R2016/269: Diskuse LK: Pavlát o vědě/2

1. listopad 2016 | 05.48 |

Uveřejňuji na pokračování (celkem sem dílů) příspěvek nestora vědy na VŠFS doc. Vladislava Pavláta. Obsahuje nejen cenné metodologické poznatky, ale jejich propojení s dlouhodobou životní praxí. V. Pavlát aktivně působí jako vedoucí několika doktorských prací a neúnavný organizátor vědeckých konferencí v oblasti teorie finančních trhů. (Kromě jiného potvrzuje nikoli jen odbornou prací, ale celým svým životem moji hypotézu o možnosti podstatným způsobem prodloužit období produktivního uplatnění člověka, a to plně v souladu s naplněním reálného bohatství tohoto života.). Pro snazší orientaci uveřejňuji seznam zdrojů v první části.

Jsou dnešní choroby vědy a badatelů nevyléčitelné? – 2. část

(Je čas "probudit se" – dříve než bude pozdě – i ve vědě)

Vladislav Pavlát

1. Pokulhává společenskovědní výzkum za realitou?

·                    Je dnešní rychlost změn socioekonomické reality jednou z bariér seriózního společenskovědního vědeckého výzkumu?

·                    Jsou "paradigmata" brzdou inovativního výzkumu?

·                    Jen kvantitativní výzkum je "vědou"?

·                    Lze skloubit empirické s teoretickým?

·                    Trpí společenskovědní výzkum komercializací?

·                    Lze ze satelitu sledovat průběh globalizace?

·                    Do jaké míry může být inspirace společenskovědních výzkumů výsledky výzkumu v jiných oborech přínosem?

Možná, že mi mnoho z čtenářů tohoto příspěvku bude mít za zlé, že si tuto otázku vůbec kladu. Vždyť by mělo být samozřejmé, že vědci budou z principu usilovat o to, aby zkoumali problémy aktuální a potřebné, nikoliv zástupné a nepotřebné.

Přiznám se, že když jsem s řadou badatelů příležitostně během předchozích měsíců roku 2016 diskutoval o dále uvedených sedmi problémech, ani zdaleka jsem si nedovedl představit, jak mnoho se jejich názory budou lišit.

Pro přehlednost nyní uvedu tabulku, která zachycuje nejčastější odpovědi.

Tabulka 1. Výsledky sondáže

Otázka

ANO

NE

Jiná odpověď

Spíše ANO

Spíše NE

1.

Je dnešní rychlost změn socioekonomické reality bariérou seriózního společenskovědního vědeckého výzkumu?

X

2.

Jsou "paradigmata" brzdou inovativního výzkumu?

X

3.

Jen kvantitativní výzkum je "vědou"?

X

4.

Lze skloubit empirické s teoretickým?

Často obtížně

5.

Trpí společenskovědní výzkum komercializací?

X

6.

Lze ze satelitu sledovat průběh globalizace?

Neumím posoudit

7.

Mohou být inspirací společenskovědních výzkumů výsledky výzkumu v jiných oborech přínosem?

Spíše ANO

Pramen: vlastní sestavení

Nyní připojuji podrobnější komentář s tím, že jde o hlavně o podněty k diskusi než o ucelené zpracování daných problémů.

Ad 1.1 Je dnešní rychlost změn socioekonomické reality bariérou seriózního společenskovědního vědeckého výzkumu?

Dosti dlouho se zabývám zkoumáním problematiky finančních trhů, infrastruktur finančních trhů a jejich regulace. V posledních zhruba 5-6 letech se setkávám se dvěma vážnými překážkami výzkumu:

1. S tím, že vlivem pokroku v informatice je nyní k dispozici přebytek informací, z nichž mnoho je zcela nekvalitních, často neodborných, zavádějících, nebo přímo tendenčních, pro vědecké analýzy nepoužitelných; zároveň se nedostává odborných informací včetně statistik, a mnoho potřebných informací přichází s velkým zpožděním, popřípadě vůbec nejsou dostupné normálními způsoby (příklad - informace IMF o finančních trzích). Reálný vývoj na FT a IFT se natolik – zejména v posledních letech – zrychlil, že je téměř vyloučeno jej v potřebném rozměru sledovat, natož vyhodnocovat.

2. Jedním z důsledku urychlení tempa hospodářského dění je pak i to, že je velmi obtížné predikovat očekávané změn (statistické údaje ex post to komplikují), tj. hospodářské subjekty čelí zvýšeným rizikům v důsledku nejistoty o budoucnosti. Ani složité matematicko-ekonomické, prognostické a jiné modely často neposkytují firmám oporu při rozhodování. Jak tedy dál?

Ad 1. 2 Jsou "paradigmata" brzdou inovativního výzkumu?

Nejprve poznámka ke slovu "paradigma" (Viz BOX 1). V ekonomii se tento výraz stal frekventovanější v souvislosti s přechodem do nového století, a krátce poté v souvislosti se světovou krizí. Obávám se, že hromadný výskyt tohoto výrazu je spojen spíše s rozmělňováním a degenerací jeho původního obsahu (smyslu) než s jeho naplňováním novým obsahem. Podobný osud potkává i mnoho jiných užitečných termínů, jako např. pojem "regulace" nebo "infrastruktura": např. v architektuře lze za "infrastrukturu budovy" považovat i její kanalizaci.

BOX 1

Ve vědecké sféře znamená paradigma zásadní pojetí určité disciplíny, které je považováno za vzorové a je sdíleno většinou vědců a výzkumníků v určité historické etapě. Paradigma vymezuje to, co má být zkoumáno, s jakými přístupy, jakými metodami, podle jakých pravidel a konvencí. Paradigmata ve vědě jsou dočasná a jejich změna obvykle probíhá radikálním obratem, tzv. vědeckou revolucí. Pojem vědecká revoluce zavedl T. S. Kuhn.

Podle široce přijímané koncepce T. S. Kuhna je paradigma souhrn základních domněnek, předpokladů, představ dané skupiny vědců. Ke každému paradigmatu patří i metodická pravidla řešení, intuitivní postoje a hodnocení problémů.Jinými slovy řečeno, paradigma zahrnuje vše, co mají členové vědecké společnosti společného, a naopak vědecké společenství tvoří lidé, kteří sdílejí stejné paradigma.

Ke zvratům dochází po určité době tak, že se dosavadní paradigma vyčerpá. Nastává období, kdy již nevyhovuje při řešení některých otázek ve vědě – tyto nevyhovující odpovědi Kuhn označuje jako "anomálie". Nahromadí-li se mnoho anomálií, dochází k hledání nového paradigmatu. Po dokončení tohoto procesu znovu nastává období tzv. normální vědy.

V Kuhnově teorii nové paradigma sice vítězí v konkurenci s několika dalšími, ale tato paradigmata jsou navzájem nesouměřitelná. Podávají totiž tak rozdílný pohled na svět, že není možné hodnotit jedno na základě druhého. Přijetí nového paradigmatu znamená revoluci ve vidění světa. To je dáno tím, že paradigma tvoří předpoklad samotného vnímání a je jakousi platformou na jejímž základě vnímáme svět jistým způsobem. Paradigma je obdobou Popperova předběžné vědění nebo Foucaultova termínu epistémé..

Pramen: Wikipedia-cz

Chci se však krátce zastavit u jiné závažné skutečnosti (budu ji ilustrovat příkladem z oblasti finanční regulace). Do arsenálu zastánců "svobodné tržní ekonomiky" patří tvrzení, že "trh se řídí sám"; s tím je spojeno další tvrzení, že "čím méně omezování svobody trhu, tím lépe pro jeho účastníky." Ergo: Trh nemá (nesmí?) být regulován. Opačným extrémem je tvrzení, že "trh nemůže správně fungovat, není-li regulován". Ergo: Na trhu nutno regulovat všechno. Nesmyslnost obou extrémů je sice zřejmá, ale: kde hledat "kompromis" únosný pro lidskou společnost?

V oblasti ekonomických věd je nyní hledáno "nové" paradigma pro kapitalismus. (Bedretdinov, R., 2016. Monografie finanční trhy a finanční infrastruktury. OEDM-SERM 2016, v tisku)

Závěrem: Když se dogmatické lpění na vžitých poučkách (vydávaných za tzv. mainstream), zabudovaných v mozcích příslušníků určité vědecké školy, vládnoucí (díky obsazení vlivných pozic ve vlivných institucích), vzdálí od ekonomické reality tak daleko, že aplikace "mainstreamu" v hospodářské politice dané společnosti vede až k negativním dopadům (propuknutí krize, snížení konkurenceschopnosti, apod.), je čas "probudit se" – dříve než bude pozdě – i ve vědě.

Omšelé, dogmaticky aplikované poučky (ve vrcholné koncentraci existující jako mainstreamová paradigmata) obvykle bývají "žábou na prameni" inovativních výzkumů, na které takzvaně nejsou peníze, protože ohrožují "mainstream".

(Příklad moderních pověr: utrácejte vesele, peníze jsou levné, užívejte si, vypůjčujte si víc, než vyděláváte. "Argument" pro finančně gramotnější: utrácejte a zadlužujte se, protože tím podpoříte růst agregátní spotřeby. A dodejme: banky se zase budou mít dobře!)

Postavit se proti mainstreamu je nebezpečné, a někdy až smrtelné. Mezinárodní spolčení a bratrství "impaktistů," znemožňujících pod záminkou ochrany "kvality" intoxikaci mainstreamu, nechť je vážným varováním před sebevraždou.

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář