R2016/197: Diskuse LK: Blahout: Chyby v myšlení/6

18. srpen 2016 | 07.00 |

Uveřejňuji další příspěvek v rámci diskuse před 19. ročníkem mezinárodní vědecké konference Lidský kapitál a investice do vzdělání. Autorem je Michal Blahout, pedagog a doktorand na VŠFS. Toto je první ze tří částí:

Behaviorální ekonomie a chyby v lidském myšlení – 6. část

Michal Blahout

Úvodní poznámka:

Cílem tohoto pracovního textu je upozornit na některé časté chyby v lidském myšlení, a to zejména v souvislosti s otázkami kultivace lidského kapitálu.
Krom umění se tento jev projevuje i ve vědě. (i když věda se dá považovat za jistou formu umění) Kdo neříká ty správné názory, tak ten není považován za hodného získat například doktorský titul. Dále pak splnění zbytečných náležitostí k opublikování článku. Velká část nároků nemá žádný praktický význam a jsou tam jen proto, aby publikování uměle ztížily. Ukažme si to na trošku nadneseném případu:

Když budu chtít v článku napsat tvrzení: "Meloun je větší, než jablko."

V současné době bych musel udělat rešerši odborné literatury, která se věnuje problematice velikosti melounů, jablek a která tyto velikosti porovnává, včetně odkazů na články, kde je tato problematika zmíněna.

Teprve až poté bych mohl dané tvrzení napsat. Pokud bych nic nenašel, tak bych musel udělat studii, kde bych musel najít reprezentativní vzorek jablek a melounů, stanovit si řádnou metodiku, udělat rešerši odborné literatury věnující se problematice jablek, melounů a měření velikosti. Nasbírat vzorky, provést řadu experimentů, nejlépe s časovou řadou, co kdyby jeden či dva roky po sobě rostlo ovoce jinak, než je obvyklé. Teprve až poté bych mohl tvrdit, že meloun je větší, než jablko. A to bych ještě trnul hrůzou, kdy článek zamítne recenzent kvůli nějaké titěrnosti a kdokoliv, kdo v životě neviděl meloun, ani jablko, bude moci článek zpochybnit, jelikož někde v zapadlém archivu našel jeden článek, který tvrdí opak. Tato práce by zabrala měsíce usilovného bádání.

Normálně by stačilo toto tvrzení prostě napsat, což by zabralo zhruba tři vteřiny. Není třeba provádět rozsáhlé dokazování jevu, který dává smysl a každý ví, že to tak je. Nebo by se snad našel někdo, kdo by toto tvrzení zpochybnil? Pokud by k tomu přeci jen došlo, tak by daný člověk napsal důvody, proč si myslí, že to tak není a bylo by na odborné veřejnosti, jakému tvrzení dá za pravdu. Pokud by ani jedno z tvrzení nezískalo výraznou převahu, tak teprve tehdy by mělo smysl přikročit k dokazování.

Tím chci říci, že hlavní důraz by měl být ve vědecké práci kladen na rozum. Možná to zní moc přehnaně, ale je opravdu třeba dokazovat i naprosto zřejmé věci? Pokud se v textu neodkazujete na nějaký jiný článek či studii, tak nemůžete nic tvrdit. Existuje nějaká studie, od které se odvozuje základní tvrzení ekonomie, že lidé preferují větší užitek před menším? Podobně jsou na tom citace, kdy se z nástroje stalo hodnotící kritérium.

Dalším příkladem může být požadavek angličtiny při obsazování pracovních pozic i u míst, které angličtinu nikdy potřebovat nebudou. Skoro u každé pracovní pozici je požadavek na jeden cizí jazyk, i když daný podnik se zahraničím neobchoduje a ani nijak jinak nepřichází do styku. Na danou pozici je pak přijat uchazeč, který umí skvěle anglicky, ale o dané práci neví skoro nic. I když na dané pozici bude pracovat roky, tak ji nikdy nepoužije. Všem nám je vtloukáno do hlavy, že bez AJ to nejde, ale ruku na srdce u většiny firem cizí jazyk není zase tak potřeba a když tak by stačil jeden zaměstnanec s touto znalostí. (Tím neříkám, že znalost cizího jazyka není důležitá, ale jen že na to nemusí být kladen takový důraz -extrémní myšlení.)

Snad každý český školák musel v průběhu své školní docházky přečíst Babičku, protože to je klenot české literatury. To ví přece každý, říkali nám to ve škole a kdo tvrdí něco jiného, ten tomu nerozumí. Demokracie je to nejlepší, multikulturalismus funguje atd... Jedná se o takové ty všeobecné pravdy, které jsou nekriticky přijímány jako nezpochybnitelná fakta, přestože jimi nejsou.

Jedná se v podstatě o takový Orwellovský Doublething (podvojné či dvojité myšlení), kdy člověk někde ve hloubi duše ví, jak věci skutečně jsou, ale sám sobě si to nikdy nepřizná. Ví, že by si tohle o tomhle měl myslet a tak si to myslí. Ne proto, že si to skutečně myslí, ale proto, že se to od něj očekává.

(Pokračováním dalším dílem série)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář