(71.129) Hra: Co přinesl 7.10.13 – Superaféra 117

11. říjen 2013 | 08.00 |

I když to tak na první pohled nevypadá, je pochopení toho, o co jde ve sporu o školné na vysokých školách, jednou z klíčových podmínek nalezení cesty ze současných problémů. Přitom diskuse o školném v sobě skrývá snad největší záhadu současnosti, resp. několik záhad současně. Proto patrně nejvýznamnějším matriálem zveřejněným 7.10.2013 byl článek M. Rychlíka "Volební tržiště: Co strany nabízejí českému školství" na Českápozice.cz. Vybírám z něj část věnovanou školenému příznačně nazvanou "Školné? Patrně už je to passé...":

Vedle státních maturit je společensky třaskavým tématem, na které má ale každý vlastní a vyhraněný názor, školné či zápisné na vysokých školách. Nedávno se od tohoto konceptu "odklonila" i ODS, jež už raději klade důraz na poplatky za dlouhé studium. Většina stran, od ČSSD, KDU-ČSL, přes SPOZ až k Pirátům, je proti školnému. Naopak TOP 09 dle svého vyjádření nadále podporuje "spoluúčast studentů na vzdělání", ale podmiňuje to přijetím zákona o finanční podpoře vysokoškoláků, který se nepodařilo vypracovat za Dobešova ministrování. Jasně pro školné jsou už asi jen svobodní, podle jejichž odhadů "by přímé úspory zavedením školného v rozpočtu MŠMT činily přes dvacet miliard korun", nicméně o takové cifře lze docela pochybovat. Ostatní strany jsou proti školnému. ČSSD bude "prosazovat kvalitní a dostupné školství pro všechny, vzdělání nesmí být na prodej"; z ekonomického hlediska by školné údajně školství spíše poškodilo. Proti je KDU-ČSL, SPOZ (jež si v programu plete veřejné a státní vysoké školy) i Piráti. "Školné nepodporujeme v žádné formě, ani přímé, ani odložené, ani takzvané zápisné," uvádějí komunisté, kteří chtějí raději zamezit daňovým únikům a plýtvání. Proti je i ANO počítající s lepším výběrem daní, ale uvažuje o poplatcích za delší a další studia. "Vysokoškolské vzdělávání považujeme především za veřejný statek, proto odmítáme školné v jakékoliv podobě. Nikdy nebylo přesvědčivě vyargumentováno, že pokud by do vysokého školství šel adekvátní podíl veřejných prostředků jako v průměru zemí OECD, bylo by školné přesto nutné. Zkušenosti ze zahraničí (USA, Velká Británie) ukazují, že školné víc problémů přináší, než řeší," tvrdí Himl ze Strany zelených.

Viz: http://www.ceskapozice.cz/domov/veda-vzdelavani/volebni-trziste-co-strany-nabizeji-ceskemu-skolstvi-0?page=0,1

Českápozice.cz většinou přichází s neotřelými pohledy, současně nabízí reprezentativní vyčerpávající informace. Tento článek těmito parametry nedisponuje a tak jej doplním ještě materiálem zveřejněným o několik dnů dříve na ČT24:

Česko v porovnání s Evropou poměrně zaostává mezi počtem vysokoškolsky vzdělaných ve věku 30–34 let. V této skupině se u nás pyšní diplomem zhruba čtvrtina lidí, ale například ve Švédku je to víc než polovina, podobně jsou na tom třeba v Dánsku či Švýcarsku. Veřejné vysoké školy se ale u nás potýkají s nedostatkem financí, a proto se v poslední době stále více diskutuje o zavedení školného.Sociální demokracie je proti zavedení poplatku ve všech jeho podobách. ČSSD v tomto názoru utvrdil i výsledek analýzy, kterou si nechala zpracovat. "Bylo by to znevýhodnění určité skupiny obyvatel, mohlo by dojít k tomu, že by talent z chudší rodiny na vzdělání nedosáhl," odůvodnil názor partaje Ladislav Effenberk, jednička pardubické kandidátky. Naznačil také obavu, že by případné zavedení školného mohlo vést k tomu, že už by do vysokého školství nešly žádné peníze z veřejných zdrojů. Rovněž komunisté jsou proti zavedení školného; nevadí jim ale zpoplatnění mnohaletého prodlužování studia. "Kdyby se zavedlo školné, mohlo by to být sociální síto pro chudší," myslí si Květa Matušovská z KSČM. "Nedokážu si představit, že bych absolvovala vysokou školu a první, co by mě čekalo, abych splácela nějakou půjčku," dodala. Lídr zelených Jiří Čáslavka upozornil, že zavedení školného v podstatě nic neřeší. "Česko dává na školství zhruba 4,5 procenta HDP, průměr v zemích OECD je ale 6,5 procenta. Školné tu díru nezacelí," podotkl. Také argumentoval tím, že školné neřeší kvalitu studia a jeho případné zavedení by téměř jistě znamenalo jeho postupné zvyšování. Čáslavka ale podobně jako Matušovská souhlasí se zpoplatněním studia pro ty, kteří si pobyt na vysoké škole neúměrně prodlužují. Rovněž jednička lidovecké kandidátkyJiří Junek se zavedením školného nesouhlasí. Už dnes se podle něj musí studenti potýkat s dalšími náklady, které studium přináší – například s ubytováním či dopravou. "Máme sociálně slabší skupiny, pro ně by to byla bariéra," uvedl v diskusi. Chybějící peníze v resortu by se pokusil získat revizí počtu škol, protože jich je podle něj v Česku obrovské množství. "Otázka je, jak jsou kvalitní," dodal. Pro zavedení školného není ani Úsvit přímé demokracie. Jeho lídr Augustin Karel Andrle Sylor si myslí, že nejdůležitější ze všeho je nejprve zvednout vzdělanost. "Nemyslím si, že by se díky školnému zlepšila kvalita," prohlásil. Klíč k lepšímu financování škol vidí právě v její kvalitě: "Jestliže mám kvalitní školu, která na trhu práce uplatní více absolventů, tak dostanu od státu více peněz a pak mohu přijmout více studentů a tak dále."Společnost není na zavedení školného připravená, domnívá se lídr hnutí ANO Martin Kolovratník. "Nechceme školné v tuto chvíli zavádět," naznačil s tím, že ke školnému by se ale jednou přistoupit mělo. Zákonodárci by ale podle něj měli najít jednoduché nástroje na to, jak pomoci studentům školné financovat. Jako inspiraci uvedl stavební spoření. A jak by získal peníze pro tento resort? "Stačilo by přestat krást, pak bude v rozpočtu dost peněz na školství," řekl s odkazem na problematiku veřejných zakázek. Občanští demokraté se rozhodli od školného nyní upustit, dávají přednost poplatkům za delší studium. "Od školného neodstupujeme, ale pro toto volební období říkáme, že zpoplatníme studenty, kteří studují nad standardní délku studia," sdělil Radim Jirout, jednička kandidátky ODS. Strana podle něj vyhodnotila situaci ve školství a dala přednost stabilitě systému před zaváděním něčeho nového, vysvětlil změnu postoje. ODS také slibuje, že v příštích třech letech uvolní pro školství tři miliardy korun navíc; jednu miliardu každý rok. Jedinou "bílou vránou" byl ve studiu zástupce TOP 09 Jaroslav Zedník, který neskrýval překvapení, že pouze jeho strana na školném trvá. Proti pojmu školné se ale vymezil - lepší termín je podle něj finanční spoluúčast studenta. Plány TOP 09 by v praxi vypadaly následovně - školy by mohly vybírat za semestr příspěvek v maximální výši pět tisíc korun, které by šly na zkvalitnění výuky (lepší pomůcky, zahraniční lektoři) - a studenti by měli možnost státem garantované půjčky, pomocí které by si hradili náklady. "Tím by se studium zpřístupnilo sociálně slabším," odmítl případné znevýhodnění studentů z chudších poměrů.

Viz: http://m.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/244226-lidri-pardubicka-az-na-jednoho-proti-skolnemu/

Zdálo by se, že zastáncům školného na vysokých školách nejvíce nahrává stanovisko TOP 09. Je tomu ovšem právě naopak. Právě TOP 09 vnáší do diskuse o školném největší zmatek a její návrh myšlenku školného diskredituje. Chtělo by se říci – než takové školné, tak raději žádné.

Společnost trpí ztrátou paměti a její politické elity naprostou nekompetentností ve zcela zásadních otázkách vývoje naší společnosti. Není to tak dávno, co po 5-6 let probíhala intenzivní diskuse o způsobu zavedení školného na vysokých školách, která byla nesrovnatelně fundovanější než to, co se odehrává nyní.

Již v roce 2001 připravil tým vedený P. Matějů (jehož práce jsem měl potěšení se zúčastnit) zákon o změně financování na vysokých školách. V únoru 2002 tento zákon těsnou většinou neprošel. Návrh pracoval s podstatnou invencí, a to i oproti modelu uplatňovanému v Austrálii. Pro způsob placení se vžil název "přenesená cena", kdy každý, kdo nemá na zaplacení přímého školného:

- Platí až z toho, co mu vzdělání vynese (po překročení určité hranice dosaženého příjmu).

- Platí podle toho, co mu vzdělání vynese (procentem z příjmu).

- Platí přímo tomu, kdo mu vzdělání poskytl (své "mateřské" vysoké škole, resp. fakultě).

Každým rokem by tomu, kdo neplatí přímo, narůstal určitý závazek vůči fakultě. Tento závazek by nebyl úročen (což je podstatný moment systému). Přímé platby by byly výrazně zvýhodněny (až o 50 %).

Není to sdílení nákladu (cost sharing), ale podíl VŠ na úspěchu absolventa (success fee).

Celý systém by vyrůstal na bázi uchování stávajícího způsobu financování jako jeho motivující nadstavba a postupně by na sebe přebíral těžiště financování. Riziko by nevznikalo ani na straně investora, který je v takovém systému současně poskytovatelem vzdělávacích služeb, ani na straně toho, komu jsou vzdělávací služby poskytovány. Nejsou potřeba banky ani žádné zvýhodněné úroky či jiné mimotržní prvky. V tomto systému je každá fakulta velmi silně zainteresována na tom, aby se její absolventi co nejlépe uplatnili. Pro studenta je to dokonce výhodnější, než studovat v nemotivujícím systému cechovního typu. Vysoké školy, zejména univerzity, by začaly systematicky vytvářet funkční absolventské sítě, umožňující zásadní zvýšení uplatnitelnosti absolventů. Způsob placení by umožňoval plnou informovanost všech zúčastněných stran o tom, jak se vyvíjí plat absolventů každé jednotlivé fakulty v dlouhodobější perspektivě. Byly promyšleny i detaily technické stránky, např. způsob odvodu prostředků od absolventů (obdobným způsobem, jakým se platí zdravotní či sociální pojištění) i to, jak by si samy fakulty mohly jednotlivé parametry nastavovat a jak by docházelo k jejich postupné deregulaci, viz:

http://radimvalencik.pise.cz/10-jak-financovat-vysoke-skoly.html

Navrhovaný systém prošel veřejnou diskusí, kdy s jeho parametry v určitou dobu souhlasila i Studentská komora Rady vysokých škol.

V učebnici Mikroekonomie pro střední kurz) autorů H. Heisslera, R. Valenčíka, P. Wawrosze (EUPRESS 2010) je navrhovaný systém nejen podrobně popsán, ale je i doloženo, proč odpovídá požadavkům ekonomické rovnováhy a bezprostředně souvisí s přirozeným směřováním vývoje ekonomického systému. Mj. i proč a v jakém smyslu je překonáním konceptů vycházejících z teorie společenského blahobytu.

Stručná poznámka, proč je návrh TOP 09 špatný a systém založený na přenesené ceně dobrý:

Při navrhovaných parametrech (5000, Kč/semestr) jsou transakční náklady tak velké, že čistý výnos je minimální a nic neřeší. (V tom mají kritici pravdu.) Mnohem větší problém tohoto systému je však v něčem jiném. Dotovaný úrok nejenže ničemu nepomůže, ale vše úplně pokazí. K uplatnění po vysoké škole nestačí jen to, co člověk něco umí (jaký lidský kapitál nabyde), ale i to, jaké má (většinou přes rodiče) konexe. Více konexí (sociálního kapitálu) mají zpravidla bohatší. Zkrátka – i půjčka s dotovaným (nízkým) úrokem je pro chudého studenta velké riziko, které ho může odradit od studia, zatímco pro bohatého vítaným přilepšením. Dotovaný úrok tak vede k přerozdělování od chudých k bohatým a navíc zajišťuje bezrizikový zdroj příjmu bankám. Naprosto zásadní problém systému, který navrhuje TOP 09, je však v tom, že nevytváří žádné motivace, pokud jde o zainteresovanost vysoké školy na dlouhodobém uplatnění jejích absolventů.

Systém založený na přenesené ceně vede k výrazné zainteresovanosti poskytovatele vysokoškolských vzdělávacích služeb na dlouhodobém uplatnění těch, kterým jsou služby poskytovány, je transakční levný a nejenže neuzavírá, ale otevírá přístup pro vzdělání chudším. Ti totiž jsou v současném systému v přijímání na vysoké školy vyřazováni ani ne tak tím, že by jejich rodiny neušetřily na školné, ale tím, že nemají tolik známostí, přes které se na "bezplatnou" vysokou školu dostanou. To je mj. jeden z důvodů paradoxní situace, kdy na soukromých školách častěji studují děti z chudších rodin než na veřejných.

Závěrečná poznámka: A vůbec nejdůležitější je, že pokud se nezačne seriózně a kvalifikovaně uvažovat o tom, jak překonat ekonomické bariéry přístupu ke špičkovému vzdělání nezávisle na výchozích majetkových poměrech domácností, potud budou blokovány změny směrem ke společnosti, jejíž dynamický rozvoj je založen na produktivních službách souvisejících s nabýváním, uchováním a uplatněním lidského kapitálu. Do té doby budou blokovány změny podmiňující přežití civilizace. Do té doby bude narůstat role pozičního investování se všemi riziky, které odsud vyplývají. A do té doby bude sílit intenzita a narůstat rozsah ekonomických i společenských krizí.

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: (71.129) Hra: Co přinesl 7.10.13 – Superaféra 117 ondrey 11. 10. 2013 - 08:28