R2016/010/M: Přínosy 19. ročníku LK

3. prosinec 2016 | 07.00 |

K podkladovým materiálům pro přípravu monografie Ekonomický základ odvětví produktivních služeb a zahájení komplexních reforem zařazuji stručnou informaci o průběhu 19. ročníku vědecké konference

Lidský kapitál a investice do vzdělání:

Informace o průběhu 19. ročníku vědecké konference

Lidský kapitál a investice do vzdělání

Dne 24. a 25. listopadu proběhl v prostorách Kongresového centra VŠFS 19. ročník vědecké konference Lidský kapitál a investice do vzdělání.

Zúčastnilo se ho 40 odborníků, většina z VŠFS. Z toho 6 profesorů (3 vystoupili) a 2 docenti (2 vystoupili).

Celkem první den vystoupil 15 vystupujících (3 z jiných institucí než VŠFS).

0pt;font-family:"Times New Roman",serif">Nejvíce byly diskutovány příspěvky F. Zicha, V. Čecháka, J. Vostatka, R. Valenčíka, V. Pavláta, J. Mertla, D. Byčánkové, L. Knihové.

Na workshopu k problematice odstartování nezbytných reforem byla předmětem diskuse zejména problematika tzv. plně zásluhové a plně uzavřené postgraduální nadstavby současného průběžného systému penzijního pojištění jako ekonomický základ rozvoje odvětví produktivních služeb. Jednání přineslo řadu cenných podnětů i korekcí, které byly následně využity na další významné akci – pracovní konferenci na téma: Důchodová reforma - jak dál?, kterou pořádala Odborné komise pro důchodovou reformu.(Měl jsem příležitost vystoupit v jednom z panelů a na základě odborného sdělení, které jsem přednesl, jsem byl požádán o dodání příspěvku do sborníku z této akce.)

Podrobněji se vrátím ke dvěma momentům, které považuji za důležité:

1. Podnětná diskuse proběhla hned k prvnímu vystoupení F. Zicha, které bylo věnováno hodnotovým aspektům lidského kapitálu. Do popředí se dostala otázka: Je nutné ekonomický pohled na lidský kapitál doplnit o exogenní sociologický pohled na lidské hodnoty, nebo dobrá ekonomická teorie v sobě obsahu dostatečná endogenní teoretická východiska pro adekvátní pojetí hodnotových orientací, v jejíchž konkretizaci jí napomáhá i sociologie. Z mého hlediska platí druhé: Dobrá ekonomie chápe problém hodnotových orientací jako problém plného využití investičních příležitostí spojených s rozvojem, uchováním a uplatňováním lidských schopností (zde se ekonomický i etický pohled vzájemně podporují, nerozcházejí se). Ekonomickou podmínkou toho je vytvoření rovných příležitostí (jako jeden ze základních atributů ekonomického systému). Individuální hodnotovou orientací je pak snaha o plné využití vlastních investičních příležitostí spojených s rozvojem, uchováním a uplatňováním lidských schopností, společenskou hodnotovou orientací člověka je pak jeho snaha o to, aby ekonomický systém co nejvíce vytvářel rovnost příležitostí pro rozvoj, uchováním a uplatňování schopností všech ostatních lidí (každého jednotlivce), tj. aby v něm byla minimalizována role bariér či diskriminací pro rozvoj, uchováním a uplatňování lidských schopností.

2. Jednou z hlavních otázek konference a následného workshopu byla otázka reálnosti využití zavedení plně zásluhové a plně uzavřené postgraduální nadstavby současného průběžného systému penzijního pojištění jako ekonomického základu rozvoje odvětví produktivních služeb a tím i odstartování komplexních reforem ke změně charakteru ekonomicy. Velmi podrobné prodiskutování konkrétních otázek pak umožnilo zdařilé vystoupení na pracovní konferenci na téma: Důchodová reforma - jak dál?, kterou pořádala Odborné komise pro důchodovou reformu. Zde uvedu jen jednu z myšlenek, které uvedené akci oslovily odbornou veřejnost. Existuje názor (obava), že prodloužení doby produktivního uplatnění starších lidí, ke kterému postgraduální nadstavba penzijního systému motivuje, může být na úkor uplatnění mladších lidí. To je ovšem velmi mylná představa, která vyplývá z nedostatku konkrétních zkušeností, pokud jde o to, co tvoří hlavní zdroje inovačního potenciálu společnosti. Tímto zdrojem a současně i oporou je týmová práce. Při týmové práci je naprosto zásadních otázkou mezigenerační spolupráce, mezigenerační komplementarita a mezigenerační přenos poznatků provázaných ze zkušenostmi. Kvalitní týmy vytvářející hlavní část inovačního potenciálu společnosti jsou tří až čtyřgenerační (přičemž se pochopitelně role starších členů týmu mění, přecházejí z vůdčích pozic do poradenských pozic a působí v týmech ve více "rozvoleněném" režimu. Pro uchování a rozvoj inovačního potenciálu země má podpora týmovosti (které v současné době naše univerzity, jako hlavní producenti lidského kapitálu, věnují zcela nedostatečnou pozornost) má naprosto zásadní význam.

(Pokračování dalším příspěvkem)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář