R2017/035/M: K programu ČSSD/1

3. leden 2017 | 07.00 |

Dostala se mi do rukou pracovní verze Dlouhodobého programu ČSSD z prosince 2016. Čekal jsem, že to bude program psaný po staru, bez vnímání reality. O tom, co by měl dobrý program obsahovat, jsem psal již dříve, viz:

http://radimvalencik.pise.cz/4088-program-strany-ktera-chce-vyhrat-volby.html

http://radimvalencik.pise.cz/4104-r2016-027-m-co-musi-dobry-program-obsahovat.html

Přece jen jsem však doufal, že si ti, co program dělají, budou uvědomovat, že tentokrát na jeho kvalitě bude hodně záležet a že v něm přece jen něco přínosného bude. Po pravdě řečeno, byl jsem zklamán. Uvedu alespoň pár připomínek k zásadním konstrukčním prvkům programu, třeba to k něčemu pomůže. Vyberu jen ty nejdůležitější pasáže a k nim připojím povětšinou jen stručný komentář.

1. část vybraného textu s mými poznámkami (modře)

0pt;mso-bidi-font-family:"Times New Roman"">Z programu ČSSD:

Sociální demokracie v měnícím se světě

Hodnoty sociální demokracie

Prvořadý je svobodný, důstojný a co nejspokojenější život všech lidí. Tento humanistický přístup odráží sociální demokracie ve svém pojetí demokracie, jež se opírá o respekt k občanským svobodám a lidským právům ve všech jejich rozměrech. Humanitní demokracie je v pojetí sociální demokracie řádem svobody zakotveným v institucích stále se zdokonalující reprezentativní demokracie, jakož i v institucích demokracie participativní a přímé.

Předpokladem pro plnohodnotný rozvoj člověka je zdravé životní prostředí. Před snahou podrobit si přírodu dává sociální demokracie přednost symbióze s ní. Konfrontace člověka s mnohdy drastickými důsledky industriální a technologické expanze vede sociální demokracii, aby své základní hodnoty interpretovala z hlediska strategie trvale udržitelného rozvoje. Lidstvo nemá na vybranou: musí vnímat hrozící nebezpečí, jež plyne z nerozvážného zacházení s přírodou, a své chování podřídit pudu sebezáchovy.

K tomu:

První zásadní a hrubá chyba. Pokud není "plnohodnotný rozvoj člověka" chápán současně jako faktor, který určuje kvalitu a dynamiku růstu ekonomiky a směřování vývoje společnosti, už z toho nemůže být dobrý program. Otázka toho, co je to "plnohodnotný rozvoj člověka" nemůže být řešena bez odpovědi na otázku, jak člověku umožnit uplatňování jeho schopností a v čem se v oblasti uplatňování schopností v daných konkrétních společenských podmínkách vyskytují problémy, jak je překonávat, jak zapojit lidi do řešení těchto problémů. A zejména i to, co je potřeba k tomu, aby ekonomické přínosy uplatňování plněhodnotného rozvoje člověka byly zdrojem jeho příjmu. Toto nenacházíme nejen zde, ale ani nikde dál.

Z programu ČSSD:

Rovnost všech lidí v důstojnosti, svobodě a právech

Neodmyslitelnou součástí moderní demokratické společnosti je rovnost všech lidí v důstojnosti, svobodě, právech a životních šancích. Také však v odpovědnosti a povinnostech, a to bez ohledu na pohlaví, věk, rasu, národnost, náboženské a politické přesvědčení, zdraví, ekonomické a sociální postavení jednotlivců, rodin a domácností ve společnosti. Práva a povinnosti jsou dvě strany téže mince a nelze je od sebe oddělit. Absolutní rovnosti nelze vzhledem k vzájemně se odlišujícím životním podmínkám, kvalifikaci, schopnostem a výkonům dosáhnout. Sociální demokracie však svojí politikou usiluje o rovnost příležitostí vytvářením veřejnoprávních institucí, stejně jako ekonomických a sociálních standardů platných pro všechny. Vedena snahou o kvalitní život občanů formuje podmínky pro rovný přístup ke vzdělání a dalším veřejným službám, k práci, k občanskému i osobnímu uplatnění.

K tomu:

Další problém – "tvorbou standardů" nelze dosáhnout "rovnosti životních šancí". Vyhrají ti, co mají na nadstandard. Ve všem. Souvisí s předešlým. Rovnost šancí lze dosáhnout jen na bází rovnosti při nabývání a zejména uplatnění schopností, ale o tom v programu ČSSD není ani slovo. Rovnost v současné společnosti nemůže být založena na ničem jiném než na odstranění nejrůznějších diskriminací při využívání příležitostí pro profesní a společenský růst člověka. To předpokládá mj. vytvoření motivačního prostředí. Celý program je ovšem postaven na to, že se někdo o člověka postará, něco mu zajistí, hlavně aby člověk zůstal jen voličem...

Z programu ČSSD:

Sociální spravedlnost

Sociální demokracie si je vědoma, že ani rovnost příležitostí, ani uplatnění principu solidarity nemůže zastavit neustále se rozvíjející nerovnosti podmínek a kvality života jednotlivců i rodin. Jde jí o to, aby sociální nerovnosti nepřerůstaly únosnou mez a nestávaly se nebezpečnými pro celou společnost. Prostřednictvím veřejných rozpočtů a daňové soustavy usiluje o takovou míru přerozdělování, která zajišťuje všem občanům rovný přístup k veřejným sociálním službám a takové životní podmínky, které umožňují vést hodnotný a důstojný život.

K tomu:

I toto souvisí s předešlým. Rovnost šancí lze dosáhnout jen na bází rovnosti při nabývání a zejména uplatnění schopností, ale o tom v programu ČSSD není ani slovo. "Prostřednictvím veřejných rozpočtů a daňové soustavy" lze zajistit za určitých podmínek (když se veřejné prostředky uhlídají) "rovný přístup k veřejným sociálním službám", ale nelze zajistit nejdůležitější složku rovnosti – rovnost příležitostí pro profesní a společenský vzestup člověka. Ale o to právě jde. Stát, který o člověka jen pečuje, ale není člověku oporou, aby překonával reálně působící diskriminace při naplňování své životní dráhy, není dobrý stát.

Z programu ČSSD:

Sociální demokracie jako strana a hnutí

Sociální demokracie je politickou ideou s více než stoletou historií. Být stranou bez historie může být krátkodobě výhodou, ale středně a dlouhodobě hendikepem.

V 19. století, kdy se sociální demokracie rodila zdola jako masové hnutí těch, kdo byli vyloučeni z tehdejšího nespravedlivého a uzavřeného systému, vznikaly zevnitř tohoto systému elitářské sítě privilegovaných. Ty u nás, na rozdíl od sociální demokracie, nepřežily. Jinde v Evropě se některé z nich transformovaly v moderní liberální a konzervativní strany. Na české pravici taková síla dlouhodobě chybí.  Místo ní prožíváme obskurní návrat do 19. století – k oligarchickým sítím vybudovaným z masivních privátních peněz.

K tomu:

Tomu vždy sociální demokracie – vždy, když byla úspěšná – čelila programovou převahou. To ovšem chce něco zcela jiného, než program v podobě popisu priorit, resp. deklarování slibů jako politického kýče. Chce to minimálně říci, z čeho pramení současné problémy. A že jich je! Svádět to všechno na Babiše (svého koaličního partnera), jak se to autoři programu snaží naznačit v poslední větě, je prostě hloupé. Člověk by čekal, že se autoři této verze pokusí o nějaký komplexnější a přesnější pohled na příčiny současných problémů. Tím by měl vlastně normální (neříkám dobrý) program začínat. Když tím program nezačíná, vzniká obava, zda to není jen program strany, která chce zaplnit určitou část politického prostoru, aby mohla krýt selhání současného systému globální moci a lokální průměty tohoto globálního systému do našich podmínek.

Uvidíme, zda se v této verzi programu pokusu o identifikování příčin současných problémů přece jen v nějaké podobě setkáme. Zatím k tomu, aby se stala základem "masového hnutí těch, kdo jsou dnes vyloučeni z nespravedlivého a uzavřeného systému" ještě ani nenakročila.

(Pokračování)


Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář