R2016/269: Diskuse LK: Pavlát o vědě/3

2. listopad 2016 | 07.11 |

Uveřejňuji na pokračování (celkem sedm dílů) příspěvek nestora vědy na VŠFS doc. Vladislava Pavláta. Obsahuje nejen cenné metodologické poznatky, ale jejich propojení s dlouhodobou životní praxí. V. Pavlát aktivně působí jako vedoucí několika doktorských prací a neúnavný organizátor vědeckých konferencí v oblasti teorie finančních trhů. (Kromě jiného potvrzuje nikoli jen odbornou prací, ale celým svým životem moji hypotézu o možnosti podstatným způsobem prodloužit období produktivního uplatnění člověka, a to plně v souladu s naplněním reálného bohatství tohoto života.). Pro snazší orientaci uveřejňuji seznam zdrojů v první části.

Jsou dnešní choroby vědy a badatelů nevyléčitelné? – 3. část

(Je čas "probudit se" – dříve než bude pozdě – i ve vědě)

Vladislav Pavlát

Ad 1.3 Jen kvantitativní výzkum je "vědou"?

Předesílám, že u této otázky mám na mysli ekonomický výzkum, uskutečňovaný v akademických institucích.

Aplikace matematiky a statistiky v ekonomickém výzkumu se – zejména díky rozšíření informačních technologií - stala běžným a nezbytným standardem. Pro zkoumání konkrétních ekonomických procesů v daných podmínkách místa a času může přinášet významné poznatky, využitelné v praxi.

Kategoricky však odmítám poměrně časté tvrzení, že "jen kvantitativní výzkum lze považovat za vědecký" – a ostatní je pouhé "blabla", protože není podloženo matematickými důkazy. Ale proč by ve všech případech nutně muselo být?

Výzkum nutně je mnohaúrovňový, vrstevnatý. Reálné ekonomické procesy lze zkoumat z téměř nekonečného počtu hledisek, které obvykle jsou voleny s ohledem na zvolený cíl zkoumání. Podle povahy zkoumané materie a v závislosti na zvoleném cíli (nebo cílům) bádání nutno volit metody a nástroje, které jsou vhodné k dosažení vytčeného cíle a jejich případné kombinace; případně nutno takové metody a nástroje vytvářet.

Má-li daný výzkum přinést výsledky pro praxi, je nutno jej takto orientovat hned při vytyčování jeho cíle. Jedním ze základních předpokladů úspěšného výzkumu je formulace hypotéz, z nichž výzkum vychází; tyto hypotézy pak nutno ověřit. Zde vstupuje do hry "zdravý rozum": sebelépe vytvořené soubory údajů o zkoumaném jevu, sebelépe prozkoumané kvantitativními metodami, mohou přinést nesmyslné výsledky, není-li předem jasně řečeno a logicky dokázáno (tj. nikoliv "vypočteno"!), že daná hypotéza má smysl.

Závěrem: aplikace kvantitativních metod v ekonomickém výzkumu mají být chápány jako prostředek, nikoliv jako samoúčelný cíl.

1.4. Lze skloubit empirické s teoretickým?

V tab.1 nalézáme lakonickou odpověď: je to obtížné. K tomu doplňuji: je to sice obtížné, ale možné i nanejvýš žádoucí. Obtížnost lze spatřovat především v nesnadném hledání vhodné míry vztahu mezi "teorií" a "empirií", podmíněném volbou a aplikací vhodných metodologických postupů. (Záškodný-Záškodná, 2014.)

1.5 Trpí společenskovědní výzkum komercializací?

Osobně se domnívám, že komercializace vědy (a také komercializace vzdělávání) objektivitě vědy více škodí, než prospívá. Znásobeno marketingovými triky to může mít i velmi negativní dopady (lavinovité šíření polopravd, "senzačních objevů" a cílená manipulace spotřebitelů v tzv. bestsellerech).

1.6              Analýza globalizace pohledem ze satelitu

Otázka globalizace sice na první pohled vybočuje z rámce ostatních problémů, o nichž píši v části 1. svého příspěvku, avšak ve skutečnosti s některými z nich úzce souvisí. Je známo, že pomocí satelitních snímků lze leccos na zemském povrchu sledovat. Satelitní snímky jsou dnes zdrojem cenných informací např. pro ekonomickou geografii (růst světových velkoměst a s tím spojených změn v dopravní infrastruktuře a pod).

V poslední době velké automobilové korporace satelitních snímků začaly využívat k marketingovým účelům: zjišťují se a ověřují se změny počtu vozidel různých značek, pohybujících se na různých teritoriích. Ze získaných snímků lze vyčíst např. změny objemu nákupů vozidel určité značky a využít těchto informací pro rozhodování o změnách teritoriální odbytové politiky apod. Pokud by podobné informace byly pravidelně zveřejňovány, bylo by jich možno využít i k jiným než marketingovým účelům (např. při rozhodování o ekologických otázkách, ve zdravotnictví, při územním plánování apod.). Včasné informace o změnách odehrávajících se na zeměkouli by se mohly stát impulzem i pro novou orientaci výzkumu v různých oblastech vědy, pokud by nesloužily pouze k posílení konkurenčních pozic nadnárodních monopolů nebo výhradně vojenským účelům.

1.7. Může být inspirace společenskovědních výzkumů výsledky výzkumu v jiných oborech přínosem?

Zde se poněkud odchýlím od svého původního záměru, zabývat se hlavně ekonomickými vědami a jejich vztahem k ostatním humanitním vědám, a musím začít poznámkou, týkající se oblasti techniky, technologie a informatiky.

Zatímco v počátečních obdobích kapitalismu, kdy ještě označení vědců za tzv. polyhistory bylo vnímáno pochvalně (a nikoli negativně), nebyla hierarchie vědy tak ostře vymezována tak jako tomu je dnes v důsledku prohlubující se specializaci. Řada badatelů se díky usilovnému studiu děl svých předchůdců pod vlivem různých okolností nutně musela zabývat např. i při studiu ekonomických problémů také vlivem okolí. Často se vyslovovali nejen k vlastní problematice ekonomie v dnešním vymezení, ale i k jiným otázkám. Je nutno si uvědomit, že suma těchto poznatků byla ve srovnání s dnešní informační explozí – bráno dnešními měřítky – téměř zanedbatelná.

Teprve vynález knihtisku otevřel cestu k méně obtížnému šíření vědeckých informací, než bylo středověké pracné a nákladné přepisování různých pramenů. Mnozí z tehdejších badatelů zanechali stopu i v jiných vědních disciplínách, jako je např. historie, vědy právní, psychologie, statistika apod. Většina významných ekonomů se věnovala i studiu aktuálních hospodářsko-politických otázek.

Z dějin kapitalistické éry (počínaje průmyslovou revolucí) je známo, že i v ekonomických vědách začíná být patrný rostoucí vliv technických a přírodních věd: ekonomové museli reagovat na komplex problémů spojený s průmyslovou revolucí (merkantilisté, A. Smith, Ricardo aj.). Na práce tzv. klasiků postupně navazovalo mnoho dalších badatelů, kteří položili základy dnešní hierarchické struktury ekonomických věd. Mnoho ekonomických teorie vznikalo jak pod vlivem jiných humanitních disciplín, tak pod vlivem přírodních a technických věd. Avšak prakticky až do rozšíření internetu bylo nutno problémy studovat na místě z knižních a časopiseckých pramenů, z úředních dokumentů, doplňovaných zprávami z denního tisku. Kdo sám tímto obdobím neprošel, nedokáže si ani představit, jak obtížný pro většinu badatelů byl přístup k autentickým pramenům ještě v 60-70.tých letech minulého století.

Dnešní situace je opačná: nastává známá plethora pramenů, nadbytek informací, které dnes stěží včas lze zpracovat tak, aby mohly být použitelné pro praxi.

Dnešní inspirace jinými humanitními disciplínami má své specifické zvláštnosti: za fundamentální specifiku lze pokládat vznik specifické terminologie jednotlivých oborů. Každý obor považuje za své přirozené právo pojmenovávat si kategorie podle svého přístupu ke zkoumané části reality. Obtíže z toho plynoucí jsou nasnadě: v některých případech se nikdo nedomluví s nikým. Tyto "různé jazyky" lze těžko překládat tak, aby nedocházelo ke zmatení pojmů. Např. pojem "regulace", "infrastruktura", "entita", "vlastnictví," "globalizace" je traktován v různých vědách odlišně.

Charakteristickým příkladem je zavádění pojmů z lékařských věd, z psychologie nebo jiných oborů, po roce 2008, když náhle se např. při zkoumání trhu objevuje plejáda nových pojmů jako transparentnost, odolnost, zranitelnost, robustnost trhu atd. (Pavlát, 2013, kap.1 a 2.) Velmi obtížné (ne-li nemožné) je nalézt např. možnost komunikace mezi jazykem ekonomických věd a mezi jazykem věd právních.

Dnešní pokroky lékařských věd ve zkoumání lidského mozku jsou oprávněnou příležitostí k hledání využití těchto poznatků např. v teorii a praxi investičního rozhodování. (Jandus-Vencl, 2016, Monografie finanční trhy a finanční infrastruktury. OEDM-SERM 2016, v tisku.)

Zcela jistě je mezioborové zkoumání inspirativní, skutečně interdisciplinární přístupy nutno pozitivně hodnotitů; bohužel někdy může jít o pouze předstíranou snahu. (Pavlát, 2014, s. 45-53.)

Osobně odmítám snahy, kdy si někteří badatelé vytvářejí celé umělé systémy tím, že si různé pojmy "definují po svém", aby se tzv. zviditelnili za účelem vyššího odbytu svých "produktů".

Závěrem: inspirace spíše ano, ale i zde s uplatněním zdravého rozumu.

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: R2016/269: Diskuse LK: Pavlát o vědě/3 honza 02. 11. 2016 - 07:31