R2016/018/M: Zich: LK a hodnoty/1 Úvod

12. prosinec 2016 | 08.39 |

Další podklad k monografii Ekonomický základ odvětví produktivních služeb a zahájení komplexních reforem je z pera Františka Zicha:
Hodnotové aspekty lidského kapitálu – 1. část

Prof. Ing. František Zich, DrSc.

Motto: "Lidské hodnoty jsou kapitál".

Cílem následující úvahy je poukázat na některé rozdíly a souvislosti lidských hodnot a lidského kapitálu. Navzdory tomu, že v souvislosti s koncepcí lidského kapitálu je mnohokráte zmiňován a diskutován i pojem hodnota, při běžném pohledu se zdá, jakoby hodnoty a lidský kapitál spolu nesouvisely. Lidský kapitál tak jak je uchopen a profilován ekonomickou vědou a praxí vnímá hodnotu pochopitelně ekonomicky, tedy většinou jako něco co lze vypočítat, porovnávat, směnit apod. (Hodnota zboží, práce, vzdělání, dokonce i hodnota rodiny, dítěte může být hodnocena prostřednictvím ekonomických měřítek a ukazatelů.) Koneckonců tato schopnost ekonomie měřit, převádět jevy na hodnoty, významy, užitek, zisk, náklady apod. na měřitelné (exaktní) vyjádření patří k velkým přednostem ekonomie. Nicméně je zjevné, že se tím obsah pojmů hodnota a hodnocení nevyčerpává.

Zůstává zde široká oblast neekonomických jevů (z nichž ovšem, každý může být konec konců převeden, i když někdy s velkými obtížemi, na měřitelnou formu) a hodnot, které hrají v životě člověka a celé společnosti významnou, a v mnohém i rozhodující roli. Hodnoty ve svém celku tvoří antropologickou konstantu, jsou tedy imanentní součástí lidské identity a lidského jednání. Jako univerzální výbava člověka fungují samozřejmě podle okolností rozdílně, nicméně jsou přítomné v každé situaci v níž se člověk nachází. Z tohoto pohledu na hodnoty jako na všeobecnou univerzální výbavu člověka se ekonomické chápání hodnoty jeví jako parciální redukce určité části univerza (komplexity) lidské společnosti jako celku. Jde o redukci souvislostí i z pohledu jednotlivce.

Otázka, kterou se zde chci zabývat tedy zní: jaký je vztah mezi konceptem lidského kapitálu a konceptem lidských hodnot? Jde o dvě nesrovnatelné a nesouvisející teorie, nebo naopak? Je např. teorie hodnot, hodnotový svět součástí lidského kapitálu? Nebo naopak je lidský kapitál podřízen soustavě lidských hodnot? Jak a kdy? Máme-li na tyto otázky odpovědět musíme si připomenout několik vymezení těchto pojmů. Podle protagonisty teorie lidského kapitálu H. Beckera je lidský kapitál definován jako: "... schopnosti, dovednosti a odpovídající motivace tyto schopnosti a dovednosti uplatnit".(Becker, 1964)

Podle OECD je lidský kapitál souhrn znalostí, dovedností a schopností, kterými je jedinec vybaven. Důležitý pro ekonomii je především to jak se tato vybavenost projevuje v ekonomické činnosti člověka a lidí obecně.Úroveň lidského kapitálupak ovlivňují hlavně genetické zděděné a vrozené schopnosti, rodinné, sociální a další faktory prostředí, ve kterém se jedinec nachází, a všechny druhy vzdělání. (OECD, 2002)

Francouzský sociolog Pierre Bourdie rozšiřuje definici lidského kapitálua chápe jej jako jakoukoliv lidskou kapacitu schopnou produkovat zisk a reprodukovat sama sebeve stejné či rozšířené podobě, schopnou nejen akumulace, ale i směny, konverze a rozšířené reprodukce. Vedle vymezení lidského kapitálu se Bourdie zabývá pojmy sociální a kulturní kapitál, které chápe jako potenciály, které mohou být využity pro příslušné zisky. Kulturní kapitál chápe jako symbolické bohatství, které je ve společnosti ceněno a vyhledáváno. Kapitál sociální je pak dán vztahy, jimiž člen společnosti disponuje a které může využít k upevnění, nebo zlepšení svého sociálního postavení. (Bourdie, 1977)

Rozšířením úvah o lidském kapitálu o tyto dva kapitály upozorňuje, že lidé mají k dispozici další potenciály, které využívají v zájmu své prosperity (blaha). V současné době se v odborném tisku objevují úvahy o tzv. beauty capital a měření jeho významu pro profesní karieru.

Český autor J. Kameníček se netrápí žádnou složitou definicí. Ukazuje, že lidský kapitál je školní vzdělání, odborné kurzy, výdaje na lékařskou péči atd. Výdaje na tyto záležitosti jsou investice, které vedou k zvyšování našich zisků, Klade nároky na návratnost této investice. V souvislosti s diskusí o likviditě kapitálu uvádí "Lidský kapitál je aktivum obecně velmi málo likvidní, měla by pro něj tedy být příznačná kladná a snad i měřitelná prémie za likviditu." (Kameníček, 2003) Všimněme si ještě onoho atd. ve výčtu, co lidský kapitál je. Co si pod tím máme představit? Je skutečností, že tímto nedokončením definic lidského kapitálu pomocí výčtu si pomáhá více autorů. Umožňuje to při diskusi o nejasnosti základního pojmu doplnit cokoliv, co se objeví jako výtka. Patří tam tedy také hodnota, hodnotová orientace? Podle mého názoru hodnoty jsou nedílnou součástí lidského kapitálu, i když je jim v ekonomickém výkladu i praxi věnovaná malá pozornost. Jsou dokonce jeho imanentní součástí a veškeré lidské jednání je konec konců i výsledkem jejich vlivu. Kameníček se ve své práci zabývá také procesy rozhodování v sociálním prostředí. Z pohledu jednotlivce rozlišuje žádoucí a nežádoucí sociální prostředí (Kameníček, 2003, 167) a řeší otázku závisti k partnerovu bohatství. Nebudu se zde touto problematikou podrobně zabývat. Pouze kladu otázku v jakém vztahu k lidským hodnotám je závist. Ke které soustavě hodnot bychom tuto vlastnost přiřadili. Nebo, které hodnoty ze systému lidských hodnot tuto vlastnost korigují?

Pokud tedy mluvíme o vzniku, (či formování) lidského kapitálu, neměli bychom zapomínat na potřebu investic do hodnotových struktur lidí. Této části lidského kapitálu však ekonomové nevěnují velkou pozornost. V ekonomii převažuje tendence přijímat hodnotové orientace a struktury lidí jako jistou samozřejmost, (možná jako určité prostředí), kterou lidé získávají víceméně zdarma v procesech socializace a společenského soužití, nebo případně jako paralelní produkt vzdělávání, výchovy a životního běhu společnosti.

Neoliberální systém vzdělávání klade rozhodující důraz na ekonomickou užitečnost získávaných poznatků. Soustřeďuje se na jedince jako na seberegulující autonomní individuum. Učení chápe jako získávání kompetencí, které jsou užitečné pro uplatnění jednotlivce v systému výroby. Učení musí být užitečné a měřitelné ekonomicky a ekonomika je kriteriální funkcí činností i sociálních vztahů – působí jako "permanentní ekonomický tribunál". Těmto cílům musí být podřízena výuka, což znamená, že tzv. zaměstnanecké curriculum má být nahrazeno curriculem podnikatelským. Tj. předávané poznatky musí být užitečné pro ekonomický růst – proto se liší od tradičních akademických poznatků, tedy jen užitečné poznatky a to "jak věci dělat", posun ke zručnost mají smysl. (Lakatoš)

Tento přístup je jednostranný výraz ekonomického redukcionismu a mimo jiné podle mého soudu vede k deformaci hodnotové vybavenosti lidí. Především je deformována sama soustava sociálně – ekonomických hodnot, ale ovlivněny jsou struktury celé hodnotové orientace.

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář