přirozená. Když budete pěstovat brambory, tak také budete chtít, aby Vám jich vyrostlo co nejvíc. To je přirozený zájem každého, kdo se snaží nějakou činností něco vyzískat.

2) Hodný kapitalista se s dělníky podělit může - pokud chce a má na to. Mezi odměňováním zaměstnanců v různých firmách za tutéž práci a ve stejné lokalitě rozdíly jsou. Ostatně jste sám napsal, Baťa se s dělníky podělil (ovšem nikoli z dobroty - viz bod 3). Pokud by kapitalista nevydělával dost na to, aby zaměstnancům mohl přidat a udělal by to, pak by zkrachoval, to je jasné. Ale to by ho postihlo i v prostředí bez konkurence.

3) Podle mne terminologická nepřesnost. Nově vytořená hodnota se dělí na variabilní kapitál a nadhodnotu, tedy z definice nadhodnota je to, co dostane kapitalista. Kapitalista se může podělit o nově vytvořenou hodnotu (v+m) a když dá dělníkům více, nadhodnota je potom menší. Nadhodnotu by dělník dostal jen v případě, že by měl v podniku podíl (např.zaměstnanecké akcie).

Kapitalista má zájem na motivaci dělníků k vyšším výkonům a lepší práci. Toho se může snažit dosáhnout např.zavedením úkolové mzdy (pokud to pracovní náplň umožňuje) nebo nějakou formou odměny za hospodářský výsledek podniku. Úkolová mzda motivuje k vyššímu výkonu, odměna za hospodářský výsledek k zájmu na co nejlepším fungování celého podniku. Není to dar, je to způsob motivace. Je na podnikateli, aby si to stanovil tak, aby to plnilo daný účel a netratil na tom.

radimvalencik: Ad: ///Nově vytořená hodnota se dělí na variabilní kapitál a nadhodnotu, tedy z definice nadhodnota je to, co dostane kapitalista. Kapitalista se může podělit o nově vytvořenou hodnotu (v+m) a když dá dělníkům více, nadhodnota je potom menší. Nadhodnotu by dělník dostal jen v případě, že by měl v podniku podíl (např.zaměstnanecké akcie).///
Ve 2. dílu Kapitálu Marx rozšiřuje schémata a rozlišuje část "m" určenou na investice a část na osobní spotřebu kapitalisty. Ptá se ve svých úvahách, jak velkou část mže v konkurenčním prostředí kapitalista věnovat na osobní spotřebu...a nedokáže dát odpověď! - Bodejť, neznal problém investování do pozice a neměl ani teoretický aparát, aby tento problém uchopil.

Ad ///Kapitalista má zájem na motivaci dělníků k vyšším výkonům a lepší práci. Toho se může snažit dosáhnout např.zavedením úkolové mzdy (pokud to pracovní náplň umožňuje) nebo nějakou formou odměny za hospodářský výsledek podniku. Úkolová mzda motivuje k vyššímu výkonu, odměna za hospodářský výsledek k zájmu na co nejlepším fungování celého podniku. Není to dar, je to způsob motivace.///
V podstatě souhlas. Kapitalista (třeba Baťa) může dokonce investovat do lidského kapitálu svých zaměstnanců, aby získal konkurenční výhodu. Otázkou je, podle jakých pravidel se pak rozdělují výnosy z těchto investic. A také jak se rozdělují v případě, že investorem je zaměstnanec, který investuje ze svého "v".

Jinými slovy - lze si při interpretaci dělení výnosů me firmu a zaměstnance hrát se symboly "c, v, m", ale interpretace není jednoduchá. Pokud by se o to někdo chtěl pokusit, bude se muset hodně snažit. Lpět na původní Marxově interpretaci je dost hloupé. Marxe si vážím, ale on sám o řadě problémů věděl.

---
radimvalencik.pise.cz