R2016/206: Diskuse LK: Klesla: Karenční doba

28. srpen 2016 | 05.08 |

Uveřejňuji další příspěvek v rámci diskuse před 19. ročníkem mezinárodní vědecké konference Lidský kapitál a investice do vzdělání. Je první z minisérie věnované problematice zdravotnictví. Autorem je Arnošt Klesla z VŠFS:

Legislativní determinanty zdraví jako příspěvek politické reprezentace státu k investicím na podporu růstu lidského kapitálu v ČR

Arnošt Klesla

Zdraví, jako stav plné tělesné a duševní schopnosti zapojení do aktivního nejen osobního, společenského, kulturního, ale také ekonomického života jednotlivce představuje významnou, bazickou, součást lidského kapitálu, základní podmínku jeho podpory a růstu

Zdraví české populace, zejména v produktivním věku 19 – 64 let je však stále intenzivněji podlamováno především v důsledku dlouhodobého působení negativních faktorů životního stylu (stravování, návykové látky, pohybová aktivita, stress), jejichž důsledkem je především nadváha a obezita a snížení úrovně imunity populace zejména ve vyšších věkových kategoriích zaměstnanců a ve skupině seniorů

Ke zvýšení úrovně zdraví v Česku přijala vláda ČR usnesením č. 23 ze dne 8. ledna 2014 základní dokument pod názvem Zdraví 2020_Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí. Který zdůrazňuje odpovědnost všech součástí společenského systému i jednotlivců (státu, podnikatelů, NGO i zdravotnictví) na zlepšení zdravého životního stylu populace jako základního nástroje zvýšení účinnosti zdravotní prevence a podpory zdraví do roku 2020.

Úroveň zdraví lze měřit obtížně (HLY) sociologickými metodami kvantitativní výzkumu, ale v ekonomicky aktivní populaci je ukazatelem vývoje úrovně zdraví vývoj pracovní neschopnosti z důvodu nemoci – je to negativní indikátor úrovně zdraví v populaci v ekonomicky produktivní věkové skupině 19 – 64 let.

Údaje zdravotnické statistiky (ÚZIS) jasně dokumentují trvalou tendenci ke snižování úrovně zdraví zejména s rostoucím věkem v Česku, což dokládá i mezinárodní průzkum EHIS z roku 2014, jehož výsledky ukazují, že zcela zdrávo se cítí ve skupině 45+ jen 68 % a ve skupině 55+ již jen 55 % respondentů, oproti výskytu trvalých nemocí, či zdravotních problémů, které pociťuje 64 a 78 % respondentů v uvedených věkových skupinách

Klesající úroveň zdraví produktivních věkových skupin populace je významným faktorem omezení růstu a podpory zvyšování úrovně lidského kapitálu se všemi makro i mikro ekonomickými a sociálními důsledky pro současnost i příští léta. Chronické zdravotní obtíže, včetně například podceňované obezity prokazatelně brzdí osobní aktivitu zaměstnanců zvyšovat svůj lidský kapitál

Klesající úroveň zdraví, projevující se výrazně i ve sníženém prahu imunity vůči banálním infekčním nemocem (respirační choroby) u ekonomicky aktivních věkových skupin dokládá i struktura pracovní neschopnosti z důvodu nemoci, kdy příčinou více než 40% všech PN tvoří nemoci respirační a horních cest dýchacích (chřipka), a 20 % nemoci pohybového aparátu. Výrazným negativním faktorem je tzv. přecházení nemoci a z toho vyplývající zdravotní komplikace a prodlužování léčby v důsledku zavedení tzv. karenční doby v roce 2009, které se statisticky projevuje v růstu průměrného počtu dnů v PN po zavedení karenční doby o ½.

Odbory a skupina poslanců ČSSD proto navrhly již v roce 2015 zrušení karenční doby s tím, že se příspěvek zaměstnavatelům na sociální a zdravotní pojištění sníží o 0,2 %, což zaměstnavatelé odmítají a požadují buďto slevu ve výši 0,5 %, nebo zkrácení doby prvních 14 dnů, kdy zaměstnavatel vyplácí sociální podporu v nemoci zaměstnanci ze svých zdrojů

Vláda ČR se snaží v rámci aktuální novely zákoníku práce vyhnout střetu se zástupci podnikatelských svazů, kteří již druhým rokem odmítají snahy odborů zrušit tzv. karenční lhůtu, kdy od roku 2009 nejsou zaměstnancům vypláceny dávky (60% mzdy) v prvých 3 dnech pracovní neschopnosti z důvodu nemoci a namísto toho nabízení rozšíření tzv. sick days, ovšem podle libovůle zaměstnavatele

Politické strany netečně přihlížejí nekoncepčnímu handlování mezi odbory a zaměstnavateli v situaci, kdy Senát předložil hlasy ČSSD návrh k diskuzi, kterou vláda fakticky ignoruje, přestože by měli ministři zdravotnictví, školství a sociálních věcí, jako gestoři programu Zdraví 2020 zásadně do této diskuse vstoupit a podmínky pro řešení neudržitelného stavu podlamování zdraví produktivní populace karenční dobou svázat s podmínkami účasti zaměstnavatelů v programu Zdraví 2020. Jeho název je národní strategie a měl by tedy platit pro všechny zúčastněné subjekty.

(Pokračování dalším příspěvkem)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší