R2016/168: Diskuse LK: Bedretdinov: Stav teorie/2

20. červenec 2016 | 07.00 |

Uveřejňuji další příspěvek v rámci diskuse před 19. ročníkem mezinárodní vědecké konference Lidský kapitál a investice do vzdělání. Autorem je Rafik Bedretdinov z VŠFS. Toto je první ze dvou částí:

Současný stav ekonomické teorie – 2. část

Rafik Bedretdinov 

2.1. Krize ekonomické teorie

Z předcházejícího výkladu může vzniknout dojem, že ekonomická teorie disponující obrovským empirickým materiálem a užívající matematický aparát obecné teorie systémů může, bez problémů a bez krize se vyvíjet během dalšího období. Ale analýza ukazuje, že stávající podmínky pro splnění tohoto cíle nestačí.                                                                  

Jeden z hlavních příznaku krize třetí paradigmy je pochybnost vědeckého společenství v její adekvátnosti ve vztahu k objektivní skutečnosti. Ve světě dochází k událostem, které jasně vysvětili omezenost existující ekonomické teorie. Především máme na mysli radikální ekonomické reformy ve východoevropských státech. Teorie nebyla s to nejenom vyřešit, ale dokonce ani předvídat problémy transformujících se přechodových ekonomik. Empirické výzkumy nepřivedly k zjištění fundamentálních zákonů nebo alespoň zákonitosti univerzálního charakteru, které by mohly sloužit základnou pro nový teoretický konstrukt. Celá řada zákonitostí, která v průběhu desetiletí se pokládala za empiricky dokázané, byly později odmítnuty.  Samým markantním příkladem může sloužit tvrzení, že všechny trhy spějí k rovnováze. Zejména je to vidět v akademickém prostředí. Jak píše M. Hrabal: "Kurzy mikroekonomie a makroekonomie na vysokých školách, učebnice i odborné práce mnohých ekonomů, zprávy analytiků se zaměřuji především na studium rovnováhy, respektive stavu trhu."[3, 1].

Pro získání popisu systému jako celku, ekonomická teorie spojuje rozmanité modely individuální volby pomocí toho nebo onoho organizujícího principu, obvykle používajíc pojem rovnováhy.                                                                                 

V současnosti patrný vznik dvou nepřekonatelných překážek, a to:                                  

Za prvé, přirozené zásady nedovolují jednoznačně určit pohyb systému, neboť rovnovah je hodně. Neúplnost zásad formování rovnováhy vyvolává nedozírné množství často protikladných rozhodnutí.                                                                                                    

Za druhé, obtížnost spočívá v rozmanitosti věrohodných principů. Z walrasovského a keynesiánského modelu vznikají absolutně protichůdné závěry, přičemž není jasně, který model je třeba aplikovat v té či oné situaci.                                                                          

Literatura

1.     Kuhn t.S.:  Struktura vedeckych revolucii. Pravda, Bratislava 1982  

2.     Hicks, J.R.:  Value and Capital. An inquiry into some fundamental principles of economic theory. Oxford At the Clarendon Press 1965 

3.     Hrabal, M: Ekonomie jako veda o procesech, nikoliv o rovnovaze. Ludwig von Mises Institut (http://www.mises.cz/clanky). 

4.     Prigogine, I. – Stengers, I.: Order out of chaos. Man's new dialogue with nature. Heinemann.London .1984 

5.     Haken, C.G . Synergetika.  Svmt  Stuttgart. 1985. 

6.     Hayek, F.A.: Cesta k nevolnictvi. Obcansky institut, Praha 1991. ISBN 80- 900190 - 0 - 5           

(Pokračování dalším příspěvkem)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář