R2016/195: Diskuse LK: Blahout: Chyby v myšlení/4

16. srpen 2016 | 07.04 |

Uveřejňuji další příspěvek v rámci diskuse před 19. ročníkem mezinárodní vědecké konference Lidský kapitál a investice do vzdělání. Autorem je Michal Blahout, pedagog a doktorand na VŠFS. Toto je první ze tří částí:

Behaviorální ekonomie a chyby v lidském myšlení – 4. část

Michal Blahout

Úvodní poznámka:

Cílem tohoto pracovního textu je upozornit na některé časté chyby v lidském myšlení, a to zejména v souvislosti s otázkami kultivace lidského kapitálu.
Ospravedlnění

Jistě jste si všimli, že někteří lidé používají při argumentaci naprosto pravdivé argumenty, ale zcela irelevantní. Nejde s nimi nesouhlasit, ale přesto jejich uznání na podstatě nic nemění. Například: "Někomu se to líbí." "Má/m na to právo." "Je to jeho volba." "Nevíš, co bude." "Proč ne?" a mnoho dalších. Dalo by se to označit za argumentační klam, pokud by to lidé používali záměrně při snaze vyhrát diskuzi či hádku. Ovšem pokud tyto argumenty považují za relevantní pro rozhodnutí v dané věci, ke které se váží, pak se již projevuje chyba v jejich uvažování s názvem Ospravedlnění. Tyto prázdné fráze berou jako reálné faktory při svém rozhodování.

Výrok: "Brát drogy je špatné."

Reakce: "Je to jejich volba." "Mají na to právo!"

Zcela pravdivá tvrzení, která nelze rozporovat. Opravdu je to jejich věc a mají právo si zničit život, ale nic to nemění na faktu, že braní drog je špatná věc a nikdo by to dělat neměl. Ovšem ten, kdo dané reakce pronesl, má pocit, že tím takové to jednání ospravedlnil a tedy vše v pořádku. (věc vyřešena.)

Racionalizace:

Do jisté míry se jedná o chybu podobnou té předešlé. Ovšem u této chyby se jedná o skutečnost, kdy si člověk sám pro sebe zdůvodní nějaké své jednání, aby se tak vyhnul kognitivnímu nesouladu.

Příklady:

1) Člověk by moc chtěl ty miliony, co jsou uloženy v bance, ale sám sebe nechce vnímat jako pachatele něčeho špatného. Lidé se všeobecně vnímají jako ti dobří. Tak si své jednání zracionalizuje tak, že banka je ta špatná, protože okrádá své klienty a on tím, že ji vyloupí, jen napravuje jinou nepravost. Tedy i když spáchá zločin, tak se může považovat za toho dobrého.

2) Šéf mě dostatečně neocení moji práci, kterou dělám pro firmu a tedy jen napravím křivdu, když začnu svoji práci odbývat. Když si ukradnu pár věcí ze zásob atd...

3) Ti druzí nemají stejnou víru jako my. Nevěří v našeho boha a tím se dopouštějí hříchu a jsou tím pádem zlí a my máme právo je zabít a sebrat jim plody jejich práce místo toho, abychom se snažili sami.

4) učitel po nás chce zbytečně těžké věci, které mi v životě budou k ničemu, takže je naprosto v pořádku, když použiji tahák. Jen tím napravím křivdu, která se mi děje.

5) Soused je mnohem bohatší než já. Je to tím, že on pracuje od nevidím do nevidím, kdežto já se jen válím doma a chlastám? Pokud ano, tak to bych flákač a to já přeci nejsem. (kognitivní nesoulad) Mohl bych si to přiznat a začít na sobě makat. Roky budovat firmu jako on, naučit se vše potřebné a po dvaceti letech tvrdé práce mít to, co on. To je moc náročné, radši mu to seberu. (Kognitivní snadnost) Brát lidem, co je po právu jejich se nedělá, to bych byl ten špatný. Aha! On je to kapitalista, co vykořisťuje dělnickou třídu. Když mu to seberu, tak vlastně napravím křivdu a budu ten dobrý. (Racionalizace) Všechno jsem mu sebral, spotřeboval to a teď už zase nemám nic a ani on, takže nemám komu co sebrat. Co teď? (krátkodobé myšlení)

(Pokračováním dalším dílem série)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář