R2016/012/M: Úvod monografie

5. prosinec 2016 | 08.14 |

Dalšími podklady k monografii Ekonomický základ odvětví produktivních služeb a zahájení komplexních reforem je první nástin úvodních partií této monografie:

1. Úvod

Publikace, jejíž stránky otevíráte, je třetí v pořadí těch, které spojuje následující:

1. Zpracoval jí tým působící při Vysoké škole finanční a správní, jehož přístup vychází z teoretického aparátu ekonomie produktivní spotřeby.

2. Vychází z vymezení přelomového charakteru současné doby jako přechodu k nové ekonomice, jejímž těžištěm je odvětví produktivních služeb (tj. služeb přispívajících k nabývání, uchování a uplatnění lidského kapitálu).

3. Uplatňuje komplexní přístup jak ve smyslu podchycení souvislosti mezi reformami, které jsou nezbytné k vytvoření ekonomického základu a nastartování vzestupu odvětví produktivních služeb, tak i ve smyslu teoretického zmapování všech podstatných mezičlánků, které jsou nezbytné k efektivnímu propojení teorie a praxe (tj. odpovídá nejen na otázku, "jak by to mělo být", ale i na otázku, "jak prosadit to, co je teorií zdůvodnění jako správné a potřebné do praxe").

4. Vychází z výsledků stálého teoretického semináře Ekonomie produktivní spotřeby (který působí na Vysoké škole finanční a správní od října 2003), a každoročních konferencí Lidský kapitál a investice do vzdělání (které se konají od roku 1998, v roce 2016 proběhl 19. ročník).

5. Je jednou za čtyř vědeckých monografií (dvě již byly vydány v roce 2014 a 2015, čtvrtá vyjde v příštím roce), jejichž ambicí je ovlivnit programy politických stran před volbami v říjnu 2017 tak, aby se co nejvíce otevřely dveře pro nezbytné komplexní reformy, které vyvedou společnost ze slepé uličky setrvačného vývoje a tímto setrvačným vývojem vyvolávaných stále větších problémů.

V současné době nepůsobí v ČR žádný tým ani žádné odborné fórum, které by takto komplexně a systematicky přistoupilo k realizaci některého (alespoň jednoho) z následujících cílů:

1. Identifikovat specifika současné přelomové doby a na základě toho prezentovat komplex reforem, které jsou nezbytné k tomu, aby byly překonána úskalí setrvačného vývoje a otevřen prostor pro nový typ ekonomického růstu založený na rozvoji schopností člověka.

2. Poskytnout komplexní teoretickou oporu pro tvorbu programů těch politických stran, které budou mít zájem řešit současné, rychle se hromadící problémy naší země v globálním kontextu, a to v podobě, kdy na základě toho, co tato teoretická opora obsahuje, a k tomu, aby byla využita, politické strany veřejně vyzvat.

Monografie Ekonomický základ odvětví produktivních služeb a zahájení komplexních reforem bude využita při přípravě 20. ročník konference Lidský kapitál a investice do vzdělání. Ta proběhne tak, aby co nejvíce ovlivnila tvorbu programů politických stran ve smyslu výše řečeného. Proto bude mít dvě přípravné částiprvní pracovní (na jaře 2017), na které předložíme podklady v podobě koncepce nezbytných reforem i způsobu jejich odstartování, druhá hodnotící (v září 2017), která bude jak sebereflexí výsledků práce týmu (toho, co se nám v daném směru podařilo), tak i objektivní analýzou, charakteristikou a hodnocením toho, s jakými programy jdou jednotlivé politické strany do říjnových voleb 2017. Návazně pak proběhne vlastní konference (v listopadu 2017) ve standardním formátu.

Je to poněkud netradiční postup, plně však odpovídá povaze současné doby. Dobrá teorie si nemůže hrát na to, že ji současné problémy nezajímají, že není kompetentní se k vyjadřovat k tomu, jak je řešit, že k tomu nedisponuje ani dostatečným teoretickým aparátem ani kompetencemi.

Náš přístup považuje současnou dobu za zlomovou, dobu, kdy jsme na prahu zrodu společnosti, jejíž ekonomika je založena na odvětví produktivních služeb. Oproti koncepci 4. průmyslové revoluce, resp. Průmyslu 4.0 zdůrazňujeme, že nejde jen o technickou či technologickou změnu, ale o přesun těžiště z ekonomiky založené na výrobě strojů a konzumaci jejich výrobků, k ekonomice založené na produkci lidí, na produkci, uchování a plném využití lidských schopností. K ekonomice, která v oblasti produkce lidských schopností je schopna absorboval libovolný počet obyvatel a umožnit jim plné uplatnění při rozvíjení inovačního potenciálu země. V tomto smyslu navazujeme na slavnou a světoznámou "Civilizaci na rozcestí" Radovana Richty a jeho týmu, která vyšla právě před padesáti léty.

Pokud máme našimi výsledky oslovit veřejnost, musíme jim nabídnout velmi konkrétní představu toho, co reformy přinesou, a zejména pak, jak je odstartovat. Tak, aby se poctivému vyrovnání se s tím, co navrhneme, nemohla vyhnout žádná politická strana, která bude chtít být v rychle se blížících volbách úspěšná.

Z tohoto hlediska se nám podařilo dosáhnout během tohoto roku velmi zásadní výsledek. Navrhnout způsob postupného, plynulého a dobrovolného přechodu k plně zásluhovému a plně uzavřenému systému penzijního pojištění formou nastartování a rozšiřování postgraduální nadstavby současného průběžného systému penzijního pojištění. Zní to možná příliš šroubovaně a z prvního dojmu, který může člověk získat, na tom, co se navrhuje, nic převratného není. Ale není tomu tak. Jde o změnu naprosto zásadní a v průběhu konference přednesu příspěvek na dané téma.

Ve stručnosti jde o následující: Systém penzijního pojištění nepojišťuje proti riziku dožití vysokého věku a není založen na mezigenerační solidaritě, jak se mnozí domnívají. Pojišťuje proti ztrátě schopnosti uživit se výdělečnou činností v důsledku stárnutí a vytváří tedy ekonomický základ solidarity mezi těmi, kteří se mohou výdělečným způsobem uplatňovat na profesních trzích, a těmi, kteří v důsledku stárnutí tuto schopnost ztratili. Odsud vyplývá myšlenka postgraduální nadstavy současného průběžného systému penzijního pojištění: Kdo po té, co dosáhne určité nominální hranice odchodu do důchodu (např. 65 let) zůstane nadále produktivně činný, dostane v době po odchodu do důchodu na doživotních dávkách podle pojistné matematiky zpět (po případném minimálním zdanění) přesně tolik, kolik do systému dal. Model, který jsme sestavili, ukazuje, že výše důchodu s každým dalším rokem dramaticky (více než exponenciálně roste). To má zásadní význam jak pro člověka, tak pro odstartování reforem:

- Z prostředků, které se takto zvyšují, může člověk postupně rozvolňovat své výdělečné aktivity (na základě jím zvolené kombinace částečné výplaty penze a příjmu z výdělečné činnost), současně s tím si zajistit prostředky pro nadstandardní zdravotní, lázeňskou péči apod.

- Vytváří se ekonomický základ pro odstartování vzestupu odvětví produktivních služeb (těch odvětví, které přispívají k nabývání, uchování a uplatnění lidských schopností) s využitím tržního (nikoli neefektivního přídělového) financování.

Současně lze doložit, že prodloužení zenitu i horizontu produktivního uplatnění těch lidí, kteří přispívají k tvorbě inovačního potenciálu společnosti, neomezuje zaměstnanost mladších generací, ale právě naopak, podstatným způsobem přispívá k tvorbě kvalifikovaných výdělečných pozic.

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář