(71.133) Hra: Co přinesl 11.10.13 – Superaféra 121

15. říjen 2013 | 08.00 |

Pátek 11.10.2013 přinesl další informace o problému dluhového stropu v USA, který je jen vnějším projevem slepé uličky, do které se dostal vývoj globální ekonomiky:

Patová situace kolem takzvaného dluhového stropu, kdy americká vláda překročí povolenou míru zadlužení země, bude do 17. října vyřešena. Podle ruského ministra financí Antona Siluanova to na zasedání ministrů financí a guvernérů centrálních bank skupiny G20 v rámci podzimní schůzky Mezinárodního měnového fondu a Světové banky prohlásili jeho americký kolega Jack Lew a šéf americké centrální banky (Fed) Ben Bernanke. "Kolegové z amerického ministerstva financí a Fedu řekli, že věří v brzké vyřešení tohoto problému. Řekli, že ten problém bude vyřešen do sedmnáctého," prohlásil v noci na dnešek podle agentury Reuters Siluanov. Právě termín 17. října je pro USA klíčový, neboť tento den dosáhnou dluhového stropu a nebudou si moci již další peníze půjčovat. Pokud se dluhový limit do té doby nezvýší, hrozí, že Washington po tomto datu nebude schopen hradit své pohledávky. Americký prezident Barack Obama a republikáni, ovládající Sněmovnu reprezentantů, se prozatím nedohodli na navýšení dluhového stropu, obě strany nicméně po čtvrteční schůzce hovoří o "užitečnosti" setkání. Vlivný sněmovní republikán Pete Sessions doufá v průlom v otázkách navýšení dluhového stropu USA a obnovení financování vlády ještě dnes. Republikáni souhlasí s dočasným řešením, které by umožnilo další jednání. Kromě hrozby dluhového stropu se USA potýkají i s tím, že nemají rozpočet, republikáni jej blokují, protože jim vadí reforma zdravotnictví. Republikáni navrhli šestitýdenní zvýšení limitu amerického dluhu, když bude Obama ochoten vyjednávat o jejich doplňcích zákona o výdajích vlády. Prezident tento návrh nepřijal, ale ani ho neodmítl. Obama bude s republikánskými senátory  jednat v pátek. Pokud dospějí obě strany ke shodě, mohou se Američané dočkat přijetí zákona o vládních výdajích i navýšení stropu. Také šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová doufá v brzké vyřešení rozpočtových sporů ve Spojených státech. Ve čtvrtek upozornila, že pokud se američtí zákonodárci nedohodnou na zvýšení dluhového limitu, mohlo by to způsobit velké škody ekonomice USA i globálnímu hospodářství.

Viz: http://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/315832-usa-se-dluhovemu-stropu-vyhnou-ujistovali-sef-fedu-i-ministr-financi.html

"Nějak" se to bude muset vyřešit. Zásadní otázky nyní je, jak a jaký to bude mít dopad na úrokové sazby. Z tohoto hlediska je významná následující zpráva:

Přestože akciové trhy konečně začaly růst o více než šest procent, několik předních miliardářů se v tichosti začalo zbavovat amerických aktiv. Prodeje z portfolií Warrena Buffetta, Johna Paulsona a George Sororse vedly server Moneynews.com ke spekulaci, že zřejmě věří předpovídanému novému propadu trhů až o 90 procent. Především Warren Buffett, který patřil k šiřitelům optimismu, si nedávno postěžoval na neuspokojivé výsledky obřích spotřebitelských společností Johnson & Johnson, Procter & Gamble a Kraft Foods. Jeho holdingová společnost Berkshire Hathaway se následně zbavila 19 miliónů akcií Johnson & Johnson a celého podílu v Intelu. Buffett tak dává najevo, že nevěří v akcie závislé na chování spotřebitelů. S nimi je přitom spojeno 70 procent americké ekonomiky. Navíc Buffett není sám. Miliardář John Paulson se zbavil 14 miliónů akcií JPMorgan Chase a také celého podílu ve slevovém prodeji Family Dollar a u výrobce spotřebního zboží Sara Lee. A další známý finančník, George Soros, prodal kromě akcií JPMorgan Chase i podíly v Citigroup a Goldman Sachs. Přitom na trhu se konečně po pěti letech ustálily ceny nemovitostí a někde začaly i růst. A ustálila se i míra nezaměstnanosti. Prodeje velkých akcionářů jsou proto signálem, že ne vše je zcela v pořádku. Jedním z motivů je analýza uznávaného ekonoma Robert Wiedemera, která varuje před 90% propadem akciových trhů. Ačkoli se to zdá nepravděpodobné, tentýž Wiedemer s týmem ekonomů předpověděl v roce 2006 kolaps hypotečního trhu, následnou pohromu pro akciové trhy, která téměř potopila Spojené státy. Varovali před bublinami, které se nafoukly. Wiedemer kromě včasné předpovědi nabídl i strategii, která pomohla některým firmám snížit následné ztráty o 40 procent. Spouštěcí mechanismus nového propadu vidí ve strategii tištění nekrytých peněz ve snaze stimulovat nastartování ekonomiky. Následkem ovšem bude růst inflace, a pokud ta dosáhne 10 procent, povede to podle Wiedemera s matematickou jistotou rychle k novému zhroucení trhů. Proto prý velcí investoři stahují svá aktiva.

Viz: http://www.novinky.cz/ekonomika/315925-miliardari-vetri-drtive-zhrouceni-trhu-a-zbavuji-se-akcii.html

Oba články ilustrují to, že stará (stávající) ekonomika založené na neproduktivní spotřebě (spojené s pozičním investováním) se dostala do slepé uličky, řešení jejích problémů má podobu vytloukání klínu klínem a bude se zmítat ve stále větších křečích. Širší kontext a východiska z této situace jsem popsal ve 100. pokračování této série, viz:

http://radimvalencik.pise.cz/617-71-112-hra-co-prinesl-20-9-13-superafera-100.html

A ještě zpráva se Sýrie ilustrující, jak se bojuje za lidská práva a koho jme chtěli podpořit vojenskou agresí:

Syrští vzbouřenci během své srpnové ofenzívy popravili 190 civilistů a dalších 200 zadržovali jako rukojmí, uvedla v pátek ve své zprávě organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW). Zločinů se dopustili v oblasti obývané alávity. Podle HRW zjištění ve 105stránkové zprávě naznačují, že se vzbouřenci dopustili zločinů proti lidskosti. Podařilo se identifikovat 67 ze 190 obětí. Zpráva byla sestavena na základě záznamů z nemocnic a výpovědí svědků. Povstalci 4. srpna v rámci ofenzívy na severu země, při níž dobyli letiště u Halabu,přemohli vládní síly ve vesnických oblastech provincie Latakíja a obsadili přes deset alávitských vesnic. Hned první den v nich podle zjištění HRW pozabíjeli obyvatele. "Svědci popsali, jak opoziční síly popravovaly obyvatele a střílely do civilistů. Někdy zabily nebo se pokusily zabít celé rodiny, které zůstaly neozbrojené v domech nebo utíkaly před útokem," stojí ve zprávě. Podle HRW se na ofenzívě podílelo 20 vzbouřeneckých skupin, z nichž pět nepatří k hlavním silám a je zapleteno do útoků na civilisty. Dvě z těchto skupin – Islámský stát v Iráku (irácká odnož Al-Káidy spojená se syrskou frontou An-Nusrá) a Šam al-Džajš Muhádžirún v al-Ansar – stále zadržují rukojmí, většinou ženy a děti. Ředitel HRW pro Blízký východ Joe Stork uvedl, že nešlo o ojedinělé útoky brutálních bojovníků, kteří se vymkli velení: "Tato operace byla koordinovaným, plánovaným útokem na populaci v těchto alávitských vesnicích." Z řad alávitů pochází i současný syrský prezident Bašár Asad. "Důkazy jasně naznačují, že zabíjení, braní rukojmí a další zneužívání, kterých se dopustily opoziční síly 4. srpna a po něm, zvyšují množství zločinů proti lidskosti," uvádí zpráva. Druhý den vládní síly zahájily protiútok a 18. srpna osvobodily vesnice. HRW vyzvala OSN, aby uvalilo embargo na dodávky zbraní islamistickým skupinám, obviněným věrohodně ze zločinů proti lidskosti. Zmínila, že v nich válčí zahraniční bojovníci a že je platí jednotlivci z Kuvajtu a dalších arabských zemí v oblasti Perského zálivu.

Viz: http://www.novinky.cz/zahranicni/blizky-a-stredni-vychod/315837-hrw-syrsti-vzbourenci-popravili-na-dve-ste-civilistu.html

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: (71.133) Hra: Co přinesl 11.10.13 – Superaféra 121 ondrey 15. 10. 2013 - 18:25