R2016/216: Diskuse LK: Janíčko k Sirůčkovi/1

7. září 2016 | 06.48 |

V rámci přípravné diskuse k 19. ročníku konference Lidský kapitál a investice do vzděláníveřejňuji reakci Pavla Janíčka na celý příspěvek P. Sirůčka uveřejněný v časopisu Marathon:

http://valencik.cz/marathon/16/Mar1604.htm

a na pokračování též na tomto blogu.

Několik poznámek ke stati P. Sirůčka "Tragédie korektního pokrokářství" I. část

Pavel Janíčko

Stať Pavla Sirůčka "Tragédie korektního pokrokářství" je jistě svým způsobem oprávněnou reakcí na v současnosti dosti rozšířenou snahu o vytěsnění levicových konceptů do sféry neškodných intelektuálských disputací o některých okrajových tématech a naopak ignorování témat podstatných, nicméně jejím defektem je přílišná záliba v některých tzv. tradicionalistických přístupech. Vychází nám tak nakonec pozoruhodná směsice celkem racionálních postřehů a naopak poněkud především z levicového hlediska dosti bizarních nápadů a návrhů. Obecným problémem autorova přístupu je jeho umanutost tradicí a "starými zlatými časy", přičemž takovýto postoj se dá jen těžko skloubit s obecným levicovým (marxistickým) paradigmatem, kdy má být levice subjektem progresivního vývoje, nikoliv zpětného pohybu. V tom je mimochodem i podvod všech těch pseudolevicových pokrokářů, o kterých výstižně Sirůček píše, neboť jejich skutečnou rolí v propagandě kapitalismu je zakrýt fakt, že se od devadesátých let minulého století po porážce evropského socialismu svět posunul ve společenském smyslu do minulosti, došlo ke zpětnému pohybu v některých případech až k feudalismu.  Vybral jsem některé citáty z autorova textu (v uvozovkách kurzívou) a pokusím se ve svých komentářích vyjádřit své postoje.

"Hlavním problémem soudobé levice tak pořád zůstává její přílišná liberalizace a související podléhání svodům a iluzím moru korektního pokrokářství"

Hlavním problémem soudobé levice není jakási liberalizace, ale odchod od skutečného levicového, tj. marxistického vidění světa, odmítání vidět svět a společnost jako třídně stále více polarizovanou, kdy všechny řeči o svobodě a liberalismu jsou jen krycím heslem pro diktaturu kapitálu. Levice by měla důsledně ukazovat, že míra svobody v kapitalismu je tvrdě omezena kapitálovými zájmy a že pro většinu občanů je skutečná svoboda dosažitelná pouze za podmínky zlomení moci kapitálu.

"Co bude onou poslední kapkou, kterou pohár trpělivosti patriotů ctících tradiční a normální hodnoty, normální způsob života i naše civilizační a kulturní normy definitivně přeteče? Návrat ke zdravému rozumu a normálnosti je tudíž žádoucí i nezbytný. Jakožto návrat k politickému realismu namísto idealistického moralizování a sebezničujícího humanismu naopak."

Tahle věta je pro marxistu zcela absurdní. Pojem "naše civilizační a kulturní normy" je zcela mimo marxistickou metodologii. Stačí si položit otázku, které že to jsou ty "naše" (evropské, euroatlantické, křesťanské atd.) normy a hodnoty? Jsou jimi snad všechny ty válečné konflikty, kolonialismus, náboženské tmářství, fašismus, všechny možné formy humanitárních bombardování, které dal kapitalismus světu?  Levice by měla naopak proti takovému "zdravému rozumu" postavit koncept odchodu od této "normality", kde je běžné, že lidé umírají na ulicích, nemají práci a nemohou svým dětem zaplatit pořádný oběd.

"Vlastnictví zůstává pro tzv. levici naprostým tabu, resp. zcela ignorovanou, pro mnohé zprofanovanou a především dnes již údajně nedůležitou, či dokonce již dávno překonanou kategorii."

Ano, tady vystihl autor podstatu věci. Je skutečně zvláštní, že i lidé hlásící se k marxismu, často ignorují jeho základní poučky, kdy je charakter společnosti v zásadě určen charakterem vlastnictví výrobních prostředků. Je evidentní, že bez posunu v této oblasti, tj. bez vytvoření převažujícího sektoru společenského vlastnictví, se pozice neprivilegovaných vrstev obyvatelstva nezmění. A nepomohou ani dílčí sociální opatření ani daňové změny.

"Privilegia menšin se proměnila v jejich faktickou diktaturu a tyranii. Menšiny ovládly veřejný prostor a většinové názory, pokud – vzhledem k rychlým proměnám diskuzí – se tyto vůbec stačí zformulovat, jsou marginalizovány či ostrakizovány."

Opět z marxistického hlediska docela pochybná téze. Především je to "střelba do špatného terče". Plně souhlasím s tím, že jsme momentálně v epoše tyranie menšiny, nicméně tou skutečně vládnoucí menšinou nejsou ani gayové, ani etnické menšiny, ale majitelé rozhodujících kapitálových aktiv. A je to menšina stále menší, neboť pokračuje proces koncentrace a centralizace bohatství, a tak stále menší procento osob vlastní stále větší procento světového bohatství. 

"Proč se dnes má normální, slušný, poctivě pracující člověk stydět a neustále kajícně omlouvat za svou normálnost, slušnost, dodržování zákonů, tradicí i civilizačních a kulturních norem a přináležitost k homogenní většině?"

Jak už bylo výše řečeno, odvolávat se v kapitalistické společnosti na "normálnost a slušnost" je docela zavádějící. Přece základní normou slušnosti v kapitalismu je maximalizace zisku a osobního bohatství. Má se snad levice na tyto "hodnoty" odkazovat?

"Téměř synonymem pro soudobou tzv. levicovost a dnešní tzv. levici se stal totálně odnárodněný kosmopolitismus a vlajkovou lodí pak projekt multikulturalismu a inkluzivní demokracie."

Opět je z levicového hlediska v tomto poli třeba našlapovat opatrně. Koneckonců zpíváme, že "Internacionála je zítřka lidský rod". Jistě pojem multikulturalismus je zase jen taková krycí formulka, která spíš slouží světovému i národnímu kapitálu k vytvoření podmínek pro sociální dumping, pro otevření prostoru pro zneužití "gastarbeiterů", k ataku na mzdové, sociální a pracovně právní systémy v mateřských zemích, a nemá se skutečným internacionalismem nic společného. Skutečný internacionalismu musí prosazovat nikoliv svobodu pohybu pro zbídačení masy osob za poněkud šťastnějším životem do "vyspělého" světa, ale svobodu zůstat doma a mít možnost se tam důstojně uživit. 

"V kontextu pokrokářsky-inženýrských bludů i stávajících vážných problémů a záplavy všemožných krizí je nutné přiznat si realisticky, že Západ a především Západní Evropa ztrácí poslední zbytky rozumu a soudnosti. Západ se pravděpodobně zcela pomátl."

Západ se určitě nepomátl více, než nám celý kapitalistický svět předváděl v uplynulém století např. v podobě dvou světových válek, které jakoby také byla i z hlediska zájmů kapitálu iracionální. Ale v tom je právě nebezpečí "predátorské" podstaty kapitálového vztahu, kdy převáží dílčí zájmy jeho některých subjektů a dojde k silovým konfrontacím. Označovat tuto kapitálovou přirozenost slovem "pomátl se" je úsměvné, ale i chybné a zavádějící. 

"Izraelizace Evropy? Izrael se ovšem brání ... Znepokojivou situaci komplikuje fakt, že ledabylost jedné země či neuváženost a nezodpovědnost jednoho politika velmi vážně ohrožuje Evropu celou."

"Celou Evropu" neohrožuje nějaký chybný manévr jednoho politika, ale opět fakt, že politika EU je ve vleku zájmů velkokapitálu obecně, a navíc ještě zde obrovskou roli hrají specifické zájmy velkokapitálu amerického, před kterým EU poslušní panáčkuje, což ji odsuzuje do role periferního amerického lokaje. Nevím, jak je myšlen odkaz na Izrael, ale pro levici je naprosto nepřípustné jakýmkoliv způsobem tento rasistický a mezinárodní právo sabotující stát vydávat za jakýsi vzor.

"Co je však levicového a skutečně humánního na zvráceném nadržování recidivistům, zlodějům, vrahům, násilníkům, sadistům, psychopatům? Co je levicového a skutečně humánního na cynickém znevažování obětí? Pokrokáři ovšem daleko raději bojují s lidmi slušnými a zákony ctícími. Připomeňme pradávné pokrokářské křížové tažení proti zbraním, ve své podstatě naprosto iracionální. Dnes umocňované údajným bojem s terorismem. EU přitom nikterak neřeší, jak zamezit šíření."

Pavel Sirůček je celkem známý svým obdivem ke zbraním všeho druhu, Nicméně v tomto ohledu by si možná některé marxistické koncepty (všeobecné ozbrojení lidu) zasloužily korekci.  Ukazuje se jasná korelace mezi množství zbraní mezi lidmi a úrovní zločinnosti.  Boj proti kriminalitě nelze vést prostřednictvím principu "zbraň do každé rodiny" romantické představy o jakési mýtické spravedlnosti ve stylu Divokého západu nefungují. Co funguje, je opět odstranění příkrých sociálních rozdílů a jednostranné orientace na maximalizaci osobního bohatství.

(Pokračování další částí příspěvku)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 2 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář