R2017/042/M: Blahout: Lidské myšlení

11. leden 2017 | 07.00 |

Další dva podklady k monografii Ekonomický základ odvětví produktivních služeb a zahájení komplexních reforem je z pera Michala Blahouta. Funguje v našem týmu jako expert na ekonomické behaviorální myšlení. Dnes uveřejňuji jeho druhý příspěvek:

Kognitivní aspekty lidského myšlení.

Michal Blahout

Při zkoumání lidského poznání je třeba mít na zřetel kognitivní aspekty lidského myšlení, tedy schopnost člověka dosáhnout daného poznání. Možnosti poznání lidstva, jako celku, jsou neomezené, ale schopnosti jedince již takové nejsou. Lidská mysl je omezena kognitivní kapacitou a ovlivněna celou řadou psychologických aspektů. Tedy nestačí jen člověku sdělit či ukázat poznání, je třeba pracovat i s člověkem samotným, tak aby byl schopen toto poznání přijmout a včlenit ho do své podstaty, svého já. Skutečné poznání není jen znát informaci, ale přijmout ji za svou.

Tyto kognitivní limity bránící lidem dosáhnout opravdového poznání můžeme nazvat chybami v lidském myšlení, též nazývané behaviorální předsudky, a věnuje se jim celá řada autorů. [1] Míra vlivu na lidské poznání se u každého jednotlivce liší, přesto se týkají každého člověka. Tedy nelze nalézt člověka, který by nebyl těmito chybami do jisté míry postižen. Těchto chyb je velké množství a jak postupuje poznání v této oblasti, tak přibývají další.  Je nad rámec tohoto textu rozebírat každou z chyb, ale lez je rozdělit do tří základních skupin:

1. Psychologické aspekty: lidská mysle je velice komplexní systém, který zahrnuje celou řadu vlivů a proměnných, mající vliv na lidské usuzování a rozhodování. Nejvýznamnější vliv má tak zvaná afektivní heuristika, tedy jednání pod vlivem emocí. Emoce mohou zkreslit lidské vnímání reality a ovlivnit tak naše poznání. Stejná situace či jev zažitý pod vlivem různých emocí může vyústit v zcela odlišnou reakci. Dále pak ukotvení, které se projevuje tak, že když se člověk s nějakým jevem setká poprvé, tak se toto setkání stává hodnotícím kritériem i pro všechny ostatní.

2. Chyby kognitivního nesouladu: každý člověk má jistou představu o realitě a sobě samém. Pokud se ukáže, že jsou věci jinak, než si dosud myslel, tak v lidské mysli vzniká kognitivní nesoulad, který vyvolává nepříjemné pocity. Jedná se o situaci, kdy člověk musí čelit nepříjemné realitě. Lidé se pak snaží kognitivnímu nesouladu vyhnout a mají tendenci vytěsňovat nepříjemné skutečnosti, či jejich relevanci podceňovat. Kupříkladu pro studenta je snadnější sám sobě nalhat, že si na něj pedagog zasedl, že si vylosoval špatnou otázku, než přijmout fakt, že je buď hloupý, nebo podcenil přípravu. Příkladem chyb, spadajících do této skupiny může být potvrzení, kdy lidé dávají přednost informacím potvrzující jejich stávající názor před informacemi, které jsou v rozporu. Racionalizace, tedy kdy lidé hledají argumenty pro své jednání ex post. Například: Tento předmět je zbytečně náročný, tak jsem v právu, když při testu budu podvádět. Šéf je na mě ras a špatně mě platí, takže krádeží firemního majetku jen narovnávám nespravedlnost.

3. Chyby kognitivní snadnosti: Lidé dávají přednost snadným řešením před těmi komplikovanými, jelikož pochopit komplikovaná řešení stojí značné úsilí. (myšlení bolí) příkladem může racionální neznalost při veřejné volbě. Neochota rozvíjet se, protože užitek není přímo kvantifikovatelný a má podobu spíše pozitivních externalit. Pro dělníka je snadnější pochopit, že má nízký plat proto, že ho podnikatel vykořisťuje, než že je to kvůli složité byrokracii, která zneprůchodňuje systém a tím brání rozvoji podnikání, a tedy převažuje nabídka práce nad poptávkou, a způsobuje podnikateli vysoké náklady na práci, což snižuje ochotu zaměstnat zaměstnance za vyšší mzdu.

Dané chyby jsou a vždy budou součástí lidské mysli, ale jejich identifikací a uvědoměním si jejich vlivu na lidské rozhodování lze snížit negativní dopad na lidské usuzování a rozhodování, čímž se zvýší schopnosti lidí dosáhnout opravdového poznání.

(Pokračování dalším příspěvkem)



[1]ARIELY, Dan. Predictably irrational. New York: HarperCollins, 2008.

  KAHNEMAN, Daniel. Myšlení, rychlé a pomalé. Jan Melvil Publishing, 2012.

KAHNEMAN, Daniel; TVERSKY, Amos. Prospect theory: An analysis of decision under risk. Econometrica:    Journal of the econometric society, 1979, 263-291. 

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář