Vize, jakou potřebujeme/161

Vize, jakou potřebujeme/161

Ještě k pozičnímu investování – 1. část

Můj student Jan Pokorný (nyní již téměř absolvent) napsal skvělou diplomovou práci s poměrně nenápadným názvem "Význam a aplikace teorie her v podnikovém managementu". Vybírám z ní ty pasáže, které bezprostředně souvisí s pěstováním vize. Vzhledem k tomu, že dle zákona jsou závěrečné práce veřejně přístupné, mohu ji každému zájemci zaslat v příloze mailu. Stojí za přečtení už proto, že kromě jiného obsahuje i velmi dobrý pohled na vývoj a možnosti teorie her z hlediska současnosti.

V této úvodní části zmíním, proč se jedná o problematiku důležitou pro pěstování vize. Pasáže, které považuji za nejvíce přínosné, se týkají aplikace nástrojů modelování pozičního investování na ultimátní hru. Téma zdánlivě velmi specifické a velmi odtažité. Nikoli. Jedná se o aktuální problematiku z několika důvodů:

1. Poziční investování je jeden z hlavních společenských fenoménů, který je příčinou současných problémů. Pokud nepochopíme roli pozičního investování, nepochopíme, z čeho současné problémy vyrůstají a jak současné problémy řešit. V triádě ZMĚNA-SUBJEKT-POLARITA se jedná o klíč k pochopení polarity.

2. Uvedená problematika je rovněž klíčem k pochopení změn v oblasti spotřebního chování, které jsou nezbytná k tomu, aby celá globální společnost dospěla do vyššího "levelu".

3. Práce J. Pokorného vynikajícím způsobem (tak, jak se to podle mě a ani mně ještě nikomu nepodařilo) ukazuje samotnou podstatu problému vztahu zdánlivých rozdílů mezi modely založenými na předpokladu racionality  a realitou, k rozklíčování které jsou modely určeny.

4. Práce je přínosná i k pochopení některých úskalí týmové práce a způsobu jejich překonávání.

5. V neposlední řadě se jedná o práci, která má potenciál obohatit každého. I laika. Každý člověk by každý den měl "udělat něco pro sebe" z hlediska rozvoje a uchování své fyzické, ale i duševní kultury. Přečtení této práce (alespoň vybraných pasáží) je z tohoto hlediska přínosem. A nevyžaduje žádnou zvláštní přípravu.

Prezentaci vybraných pasáží začnu z důvodu srozumitelnosti výkladu koncem práce, tj. závěrem. J. Pokorný zde mj. píše:

Experimentálním testováním predikcí využívající teorii her s předpokladem ekonomicky racionálního chování vzniklo velké množství výsledků, které nejsou v souladu s očekávaným chováním. Tento nesoulad by bylo velmi jednoduché přičíst pouze neracionálnímu chování lidí. Náročnější, za to přínosnější rozvoji poznání zákonitostí lidského rozhodování, je snaha o vysvětlení těchto vlivů při zachování předpokladu ekonomicky racionálního chování.

K tomu ode mne:

Jedná se zásadní problém s významnými dopady na pochopení role abstraktních modelů. Například v roce 2008 jsem tuto otázku rozebral v knížce "Teorie her a redistribuční problémy", kde jsem právě na příkladu ultimátní hry ukázal, v čem se jeden z našich nejlepších analytiků finančních trhů Aleš Michl (dnes shodou okolností guvernér ČNB) mýlí. Podrobný výklad toho, o co šlo, najde zájemce na s. 16-18 zde:

https://docplayer.cz/6909790-Teorie-redistribucnich-systemu.html

Dodnes se lze setkat s tím, že zdánlivou odchylku výsledků modelu využívajícího teorii her od reality (v experimentu či při intepretaci jevů) připisujeme "neracionálnímu" chování lidí. Přitom velmi často (i když ne vždy) se jedná nikoli o "nedostatečnou racionalitu" toho, jehož jednání posuzujeme, ale o to, že dotyčná osoba je racionálnějších než ten, kdo situaci vyhodnocuje. Ten, kde se chová zdánlivě "neracionálně" si totiž uvědomuje některé kontexty (dané paralelními hrami), který "racionální" posuzovatel či interpretátor výsledků experimentu či pozorování přehlédl. Tak je tomu i v případě ultimátní hry, o které bude pojednáno v další části. Všimněte si jak přehledně a stručně to J. Pokorný vyjádřit: "Tento nesoulad by bylo velmi jednoduché přičíst pouze neracionálnímu chování lidí. Náročnější, za to přínosnější rozvoji poznání zákonitostí lidského rozhodování, je snaha o vysvětlení těchto vlivů při zachování předpokladu ekonomicky racionálního chování."

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Každý rok si udělám výlet, dokonce několikrát, kolem Čapkovy Strže. Jedno z nejkrásnějších míst nedaleko Prahy. U Dobříše. Vždy to spojím s obědem Na Prachandě. Vaří skvěle, příjemné místo, rychlá obsluha. V tuto dobu pod Kozími Horami na několika místech rostou dubáky. Letos velké sucho, takže nic.

Jezírko v horní části cesty u Kozích Hor. Mj. Kousek odsud se těžilo zlato. Krátce tam v tuto dobu kvete bílá rostlina.

Celá cesta je krásná, ale výhledů na ní moc není. Toto je jeden z nich. Vlevo v dáli je vidět hřeben Brd.

Ani na skály není tato oblast bohatá. Ale také se najdou.

Netradiční pohled na Čapkovu Strž - z druhé strany, tj. od Kozích Hor.