Vize, jakou potřebujeme/162
Ještě k pozičnímu investování – 2. část
Můj student Jan Pokorný (nyní již téměř absolvent) napsal skvělou diplomovou práci s poměrně nenápadným názvem "Význam a aplikace teorie her v podnikovém managementu". Vybírám z ní ty pasáže, které bezprostředně souvisí s pěstováním vize. Vzhledem k tomu, že dle zákona jsou závěrečné práce veřejně přístupné, mohu ji každému zájemci zaslat v příloze mailu. Stojí za přečtení už proto, že kromě jiného obsahuje i velmi dobrý pohled na vývoj a možnosti teorie her z hlediska současnosti.
(Pro lepší porozumění textu doporučuji přečíst předcházející části, zejména 1. část.)
Jako "předkrm" toho nejdůležitějšího, co práce J. Pokorného přináší, uvádím následující pasáž, která se týká případu, kdy hráč "vidí dál, než na špičku svého nosu":
Text J. Pokorného
Využití opatrnostního řešení ve hrách s nekonstantním součtem
Hry s nekonstantním součtem vyjadřují konflikty se zcela či částečně konvergentními zájmy hráčů. V jednokolové hře s racionálními hráči, úplnými informacemi o strategiích, ve které jsou tyto faktory obecně známé, je řešením hry s nekonstantním součtem Nashova rovnováha.
Zahrnutím možných budoucích konfliktů, případně možnosti chyby v uvažování, je nutné zohlednit také riziko volby jiné než stabilní strategie protihráčem. Mimo chybu v uvažování se může jednat také o vědomou volbu s cílem znemožnit poziční investování, případně protihráče poškodit zápornou hodnotou výplaty.
S tímto rizikem je možné se vypořádat pomocí opatrnostního přístupu k hledání řešení hry, který nabízí maximinová metoda hledání řešení. V následujícím příkladu je představena hra, ve které je Nashovo stabilní řešení odlišné od řešení opatrnostního pomocí maximinu.
Tabulka: Hra s nebezpečnou rovnováhou
Hra typu vězňovo dilema |
Hráč 2 |
|
||
D |
E |
MIN: |
||
|
A |
2 : 1 |
2: -20 |
2 |
B |
3 : 0 |
-10 : 1 |
-10 |
|
C |
-100 : 2 |
3 : 3 |
-100 |
|
|
MIN: |
0 |
-20 |
|
Zdroj: Maschler, Solan a Zamir (2013, s. 103)[1]
Hra má stabilní řešení ve strategiích hráčů C a E, toto řešení je zároveň paretooptimální. Hra se může týkat reálného problému dvou konkurenčních firem.
Druhý hráč předpokládá, že první bude volit strategii vedoucí k Nashovu rovnovážnému řešení. Pak může vědomě změnit svoji strategii z E na D, za cenu snížení své výplaty o jednu jednotku, docílí výrazné záporné výplaty druhého hráče. Toto jednání neodporuje předpokladu racionálního hráče, protože ten předpokládá, že malým snížením výplaty v této hře, může způsobit velkou ztrátu konkurenčnímu podniku a tím upevnit svoji pozici na trhu a zvýšit výplaty z budoucích her.
Pro prvního hráče představuje strategie C značné riziko, proto bude raději volit takovou strategii, při které maximalizuje svoji zaručenou výhru (A). Druhý hráč ví, že první hráč je racionální a nebude volit příliš rizikovou strategii. Proto zvolí strategii, při které také maximalizuje svoji zaručenou výplatu (D).
Ve výše uvedeném příkladu nebude hráč 1 volit strategii vedoucí k Nashově rovnováze z opatrnostních důvodů, protože mu hrozí vysoké riziko ztráty v současné hře, ale také zhoršení pozice ve hře následující. Riziko nemusí vycházet jen z vlastní záporné výplaty hráče, v jiných hrách může být riziková i nepoměrně vysoká výplata druhého hráče, kterou může využít k pozičnímu investování. Jev pozičního investování je nastíněn v následující podkapitole za využití grafického zobrazení Nashova vyjednávacího problému.
K tomu ode mne:
M. Mashler (nositel Nobelovy ceny za ekonomii) a jeho další dva spoluautoři patří mezi špičky v oblasti současné teorie her. Bohužel to, že při modelování lidského chování musíme uvažovat i navazující hry, tj. to, jak člověk odhaduje to, co se bude dít dále, většina dalších badatelů v této oblasti opomíjí. Je to jeden z hlavních důvodů, proč se teorie her nepropracovala k modelům, které by více napomohly člověku rozhodovat se v reálném životě.
Mj. při zpracování tohoto materiálu jsem úplně náhodou zjistil, že můj text a prezentace byly využity ke zpracování materiálu "Teorie her jako bojové umění", který je ke stažení zde:
Nezlobím se, ale naopak. Osvěta je dnes strašně moc důležitá, pokud to nemá dopadnout špatně...
(Pokračování)
A k tomu trochu inspirující přírody:
Pravidelná relaxační otázka do Botanické zahrady Na Slupi. Pokaždé se zde setkám s něčím novým.
Kýčovitá krása až oči přcházejí. Ale to jsem očekával.
Na Slupi najdeme i faunu. Tato je nejkrásnější. Co dětičky obdivují a s kým se baví?
Papouška. "Ahoj" - zdraví děti.
Poprve jsem si povšimnul rozkvetlé palmy pod šitým nebem.