R2016/270: Diskuse LK: Pavlát o vědě/4

3. listopad 2016 | 06.31 |

Uveřejňuji na pokračování (celkem sedm dílů) příspěvek nestora vědy na VŠFS doc. Vladislava Pavláta. Obsahuje nejen cenné metodologické poznatky, ale jejich propojení s dlouhodobou životní praxí. V. Pavlát aktivně působí jako vedoucí několika doktorských prací a neúnavný organizátor vědeckých konferencí v oblasti teorie finančních trhů. (Kromě jiného potvrzuje nikoli jen odbornou prací, ale celým svým životem moji hypotézu o možnosti podstatným způsobem prodloužit období produktivního uplatnění člověka, a to plně v souladu s naplněním reálného bohatství tohoto života.). Pro snazší orientaci uveřejňuji seznam zdrojů v první části.

Jsou dnešní choroby vědy a badatelů nevyléčitelné? – 4. část

(Je čas "probudit se" – dříve než bude pozdě – i ve vědě)

Vladislav Pavlát

2. Sedm barier (alias nemocí) společenskovědního výzkumu na vysokých školách

·                    Fragmentace výzkumu FT

·                    Přemíru údajů nelze zvládnout

·                    Nebezpečí úzké specializace aneb pro stromy nevidět les

·                    Orientace na dílčí, druhořadé otázky

·                    Pseudoproblémy

·                    Nedostatek prostoru i času k diskusi

·                    Administrování výzkumu

2.1 Fragmentace předmětu výzkumu

Fragmentace předmětu výzkumu v určité instituci (universitě, fakulty, katedry) je přirozeným důsledkem specializace badatelů působících v dané instituci.

Pokud již v dané instituci působí badatel zaměřený na zkoumání určitého tématu, připadá mi jako logické, že daná instituce danému specialistovi nebrání zabývat se problémy v rámci jeho specializace, a že ho – přímo nebo nepřímo - nenutí přecházet na výzkum jiných problémů, na které

daná instituce v určité době hodlá koncentrovat své vědecké úsilí (např. získá-li nějaký významnější grant).

Větší instituce jsou ve výhodě potud, že obvykle v řadách svých vysokoškolských pracovníků naleznou pracovníky, kteří se dosud výrazně vědecky neprofilovali. Tito pracovníci mohou úspěšně být zařazeni např. do týmového výzkumu, vedeného zkušenějším specialistou. Předpokládá to ovšem mj. i rozumnou personální práci, která to podporuje, a předpokládá to i aplikaci motivační složky; formální (nebo i direktivní) začlenění typu "aby někdo někde v něčem byl" obvykle nepřinese očekávané výsledky.

2.2 Přemíru údajů nelze zvládnout

Obrazně lze porovnat pokus o hledání řešení určitého problému k cestě horolezce s cílem dostat se na vrchol "Mount Everestu"

Není to však tak docela pravda, protože vrchol Mount Everestu neroste, ani se nám při výstupu nevzdaluje, kdežto cíl výzkumu – obrazně řečeno: Mount Data – při aplikaci metody " data mining" stále roste a vzdaluje se kamsi do nedohledna.

Řešení spočívá v umění třídit získávané údaje na údaje podstatné a údaje nepodstatné pro řešení výzkumného problému. Pak ani Mount Data nemusí vyrůst do nedohledna. Ovšem jdeme-li "správnou" cestou.

Pokud se badatel pokouší vyškrábat se na horu nevhodnou cestou nebo příliš rychle, nemusí to dobře dopadnout. Severní stěna nejvyšší hory světa je toho dokladem. Pokud jde o vědecký vzestup, analogií jsou příklady předčasných pokusů příliš ambiciosních jedinců dostat se na horu za každou cenu.

Proto raději: festina lente (spěchej pomalu). K vědecké práci nutně patří skromnost a pokora. Antické "Vím, že nic nevím" by mělo patřit k etickému vybavení každého vědce.

2.3 Nebezpečí úzké specializace aneb pro stromy nevidět les

Čím více se budova vědeckých poznatků v určité vědní oblasti rozrůstá, tím větší potřeba detailního, specializovaného bádání nastává. Zároveň však tento přirozený proces může nastávajícího specialistu oslepit natolik, že se při přílišné koncentraci na určitý detail jako cíl svého snažení zamotá do houštin obvykle rostoucích na okraji lesa a pronikne-li jimi úspěšně až do lesa, čelí riziku, že nepozná, že už v lese je. Nastává situace, že hledá jednotlivý strom (jako cíl svého specializovaného bádání), aniž by si uvědomil základní skutečnost, že onen strom je součástí lesa. To, že náš badatel "pro stromy nevidí les", může znehodnotit i výsledky jeho bádání.

Chceme-li zůstat objektivní, uveďme, že zcela opačnému riziku čelí "generalista", který se pohybuje v lese, ale přitom není schopen říci cokoliv rozumného a užitečného ani o jediném stromu.

Dostatečná znalost problematiky vztahů mezi obecným a zvláštním atd. může sloužit jako prevence proti profesionální slepotě.

2.4 Orientace na dílčí, druhořadé otázky

Otázka priority při vymezování cílů vědeckého bádání v současné době nabývá téměř obludných rozměrů a její přijatelné řešení se pravděpodobně odsouvá téměř do nedohledna: co dřív, když "na to nejsou peníze"?

Přitom i pouhým "selským rozumem" (jako korektivem pro demagogická a manipulativní "zdůvodňování" se strany establishmentu) lze naprosto bezpečně zjistit, že na uměle vyvolávané "potřeby" a nesmyslné choutky určitých skupin společnosti se denně vyplýtvá takové množství prostředků, že by téměř okamžitě pomohly zlepšit život milionům lidí doma i ve světě. Konstatování, že "jde o etický problém" mne rozhodně neuspokojuje. Uspokojivým řešením asi není ani charita nebo sponzoring (v dnešním častém pojetí jako nástroj daňové optimalizace nebo získání jiných výhod včetně krádeže myšlenek).

Vraťme se však k ekonomickým vědám. Ponecháme-li stranou tradiční diskuse (spojené se soupeřením různých oborů o granty, s úvahami o vztazích výzkumu na vysokých školách k výzkumu ve speciálních výzkumných institucích atd. atd.), základní kritérium pro rozlišení významnosti zkoumání ekonomické reality je pravděpodobně lze charakterizovat jako aktuálnost daného problému v časovém horizontu podmíněném existencí disponibilních finančních prostředků. Ani to ale asi nestačí.

Kromě "aktuálních" problémů existují i nadčasové otázky (s dlouhým časovým horizontem), jimž se nelze vyhnout, nebo otázky zdánlivě nevhodné nebo nepotřebné (tzv. ad usum delphini), jejichž proměna v aktuální, prvořadé, může v podstatě kdykoliv nastat. Existuje však i kategorie tzv. pseudoproblémů.

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář