R2017/055/M: Klesla: Karenční doba a LK/2

24. leden 2017 | 07.00 |

Jako podklad k dokončení monografie Ekonomický základ odvětví produktivních služeb a zahájení komplexních reforem zařazuji na pokračování příspěvek Arnoště Klesly

Karenční doba, zdraví a lidský kapitál. Ekonomický přístup 2. část

Arnošt Klesla

Zdraví a lidský kapitál

Zdraví, je definováno jako stav plné tělesné a duševní schopnosti zapojení jedince do aktivního nejen osobního, společenského, kulturního, ale také ekonomického života[1]. Současně představuje významnou, základní, součást lidského kapitálu, časový faktor, pro jeho zvyšování i uplatnění.

Zdraví české populace, zejména v produktivním věku 19 – 64 let je však stále intenzivněji podlamováno především v důsledku dlouhodobého působení negativních faktorů životního stylu (stravování, návykové látky, pohybová aktivita, stress), jejichž důsledkem je především nadváha a obezita a snížení úrovně imunity populace zejména ve vyšších věkových kategoriích zaměstnanců a ve skupině seniorů

0001pt;background:white">Ke zvýšení úrovně zdraví v Česku přijala vláda ČR usnesením č. 23 ze dne 8. ledna 2014 základní dokument pod názvem Zdraví 2020_Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí.(MZCR, 2015) Který zdůrazňuje odpovědnost všech součástí společenského systému i jednotlivců (státu, podnikatelů, NGO i zdravotnictví) na zlepšení zdravého životního stylu populace jako základního nástroje zvýšení účinnosti zdravotní prevence a podpory zdraví do roku 2020.

Údaje zdravotnické statistiky (ÚZIS[2]) jasně dokumentují trvalou tendenci ke snižování úrovně zdraví zejména s rostoucím věkem v Česku, což dokládá i mezinárodní průzkum EHIS z roku 2014, jehož výsledky ukazují, že zcela zdrávo se cítí ve skupině 45+ jen 68 % a ve skupině 55+ již jen 55 % respondentů, oproti výskytu trvalých nemocí, či zdravotních problémů, které pociťuje 64 a 78 % respondentů v uvedených věkových skupinách[3]

Klesající úroveň zdraví produktivních věkových skupin populace je významným faktorem omezení růstu a podpory zvyšování úrovně lidského kapitálu se všemi makro i mikro ekonomickými a sociálními důsledky pro současnost i příští léta. Chronické zdravotní obtíže, včetně například podceňované obezity prokazatelně brzdí osobní aktivitu zaměstnanců zvyšovat svůj lidský kapitál. Klesající úroveň zdraví, projevující se výrazně i ve sníženém prahu imunity vůči banálním infekčním nemocem (respirační choroby) u ekonomicky aktivních věkových skupin dokládá i struktura pracovní neschopnosti z důvodu nemoci, kdy příčinou více než 40% všech PN tvoří nemoci respirační a horních cest dýchacích (chřipka), a 20 % nemoci pohybového aparátu. Výrazným negativním faktorem je tzv. přecházení nemoci a z toho vyplývající zdravotní komplikace a prodlužování léčby v důsledku zavedení tzv. karenční doby v roce 2009, které se statisticky projevuje v růstu průměrného počtu dnů v PN po zavedení karenční doby o ½ (Klesla, 2016)

Ekonomický přístup ke zdraví a karenční doba

Z hlediska ekonomického přístupu je zdraví vzácný statek, jehož zásoba se od narození do okamžiku smrti stále snižuje (Grossman). Je spolu s genetickou výbavou jedince součástí a základní podmínkou celoživotního růstu jeho lidského kapitálu (Chytil et al, 2013). Z hlediska biomedicínského je úroveň zdraví souhrnem objektivního, aktuálního zdravotního stavu a terapie. Z hlediska konceptu prevence a podpory zdraví je zdraví stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody (well being), nikoliv jen nepřítomností nemoci, vyznačující se schopností jedince vyrovnávat se aktivně s okolním prostředím s cílem prožít celý život ve stavu zdraví, bez nemoci (Ottawa dec.)

Zdraví z hlediska sociálně ekonomického pohledu znamená také schopnost vést sociální a ekonomicky produktivní život. (WHO, 1977) Zdravotní prevence a podpora zdraví je proces, umožňující lidem zvýšit kontrolu nad jejich zdravím a jeho determinantami a tím posílit jejich zdraví. Neznamená pouze odpovědnost zdravotnictví za úspěšnou zdravotní prevenci v populaci, ale vyjadřuje především individuální ovlivnitelnost zdraví a odpovědnost každého upevňovat své zdraví prostřednictvím přijetí zdravého životního stylu a jeho reflexe v osobní pohodě (well-being) a v chování jednotlivce (Ottawa charter, WHO, 1986) ve smyslu nejen rozhodnutí, ale i trvalého dodržování zásad zdravého životního stylu jako formy chování – typu pozitivní zvyk, návyk

Prevence a podpora zdraví je ovšem nejen významným nástrojem zvýšení úrovně veřejného zdraví, ale současně i významným faktorem hospodářského růstu. Především proto, že předchází nemocem a zkracuje tak v průběhu života významně celkovou dobu neproduktivně strávenou v pracovní neschopnosti z důvodu nemoci. Prodlužuje dobu života ve zdraví (HLY)[4]. Zejména ve vyšším produktivním věku (45+) je tak prevence a podpora zdraví součástí a základním předpokladem (osobního) rozvoje a zhodnocování lidského kapitálu na trhu práce. Přístup k vlastnímu zdraví, jako součásti individuálního lidského kapitálu je však u každého z nás velmi individuální a determinuje rozhodujícím způsobem i naše chování. Z hlediska ekonomické interpretace chování lidí můžeme přístup k podpoře vlastního zdraví vymezit v rozsahu dvou protichůdných, krajních typů přístupu k vlastnímu zdraví a z něj plynoucího chování (Klesla, 2013)

1/ Chování typu Investor, který je charakteristický tím, že si uvědomuje rozhodující roli pevného zdraví pro zajištění vlastního ekonomicky produktivního života a protože chápe nezastupitelnost a výhody vyplývající z prevence a podpory zdraví, průběžně dodržuje zásady zdravého způsobu života a aktivně investuje vlastní prostředky do využití všech příležitostí k pěstování zdravého životního stylu, zejména v rámci programových forem prevence a podpory zdraví

2/ Chování typu Konzument, který naopak považuje své zdraví za dar přírody, o který se kvalifikovaně v případě potřeby (léčby nemoci) postará někdo jiný v rámci systému zdravotní péče, - lékař, jako zástupce zdravotnictví jako "bezplatné" zdravotní služby, ekonomicky zajištěné ze zákona ze zdrojů zákonného zdravotního pojištění, které má v ČR charakter zdravotní daně.

(Pokračování další částí)



1

[2] Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

2

[4]The Healthy Life Years (HLY) indicator (also called disability-free life expectancy) measures the number of remaining years that a person of a certain age is still supposed to live without disability (http://ec.europa.eu/health/indicators/healthy_life_years/hly_sv)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář