Vize, jakou potřebujeme/207

11. červenec 2022 | 00.01 |

blog ›

Ještě k pozičnímu investování – 6. část

Čerstvý absolvent VŠFS Jan Pokorný napsal skvělou diplomovou práci s poměrně nenápadným názvem "Význam a aplikace teorie her v podnikovém managementu". Vybírám z ní ty pasáže, které bezprostředně souvisí s pěstováním vize. Vzhledem k tomu, že dle zákona jsou závěrečné práce veřejně přístupné, mohu ji každému zájemci zaslat v příloze mailu. Stojí za přečtení už proto, že kromě jiného obsahuje i velmi dobrý pohled na vývoj a možnosti teorie her z hlediska současnosti.

Pro lepší porozumění textu doporučuji přečíst předcházející části, zde jsou odkazy:

https://radimvalencik.pise.cz/10270-vize-jakou-potrebujeme-161.html

https://radimvalencik.pise.cz/10273-vize-jakou-potrebujeme-162.html

https://radimvalencik.pise.cz/10274-vize-jakou-potrebujeme-163.html

pise.cz/10275-vize-jakou-potrebujeme-164.html">https://radimvalencik.pise.cz/10275-vize-jakou-potrebujeme-164.html

https://radimvalencik.pise.cz/10282-vize-jakou-potrebujeme-165.html

Teprve nyní se dostáváme přímo k podstatě problému. To nejdůležitější zdůrazním. Souvisí se závěrem práce, který jsem uvedl hned v první části. Bez uvedení předcházejících pasáží bychom si nedokázali dostatečně dobře představit to hlavní.

Jen velmi stručně shrnutí přecházejícího: Ultimátní hra – experimentátor poskytuje určitou částku (např. 100 Kč) dvěma hráčům. První navrhuje rozdělení částky (např. 90:10 nebo 50:50), druhý buď souhlasí, nebo nesouhlasí. Když souhlasí, rozdělí se dle návrhu, když nesouhlasí, nikdo nedostane nic. Interpretace výsledků experimentu bezprostředně souvisí s pochopení role pozičního investování (a pochopení role pozičního investování je klíčem k pochopení současného dění).

Text J. Pokorného

Poziční investování v experimentálních hrách

Základní otázka ve hře ultimátum leží v důvodech odmítnutí nižšího než 40% podílu rozdělované částky. Jako vysvětlení vyzdvihuje Eckel (2014, s. 346) většinově přijímanou roli vnímání spravedlnosti. Druhý hráč je ochotný vzdát se své části odměny ve prospěch potrestání nespravedlivého návrhu rozdělení prvním hráčem.

První hráč navrhuje takové rozdělení, které bude s vysokou pravděpodobností přijato, ale současně naplní určité sociální normy. Naplnění těchto norem vychází z pozorované změny chování v modifikované hře diktátor v situacích, kdy jsou účastníci přítomni během experimentu v jedné místnosti a kdy vystupují zcela anonymně. Ve hře diktátor musí druhý hráč pasivně přijmout nabídku, takže je zkoumán pouze vztah prvního hráče k spravedlivému rozdělení. Pokud jsou hráči přítomni, pak zhruba 40 % navrhujících hráčů (diktátorů) si ponechá celou rozdělovanou částku (Engel, 2011). V případě úplné anonymity se zvyšuje procento hráčů ponechávajících si plnou částku na 70 % (Hoffman et al. 1994).

Jestliže existuje shoda na vysvětlení jednání druhého hráče v případě nerovného rozdělení v podobě snahy potrestat nespravedlivé jednání, pak je nutné hledat motiv a příčinu takového chování. Spravedlnost může být pouhým důsledkem skutečné příčiny. Hlubší vhled bude proveden na základě párové kategorie příčina-důsledek.

Přímým důsledkem trestání nespravedlivých návrhů je odmítnutí nerovného návrhu, tedy ztráta obou hráčů. Pohledem druhého hráče lze tento důsledek popsat jako zamezení takovému rozdělení, ve kterém by první hráč získal nad druhým finanční převahu. Ve vícekolové hře může toto rozhodnutí vést ke změně rozhodování prvního hráče v budoucích kolech, ve kterých se bude snažit maximalizovat svoji výplatu rovnějšími nabídkami, u kterých bude předpokládat vyšší pravděpodobnost přijetí. Ve vícekolové hře může druhý hráč odmítnutím nerovného rozdělení v prvním kole získat lepší nabídky v dalších kolech a tím zvýšit očekávanou hodnotu součtu svých budoucích výplat.

ENGEL, Ch., 2011. Dictator games: a meta study. Experimental Economics, 14(4), 583–610. doi:10.1007/s10683-011-9283-7

HOFFMAN, E., McCABE, K., SCHAHCAT, K. a SMITH, V., 1994. Preferences, Property Rights, and Anonymity in Bargaining Games. Games and Economic Behavior, 7(3), 346–380. doi:10.1006/game.1994.1056

K tomu ode mne:

Podstata problému je vysvětlena srozumitelně. Čtenář si může klást otázku, proč je právě tento experiment tak důležitý a proč je klíčem k pochopení současného dění.

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Z rodinných důvodů (pohřeb) jsem musel odjet do Bratislavy. Následující den před návratem jsem si udělal menší výlet na Děvínskou Kobylu, zajímavé kopec se spoustou svědků minulosti a výhledy do daleka.

Jedna ze strání na úbočí Děvínské Kobyly.