R2016/020/M: Zich: LK a hodnoty/3 Úspěch

14. prosinec 2016 | 07.00 |

Další podklad k monografii Ekonomický základ odvětví produktivních služeb a zahájení komplexních reforem je z pera Františka Zicha. Uveřejňuji jej na pokračování:
Hodnotové aspekty lidského kapitálu – 3. část

Prof. Ing. František Zich, DrSc.

Hodnoty jako motivace a tendence k jednání (Schwartz)

Blíže k pochopení role hodnot v rozhodování a jednání lidí mají koncepce, které se soustřeďují na hodnoty jako na motivační zdroje tohoto jednání a na jejich životní postoje. Nebo, které vstupují do lidského hodnocení, rozhodování a chování. Tímto směrem se v druhé polovině minulého století vydalo několik badatelů. Mezi tyto badatele patří hlavně M. Rokeach, R. Inglehart, G. Hofstede a S. H. Schwartz.

Na základě využití empirického výzkumu, zkoumali takové záležitosti jako je vliv hodnot na jednání lidí, řešili otázku povahy hodnotové struktury a jejich mezikulturních rozdílů. Kladli si i otázku zda existuje nějaká univerzální hodnotová struktura platná pro všechny lidi.

Podle B. Řehákové tyto koncepce vycházejí ze tří univerzálních předpokladů lidské existence. Tj. z potřeb jednotlivce jako biologického organismu, z nezbytnosti sociální interakce, z nutnosti přežít a zabezpečit zájem skupiny.

Hodnoty představují dynamickou složku lidského jednání, ve srovnání s lidským kapitálem se v jednání lidí projevují zřejmě jako aktivní, a rozhodující složka.

Lidský kapitál v podobě vzdělání je ve srovnání s tím jakýmsi klidovým předpokladem, potenciálem, který vytváří východisko (základ), který musí být teprve aktivován. V souladu s koncepci S. H. Schwartze lze shrnout toto pojetí hodnot do následujících bodů:

a) hodnoty musí fungovat jako představy silně normativního charakteru (jsou-li aktivovány, vyvolávají pozitivní nebo negativní efekty);

b) hodnoty mají vazbu na žádoucí (preferované) cíle a motivují jedince k jejich dosažení

c) hodnoty jsou nezávislé na specifických situacích, čímž se odlišují od postojů;

d) hodnoty slouží jako standardy nebo kritéria, která jedinci aplikují na hodnocení jiných lidí, politik, událostí, atd.;

e) hodnoty jsou seřazeny podle jejich důležitosti, tj. vytváří uspořádaný systém priorit charakterizujících jedince či skupiny, čímž se liší od norem a postojů;

f) jsou-li hodnoty v určitém významovém kontextu aktivovány, určují.

Současně se pokouším srovnat tyto dimenze vymezující povahu lidských hodnot s lidským kapitálem.

Uvedené potvrzuje, že Schwartzova koncepce chápe hodnoty jako motivační základ postojů a jednání lidí. Způsob zjišťování hodnotové orientace podle Schwartzovy metody je založen na hodnocení výroků vztahujících se k třetí osobě. Například je používán výrok : Věří, že lidé by měli dělat to, co se jim řekne. Myslí si, že lidé by měli dodržovat pravidla vždy, dokonce i když je nikdo nepozoruje.Zkoumaný respondent pak má odpovědět nakolik on sám je osobě s touto vlastností podoben a vyjádří to na stupnici, že se mu osoba s touto vlastností podobá zcela, z části, či se nepodobá. Podobných výroků, které jsou ověřeny sadou výzkumů v různých prostředích, obsahuje příslušný test v současné době 21.

Na základě obsahu těchto výroků je možné stanovit hodnotové typy (viz tabulka):

Tabulka 1 Definice hodnotových typů a jejich hlavních motivačních cílů

UNIVERZALISMUS

(universalism)

porozumění, ocenění života, tolerance a ochrana životního prostředí a lidského blahobytu

BENEVOLENCE

(benevolence)

ochrana a podpora prosperity těch, s nimiž jsme v každodenním kontaktu

KONFORMISMUS

(conformity)

sebekázeň v jednání a zálibách, poslušnost, zdvořilost a vyhýbání se překračování norem a společenských očekávání

TRADICE

(tradition)

respekt, věrnost, loajalita, přijetí zvyků a ideálů dané kultury a náboženství

BEZPEČNOST

(security)

touha po bezpečí, harmonických vztazích a stabilitě ve společnosti

MOC

(power)

cílem je získání sociálního statusu a prestiže, kontrola nad lidmi a zdroji, dominantní pozice

ÚSPĚCH

(achievement)

osobní úspěch, kompetentní vystupování, společensky oceňované schopnosti

POŽITKÁŘSTVĺ

(hedonism)

hédonistické hledání potěšení, rozkoše a smyslového uspokojení

STIMULACE

(stimulation)

touha po vzrušení, novinkách a životních výzvách

SAMOSTATNOST

(self-direction)

nezávislé myšlení a jednání, svoboda v rozhodování, kreativita, zvídavost, potřeba autonomie

Zdroj: volně dle Sagiv, Schwartz 1995.

Výsledky výzkumů ukazují, že všechny tyto hodnotové typy jsou ve zkoumané populaci přítomny, ale v rozdílné konstelaci v závislosti na stavu společnosti, sociální struktuře apod, Všechny jsou tedy možné, respektive všechny jsou u každého člověka přítomné ale v rozdílné míře. Pro větší přehlednost, například pro potřebu charakterizovat hodnotovou orientaci určité pospolitosti, národa apod. jsou tyto hodnotové typy shrnuty do čtyř hodnotových dimenzí.

Tabulka 2 Hodnotové dimenze.

a)                  hodnoty orientované na druhé (TRANS) se posilují s rostoucím věkem, vzděláním i religiozitou a ženy jsou v tomto ohledu na tom lépe než muži;

b)                  sklony ke konzervatismu (CONS) jsou významně asociovány s věkem i religiozitou, se vzděláním naopak slábnou, u žen jsou silnější než u mužů;

c)                  otevřenost změně (OPNS) logicky klesá s věkem, stoupá se vzděláním a překvapivě mírně stoupá s religiozitou, muži jsou v tomto ohledu na tom lépe než ženy;

d)                 orientace na úspěch (SUCC) je podle očekávání silnější u mužů než u žen, posiluje se s rostoucím vzděláním, s věkem naopak slábne; zajímavé je, že čistý vliv religiozity není negativní, ale mírně pozitivní.

Pro zajímavost uvádím jen výsledek hodnotové dimenze orientaci na úspěch z mezinárodního zkoumání. Pro podrobnější informace o dalších dimenzích odkazuji na práci (Zich, Anýžová a kol. 2016)

Graf 1                 Průměry hodnotové dimenze orientace na úspěch (SUCC) a jejich 95 % intervaly spolehlivosti – mezinárodní srovnání

Zdroj dat: ESS (2012) a český výzkum Hlučínska a České republiky (2014), vážená data.

Poznámka: Čím vyšší průměr, tím větší příklon k dané hodnotové orientaci. S ohledem na nedostatečnou úroveň skalární ekvivalence faktorů hodnotových dimenzí mezi evropskými zeměmi prezentujeme jejich průměry především pro ilustrativní účely.

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář