R2016/193: Diskuse LK: Jurásek: Školné na VŠ?

14. srpen 2016 | 07.00 |

Uveřejňuji další příspěvek v rámci diskuse před 19. ročníkem mezinárodní vědecké konference Lidský kapitál a investice do vzdělání. Autorem je Mgr. Ing. Miroslav Jurásek, Ph.D. z VŠFS:

Je bezplatné studium na vysokých školách parazitováním studentů na zbytku společnosti?

Miroslav Jurásek

Téměř 60 % vrcholných manažerů s tímto tvrzením Václava Klause nesouhlasí. Argumenty pro a proti školného na vysokých školách shrnuje ve svém článku na serveru Česká pozice Luděk Bednář.

Klaus nepovažuje vzdělávání na vysokých školách za veřejný statek, a proto by neměl být financovaný státem. Protože je to investice do vlastního lidského kapitálu, rozhodnutí studovat a s tím tedy nést tíhu veškerých nákladů by mělo ležet na každém jednotlivci.

Je sice otázka, zda vzdělávání musí nutně probíhat v akademickém prostředí, nicméně zřejmě nikdo nebude zpochybňovat význam a prospěch vzdělávání pro společnost jako celek. Jelikož veřejné statky ze své definice nevznikají automaticky samovolným působením trhu, jejich produkci musí být nějakým způsobem "pomoženo".

A právě zde se otevírá prostor pro mimotržní působení státu, který by měl zajišťovat onu nevylučitelnost ze spotřeby. Navíc v tomto ohledu je zde i další argument: stát nemůže stanovit požadavky pro přijetí do státní správy (na řadu pozic je zapotřebí vysokoškolský diplom) a současně případným zájemcům nevytvořit vhodné podmínky (včetně finančních) splnění tohoto požadavku.

Kromě toho zavedení školného v určitých souvislostech opravdu působí jako "trest" na zájemce o vzdělávání, což lze usuzovat z té skutečnosti, že se stanovuje "nediskriminační" horní strop školného ve výši 10 tisíc Kč za semestr. Jelikož skutečné náklady na vysokoškolské vzdělání jsou často mnohem vyšší, školné placené studentem nevychází z reálné finanční kalkulace a má spíše funkci určitého "demotivátora" chování, které je ale na druhé straně považováno za obecně prospěšné (není třeba totiž pochybovat, že vzdělání je důležité pro budoucnost české ekonomiky, a proto je třeba ho v podstatě dotovat).

Kromě toho vzdělání na vysokých školách je možné v mnoha ohledech považovat za pozitivní externalitu, jejichž produkci by měl stát podporovat. Za třetí stranu, která profituje z činnosti určitého subjektu, je pak myšlena společnost jako celek. V tomto ohledu je možné zmínit i typy tolik propíraných "ekonomicky neužitečných" škol např. humanitního zaměření: já osobně si dokážu vychutnat "poetiku jazyka", hloubku myšlenek určitého textu, který spíše dokáže napsat člověk v tomto cvičený a školený (jako třeba filozof, lingvistika než matematik). S odkazem na vzdělání jako pozitivní externalitu, je možné konstatovat, že "studenti po dostudování vytvářejí pro společnost výrazně vyšší přidanou hodnotu, než je rozdíl mezi hodnotou studia a jejich reálným příjmem" (viz uvedený Bednářům článek), i když je tento výrok těžko vyčíslitelný a kvantitativně verifikovatelný.

Je sice pravda, že v současnosti vysokoškolské vzdělání je financováno všemi příjmovými skupinami, a proto se může zdát nespravedlivé, že někdo přispívá na vzdělávání těch, jejichž budoucí příjmy jen kdy stěží dosáhne, na druhé straně je třeba připomenout i jeho přínos a prospěch ve formě pozitivní externality.

V narážce na bezplatné vzdělání je možné diskutovat i další výrok: "všechno, co je zadarmo, rychle devalvuje". V této souvislosti je otázka, zda si studenti budou vážit svého vzdělání více, pokud se jeho financování přenese ze státu na jejich rodiče (což i dnes je velmi častý případ). Naopak hodnota vysokoškolského studia bude devalvovat, pokud ho bude možné brát pouze jako jakousi "bokovku" ke spoustě jiných aktivit (včetně těch výdělečných), tj. náročnost studia si bude vyžadovat 100 % (nikoliv rozmělněnou) pozornost. Ostatně v této souvislosti se rovněž vyjádřil prezident Klaus, když řekl, že za doby jeho vysokoškolských studií se vysokoškoláci věnovali primárně studiu. Dnes je doba jiná. Vysoké školy reagují flexibilně, umožňují studujícím při práci studovat, v žádném případě by ale neměly snižovat své nároky a požadavky na studenti, neboť člověk si váží nejvíce toho, co si vybojoval (často v slzách a potu) vlastními silami. A s financemi to často nemá nic společného.

V této souvislosti se rýsuje vize budoucnosti vysokoškolského vzdělávání, o které jsem v poslední době slyšel často mluvit (rovněž ve spojitosti s využíváním nových technologií). Vysoké školy se stanou jakýmsi garantem odborného vzdělávání, jejich role se omezí na testování znalostí, které si však studenti osvojí ze zdrojů, které uznají za vhodné, tj. příprava na zkoušky bude plně v jejich režii. Vysokoškolští pedagogové se budou soustředit na vytváření kvalitních testovacích materiálů, popř. vhodného (nikoliv však vyčerpávajícího) studijního materiálu. Odpadne jim pedagogická činnost, získaný čas budou moci věnovat výzkumu (a vytváření testů). Vzorem pro tento model absolvování vysokoškolského studia by mohly být oxfordské jazykové testy: studenti mohou absolvovat jakékoliv kurzy, učit se samostatně, individuálně či jinak, skládat ale budou jednotné (a nutno říci náročné) testy.

(Pokračování dalším příspěvkem)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: R2016/193: Diskuse LK: Jurásek: Školné na VŠ? medvěd 14. 08. 2016 - 08:49
RE(2x): R2016/193: Diskuse LK: Jurásek: Školné na VŠ? miroslav jurásek 15. 08. 2016 - 10:24