R2016/167: Diskuse LK: Bedretdinov: Stav teorie/1

19. červenec 2016 | 07.08 |

Uveřejňuji další příspěvek v rámci diskuse před 19. ročníkem mezinárodní vědecké konference Lidský kapitál a investice do vzdělání. Autorem je Rafik Bedretdinov z VŠFS. Toto je první ze dvou částí:

Současný stav ekonomické teorie – 1. část

Rafik Bedretdinov 

Úvod

Za posledních dvacet let teorie se hodně změnila, zvýšila se úroveň výzkumu, kvalita a kvantita empirického materiálu, do praxe se zavedly poslední objevy z oblasti matematiky a teorie systémů. Nehledě na to, bylo zjevně, že metody a modely ekonomické teorie nejsou adekvátní objektivní skutečnosti. Narůstaly metodologické potíže a postupně vznikal pocit krize ekonomické teorie. Následky tohoto se projevily nejen během prohloubení ekonomického poznání, ale taktéž v akademickém prostředí při vyučování ekonomie. Z tohoto vyplývá: ekonomická teorie potřebuje nové kvalitativní přístupy, nové paradigmy.   Evoluce paradigmatu dává představu o procesu krizového vývoje vědy a možných cest překonání krize. Cílem daného článku je posouzení teorie paradigmy a popis jejich konkrétních příznaků.

Podstatné změny v základech vědy probíhaly během čtyř globálních vědeckých revolucí, pro které je charakteristická doba, objekt a metody výzkumu: 

Etapy vývoje vědeckých paradigmatu lze představit následovně:

Paradigma

Období

Dominující vědecký princip

Charakteristikaobjektu

výzkumu

I.

MetafyzikaАristotela

s prvky antické dialektiky

od IV. století př. n.l. do půlky XVIII. století n. l.

Dominuje princip kauzality a mechanistické vnímání světa

Všechno je určeno prvotním hybatelem Všechno jsoucí snaží se jeho dosáhnout jako nejvyššího účelu

II.

Metafyzická

Druhá půlka XVIII. století — první půlka XIX. století.

Dominuje klasický mechanistický princip + materialistická dialektika

Složitější přírodní a společenské systémy

III.

Systémová

konec XIX.půlka XX.století

Neoklasická věda, kybernetika, obecná teorie systémů

Složité samoregulační systémy

IV.

Synergetická

Poslední třetina XX.stoletízačátek XXI.st.

Nová etapa neoklasické vědy, synergetika

Složité systémy schopné samostatného vývoje

2. Současný stav ekonomické teorie

Odlišnost ekonomie od jiných společenských věd je v tom, že hned při svém zrodu byla spjata s filozofií a matematikou. Peněžité měření ceny, číselné proporce směny umožňovaly představit hospodářské vztahy v kvantitativní podobě. Veškeré tyto skutečností byly filozoficky rámovaný a vykládány.  První ekonomické modely již měly číselnou formu. I když nedostatek empirické statistiky vedl k tomu, že tyto modely byly zjednodušené, proto do konce XIX. století základní ekonomické práce mely deskriptivní charakter.                  

První modely merkantilistů a fyziokratů prezentovali ekonomiku jako jednoduchý systém vazeb několika komponent: exportních operací a finančního proudění mezi státy u merkantilistů; zemědělského sektoru s ostatními sektory u fyziokratů. Vývoj mikroekonomie, jak teorie ekonomických vazeb několika ekonomických subjektů rovněž pohybovalo v rámci druhé (metafyzické) paradigmy. Makroekonomika, jak teorie o zákonitostech vývoje ekonomiky jako celku (složitý systém) se redukovala na rozbor některých podstatných prvků hospodářského života.                                                                                            

Nicméně otázky ekonomické rovnováhy, její stability, vlivu řízení na hospodářský systém kladou již na konci XIX. a začátku XX. století.  První model ekonomické rovnováhy představen v pracích Walrase, Pareta a Hickse [2, 236]. Spor klasické, neoklasické a keynesiánské školy v zásadě spočíval c chápání stability ekonomické rovnováhy. Tento problém však patří do třetí (systémové) paradigmy, která již prakticky sto let patří k základním pilířům ekonomie, buď se jedná o výzkumnou, anebo o výukovou činnost. V průběhu XX. století uskutečnila pouze formalizace a matematizace těchto výzkumů za účelem přiblížení k standardům přírodních věd.                                                                         To, co lze pojmenovat současnou «normální» ekonomickou vědou, zdaleka není stejnorodým monolitem. Ovšem lze vyčlenit celou řádu vědeckých prací a učebnic, podle kterých lze vynést soud o fundamentálních úspěších ekonomické teorie:                            

Blanchard O.J. and S.Fishee (1989) Lectures on Macroeconomics. Cambridge, MS: The MIT Press,Kreps D.M. (1990) A Course in Microeconomic Theory. Princeton: Prinston University Press,Romer D. (1996) Advanced Macroeconomics. N.Y.: McGraw-Hill a dr. Hyman, D.N.: Economics. IRWIN Homewood, II. 60430. Boston, MA 02116. ISBN 0 - 256 - 07504 - 2. Operativní představu o současné teorie mohou nabídnout základní teoretické časopisy, a to: "American Economic Review", " Econometrie", " Journal of Political Economy",, "Journal of Economic Theory", "Journal of Monetary Economics", "Review of Economic Studies", "Journal of Public Economics" a desítka jiných. Právě z nich vycházejí autoři ekonomických učebnic.

Lze vyčlenit několik znaků, které charakterizují stav teorii v současnosti:                         

1) zdokonalení matematického aparátu (například, funkční analýza, teorie náhodných procesů, atd.);                 

2) teoretické podchycení nových sfér ekonomického života (například, nová teorie finančních trhů má co činění s opakujícími se, hromadnými a v mnohých případech dobře měřenými procesy);                                               

3) hromadění empirických dát (vzniká lavinovitý narůst ekonomické informace, přístupné pro většinu badatelů ve vyspělých státech. Tato informace trvale inovuje a upravuje se prostřednictvím zavedení nových ukazatelů);                                                               

4) dominance zobecňujících práci (vzácnější a jsou méně úspěšní pokusy vytvořit všeobsáhlé ekonomické teorie). Pokus o systematizaci ekonomických vědomosti provedl ve vícesvazkové sérii přehledných práci "Handbooks in Economics". V každém dílu zúčastňují desítky renomovaných autorů, prezentujících rozmanité názory.                                              

Popsané výše změny svědčí o tom, že ekonomie již zvládla základní normy a principy třetí paradigmy.

(Pokračování příspěvku zítra)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář