(71.228) Hra: Co přinesl 14.1.2014 – Superaf. 216

18. leden 2014 | 07.56 |

Dělá si koalice ze Zemana legraci? - tak by se dala nazvat jedna z nejdůležitějších zpráv 14.1.2014. Osobně některé postupy či praktiky M. Zemana považuji za hrubé až přehnané, na nebo za hranicí korektnosti. Tentokrát se mi ovšem zdá, že na něj vznikající vládní koalice připravuje podraz a považuje ho za hlupáka či naivku. M. Zeman jednoznačně řekl, že služební zákon by mu měl umožnit jmenovat vládu, ve které ne všichni ministři vyhovují lustračnímu zákonu. A jako kompromisní podmínku (kompromisní z jeho strany), aby nedocházelo k průtahům, uvedl, že stačí, aby takový zákon prošel aspoň prvním čtením. Podrobněji jsem jeho požadavek analyzoval na:

http://radimvalencik.pise.cz/943-kdy-prijme-snemovna-antilustracni-sluzebni-zakon.html

Nyní se koalice otevřeně připravuje na to, že sice nechá takový zákon projít prvním čtením, ale pak připraví takový komplexní pozměňovací návrh, který ponechá současný stav, pokud jde o platnost lustračního zákona. Např. V. Jourová zcela nepochopitelně říká: "zákon o státní službě (by) neměl řešit lustrace, neboť od toho je tu právě již stávající lustrační zákon". Jenže právě ten (lustrační zákon) podle některých ústavních právníků (J. Kysely a dalších) neumožňuje jmenovat vládu, ve které některý z jejích členů není lustračně čistý. To není zcela korektní přístup a svým způsobem je to podraz na M. Zemana. Uvidíme, zda si takovou hru nechá M. Zeman líbit, i když jeho současná pozice není příliš silná.

K tomu viz následující zpráva (podtrženo důležité a zatučněno to ještě důležitější):

KDU-ČSL bude požadovat komplexní pozměňovací návrh k zákonu o státní službě. Na tiskové konferenci po jednání se zástupci odborů to řekl předseda lidovců Pavel Bělobrádek. "Předpokládáme a budeme požadovat, aby došlo ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu, který by šel do druhého čtení. Jsme připraveni všechna připomínková místa, tak jak bývá zvykem, s tímto návrhem navštívit," řekl Bělobrádek s tím, že s návrhem seznámí i odbory. Podle svých slov předpokládá, že se zcela nepoužije ani jeden ze stávajících návrhů služebního zákona - ani vládní, ani poslanecký. Naopak soudí, že bude plně využita lhůta pro legislativní projednávání. "Předpokládám, že bude plně využita lhůta 60 dní a velmi pravděpodobně i bude překročena, protože tak zásadní normu, která může ovlivnit charakter státní správy na desetiletí, tak je potřeba připravit velmi obezřetně," uvedl. Zákon o státní službě chce projednávat i s opozicí. V první řadě se o něm ale chce bavit s koaličními partnery na středeční schůzce. Služební zákon zajímá hlavně hnutí ANO, neboť jeho odsouhlasení v prvním čtení stanovil prezident Miloš Zeman jako podmínku pro to, aby do vlády jmenoval šéfa hnutí Andreje Babiše. Jehož ministerské angažmá by kvůli nedořešené údajné spolupráci s StB mohl zhatit lustrační zákon. První místopředsedkyně hnutí Věra Jourová se v úterý nechala slyšet, že by zákon o státní službě neměl řešit lustrace, neboť od toho je tu právě již stávající lustrační zákon. Místopředseda ČMKOS Václav Pícl vyzdvihl příslib, který prý odboráři dostali od politiků, že se budou moci podílet na přípravě pozměňovacího návrhu. "Také věříme tomu a máme příslib, že tento návrh zákona bude projednáván ve výboru pro sociální politiku, jehož předsedou je Jaroslav Zavadil (bývalý předseda ČMKOS), tak věříme, že i tam dostaneme nějaký prostor, abychom se mohli vyjádřit," uvedl. Šéf KDU-ČSL Pavel Bělobrádek na tiskové konferenci nešetřil bývalé vlády, které zkritizoval za to, že zástupcům odborů a zaměstnavatelů dávaly jen málo prostoru. "Zástupci odborů po delší době, která tady panovala, cítí určité pnutí v tom, že necítily úroveň, která by byla důstojná komunikace s vládou," řekl. Lidovci proto chtějí nastolit plnohodnotný sociální dialog a se zástupci odborů se pravidelně setkávat. "Bereme zaměstnavatelské svazy i odbory jako skutečné partnery, s kterými je třeba diskutovat. Byl bych rád, aby se tripartita opět vrátila k tomu, čím má být, to znamená místem setkání, kde se řeší věcné problémy, kde si partneři navzájem naslouchají," uvedl.

Viz: http://www.novinky.cz/domaci/324539-lidovci-budou-chtit-komplexni-pozmenovaci-navrh-sluzebniho-zakona.html

K tomu se vztahuje též zpráva na Aktuálně.cz:

Bude jmenovat šéfa celé státní správy vláda, nebo prezident? Jak velký vliv na úřednický stav - přijímání i vyhazovy státních úředníků - si ponechá politická reprezentace? A kdo ovládne státní správu, než ji nový zákon částečně zakonzervuje? A co lustrační osvědčení? To jsou otázky, o které se svede na půdě Sněmovny bitva v příštích týdnech. Chybějící zákon o státní službě požaduje po České republice Evropská unie v souvislosti s čerpáním evropských peněz. Bruselu mimo jiné vadí časté obměny vysokých státních úředníků vždy s výměnou politické reprezentace na ministerstvech a dalších vysokých správních úřadech. Se služebním zákonem ale spěchá nová vládní koalice ještě z jednoho důvodu: Schválení předlohy alespoň v prvém sněmovním čtení je podmínkou prezidenta Miloše Zemana, aby jmenoval do Sobotkovy vlády i Andreje Babiše jako ministra financí i bez předložení negativního lustračního osvědčení. Postup bude následující: Poslanci příští týden propustí do dalších čtení tzv. "Tejcův" návrh (připravený sociálním demokratem Jeronýmem Tejcem už v minulém volebním období) a mezitím nová koalice horečně připravuje jeho kompletní změnu. Jednou z hlavních otázek bude, kdo bude jmenovat generálního ředitele čili šéfa celé státní správy. Ten by měl pod sebou klíčové pravomoci - jmenování státních tajemníků všech ministerstev, povyšování státních úředníků nebo systém přezkušování celé státní správy. "Tejcův" návrh, který mají poslanci na stole, počítá s tím, že by ho jmenovala vláda na 6 let a odvolat by tohoto nejvyššího úředníka státu mohla jen po předchozím souhlasu prezidenta republiky. Jedna z pracovních verzí nové koalice, do které mohlo Aktuálně.cz nahlédnout, naopak autonomii generálního ředitele ještě posiluje: vláda by ho mohla odvolat jen s předchozím souhlasem Poslanecké sněmovny. Nestačilo by jí tedy domluvit se jen s prezidentem. A do třetice vláda Jiřího Rusnoka připravila svoji vlastní verzi téhož zákona, který teprve minulý týden vložila do elektronického systému připravované legislativy - a naopak v něm výrazně posílila prezidenta. "Generálního ředitele a zástupce generálního ředitele na služební místo jmenuje a z tohoto místa odvolává prezident republiky na návrh vlády," píše se v návrhu připravovaném vládou Jiřího Rusnoka. V informovaných kruzích vyjednávacího týmu současné koalice se mu říká "Šimerkův návrh" podle náměstka ministra Koníčka. Podle "Šimerkova návrhu" by se tak role obou složek moci výkonné obrátila: Tím aktivnějším hybatelem by byl prezident. Zatím to vypadá, že tento nápad se vládní koalici moc nezamlouvá: "Spíš směřujeme k tomu, že by to měla být vláda. Ale pořád o tom ještě jednáme," říká Věra Jourová za hnutí ANO. Otázkou bude i to, jak velkou pravomoc generální ředitel státní správy dostane. Právě on by totiž měl jmenovat státní tajemníky všech ministerstev a Úřadu vlády, tedy šéfy všech úředníků daného ministerstva. Služební zákon má totiž oddělit politická rozhodování na jedné straně a organizaci ministerstva - tedy rozdělování úkolů, povyšování, přijímání a propouštění úředníků - na straně druhé. Ministr by tak měl jen omezený vliv na personální složení ministerstva. I tady se bude muset Parlament rozhodnout: podle návrhu zaparkovaného ve Sněmovně by státní tajemníky jmenoval generální ředitel státní správy až "po dohodě s ministrem", čímž by si politik ponechal část vlivu na úřednický stav. Odvolání státního tajemníka by bylo jednoduché, a to i bez udání důvodu. Naproti tomu ANO prosazuje, aby státní tajemníky jmenoval generální ředitel (tedy úředník) zcela sám, i bez souhlasu ministra. Státního tajemníka by také nebylo jednoduché jen tak odvolat: zákon by taxativně vypočítal případy, kdy by to bylo možné - např. kvůli reorganizaci úřadu nebo kvůli kárnému řízení. Ať už ale zákon projde v té či oné verzi, důležité bude ještě jedno: kdy vstoupí v platnost a jak dlouhou dobu bude mít nová vláda na to, aby si přizpůsobila státní správu ke svému obrazu, než se "zakonzervuje". Zákon o státní službě připravila už vláda vedená současným prezidentem Milošem Zemanem a první hodnocení státních úředníků podle něj mělo začít v roce 2007. Jenže už následující Špidlova vláda (přestože to byl právě Vladimír Špidla, který jako ministr práce tento zákon prosadil) posunula v roce 2003 jeho účinnost - nebyly peníze na vyšší mzdy, které zákon předpokládal. Tento osud pak "Špidlův zákon" provázel i dál: V odložení účinnosti schváleného zákona pokračovala Topolánkova a pak i Nečasova vláda. Nečasův kabinet pak připravil svůj vlastní návrh, který kritizovaly nejen odbory státních zaměstnanců, ale i koaliční partner - Karolína Peake.

Viz: http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=799282

Následující zpráva ze 14.1.2013 ukazuje, jak významnou roli hraje boj o pozice v těch složkách institucionálního systému, které by měly společnost chránit před pronikáním skrytých struktur (struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad) do institucionální struktury společnosti:

Utajený svědek Jan Novák zaslechl v prosinci 2009 hovor Víta Bárty s počítačovým technikem. Ředitel bezpečnostní agentury ABL (dnes Mark2 Corporation) podal podřízenému CD a DVD disky. Vymaž data na mém počítači a dej tam ta, která jsou na discích, uvedl zhruba podle svědka. Dva dny poté odjel tehdejší šéf agentury ABL na dovolenou. Jeho laptop zůstal na stole v kanceláři a svědek Novák se do něj podíval - prý to vyplývalo z jeho pracovních povinností, jak řekl policistům. Na ploše našel jedinou složku, uvnitř byla asi desítka audiosouborů, ze kterých několik náhodně vybral a přehrál si je. Šlo o odposlechy, na nichž Jan Novák bezpečně rozpoznal hlas primátora Pavla Béma. Svědek poslouchal asi tři minuty a pak počítač zase zavřel. Jméno Jan Novák je samozřejmě smyšlené a policie jím zakrývá pravou totožnost jednoho ze dvou lidí, kteří zatím svědčí v případu odposlechů odcizených z databáze BIS, v němž je vedle Víta Bárty obviněn někdejší důstojník tajné služby a posléze policejní analytik Jan Petržílek. Aktuálně.cz se podařilo Novákovu výpověď získat a zrekonstruovat podle ní jednu z verzí, jak se dnes notoricky známé hovory mezi lobbistou Romanem Janouškem a primátorem Bémem alias "Kolibříkem" a "Mazánkem" do laptopu Víta Bárty dostaly. Z obsahu je však zřejmé, že Novákovo svědectví neodpovědělo na jinou zásadní otázku - kdo záznamy z Bezpečnostní informační služby do ABL vynesl. Podstatné je to především pro Petržílkovy advokáty, druhý svědek v případu totiž uvedl, že hovory Bém - Janoušek dostal Bárta od Petržílka na vánočním večírku ABL. Také inspekce BIS v tomto případě ukázala právě na obviněného analytika Petržílka. Ten strávil měsíc ve vazbě a v této souvislosti měl Novákův výslech pro obhajobu efekt. Vazba byla totiž nařízena proto, že  se policie obávala, aby Jan Petržílek svědka Nováka neovlivňoval. Z výslechu vyplynulo, že Novák Petržílka vůbec nezná. Novákův výslech se odehrál v soudní budově v Praze Na Míčánkách. Vzhledem k utajení identity byl digitálně upraven svědkův hlas a přítomní advokáti poslouchali výpověď z jiné místnosti. K výslechu Jana Nováka byla v protokolu zaznamenána řada připomínek od Bártových a Petržílkových advokátů. Podivili se například nad tím, jak snadno se Novák do Bártova počítače dostal. "Přístup Bárty k zabezpečení byl v podstatě laxní, k tomu počítači mělo přístup několik lidí," odpověděl Novák. Právníky také zajímalo, proč si data z disků do počítače nezkopíroval Bárta sám. "On by to sám ani nedokázal," řekl svědek. Advokáty zaujalo také to, jak si mohl být svědek jistý, že soubory na CD jsou totožné s těmi v Bártově laptopu, i na to však měl Jan Novák odpověď. "Byla to jediná data v jeho počítači," uvedl do protokolu. Jak třaskavé věci z Bártova počítače vyslechl, prý svědkovi došlo až s odstupem času. "Jejich význam mi došel v souvislosti s jejich zveřejněním v médiích," řekl Novák a uvedl, že kopie odposlechů si nepořídil. S Bártou neměl Jan Novák podle své výpovědi jiný než pracovněprávní vztah. "Na přátelské úrovni jsme se stýkali příležitostně. Nepamatuji se na žádné významné konflikty. Pro upřesnění uvedu, že Bárta byl despotický ke svým podřízeným," uvedl na otázku jednoho z advokátů, zda s Bártou neměl vážnější spory. U výslechu musel vysvětlovat i to, proč požádal vypovídat v utajení. "Bojím se o sebe a rodinu vzhledem k tomu, jaké metody a způsoby bývalá společnost Víta Bárty používala. A za druhé vzhledem k velikosti majetku Víta Bárty," čteme v protokolu. Deník Aktuálně.cz se s dotazy ohledně obsahu Novákovy výpovědi obrátil na advokáty Bárty i Petržílka, oslovení právníci však s odkazem na režim utajení, kterému kauza podléhá, odmítli jakýkoliv komentář. "Nebudu k tomu nic říkat," uvedl  obhájce Víta Bárty Tomáš Gřivna. Analytik Petržílek je v současné době na nemocenské, řízení o jeho postavení mimo službu, o jehož zahájení deník Aktuálně.cz před časem informoval, nicméně pokračuje a dosud nebylo rozhodnuto. "Řízení stále probíhá," řekl Aktuálně.cz bez dalších podrobností mluvčí protikorupční policie Jaroslav Ibehej. "Pan Petržílek se chce hájit, ale nemůže, protože byl mlčenlivosti zbaven jen pro účely trestního řízení, nikoli pro řízení o postavení mimo službu," uvedl jeho obhájce Lukáš Trojan.

Viz: http://aktualne.centrum.cz/domaci/kauzy/clanek.phtml?id=799285

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře