R2016/160: Diskuse LK: Roučka - Průmysl 4.0

10. červenec 2016 | 07.00 |


Uveřejňuji další příspěvek v rámci diskuse před 19. ročníkem mezinárodní vědecké konference Lidský kapitál a investice do vzdělání. Autorem je Ing. Jan Roučka, čerstvý absolvent VŠFS:

Čtvrtá průmyslová revoluce a její vliv na lidský kapitál

Jan Roučka

Základní otázkou, kterou bude Průmysl 4.0 řešit (z makroekonomického pohledu), bude náhrada zaměstnanců novou technologií (roboty).

Jinak řečeno, budeme předpokládat vytlačení méně kvalifikovaných pracovníků s nízkým příjmem (diferencovaně dle oborů) ze svých pracovních pozic a aplikaci nové technologie a techniky (provozní + pořizovací náklady) do výrobního procesu; dále vytvoření nových pracovních míst s požadavkem na vyšší kvalifikaci zaměstnanců a vyšší platy, mzdy - pak tyto předchozí činnosti musí v konečném důsledku přinést notné zvýšení ziskovosti z tohoto již učiněného podnikatelského rozhodnutí (základní podnikatelsko-tržní logika ani nic jiného v tomto ohledu nepřipouští).

Ale co když začnou na tento koncept přecházet jak jednotlivci, tak i firmy, aby se chovali, jak se od nich v rámci tržní "racionality" očekává.

Je dost možné, že neorganizovaný přechod ze současného konceptu na nový koncept povede k destabilizaci globální ekonomické rovnováhy, tzn. nesoulad globální nabídky, poptávky a vytvářet podhoubí pro další, ještě ničivější krize z nadvýroby, než byly ty předešlé.

Někteří odborníci již teď poukazují na počáteční signály této disharmonie a jako příklad uvádějí vývoj tendence podílu mezd a platů na HDP, a v návaznosti na to také další vývoj nerovnosti v distribuci společenského bohatství.

Česká republika - vize a vliv průmyslu 4.0

V souvislosti s posledním odstavcem předchozího článku stojí za zmíňku iniciativa - zaměstnaneckých sociálních partnerů na vytváření podmínek pro zvyšování mezd, které jsou v ČR ve srovnání s jinými rozvinutými průmyslovými zeměmi na relativně nízké úrovni.

Dosavadní vývoj ČR jasně ukázal, že dlouhodobou strategii naší země nelze (nebo není dobré) zakládat na cenové (nákladové) konkurenční schopnosti – na nízkých mzdách, nízké míře pracovněprávní a sociální ochrany, na nízkých daních a na nízkém kursu koruny. Velmi levná pracovní síla nejenže omezuje nutnou náhradu živé práce prací zpředmětněnou, ale především dlouhodobě formuje strukturu ekonomiky ve směru posilování výrob založených na levné práci a tedy i nízké kvalifikaci, konec konců vede až k technickému a technologickému zaostávání.

Konkurence zaměřená na cenu, opírající se o nízké mzdy a pracovní náklady v tomto případě zvyšují ekonomickou neefektivitu, protože stále popdporují již zastaralé myšlení a strukturu výroby. Tím, že firmy mohou zvýšit stupeň podhodnocení odměn svých zaměstnanců, se mohou vyhnout radikálnějším opatřením, jako je reorganizace podnikového vedení a nahrazení zastaralého vedení moderní technikou.

ČR dnes stojí před vážným rozhodnutím, zda bude stále aplikovat dosavadní politiku levné práce: levného kursu koruny, politiku nízkých mezd, nízkých sociálních standardů a nízkých daní, anebo se dá cestou moderního globálního rozvoje.

V tomto kontextu je pak dobré zmínit jeden z možných směrů kterým se může budoucnost ČR ubírat. A to vyšší využití předpokladů v relativně vzdělané a kvalifikované pracovní síle ČR, která umožňuje orientaci na necenové (kvalitativní) konkurenční výhody.

Na rozdíl od některých současných úvah, které spoléhají na to, že se zde vytvoří se státní podporou pracovní místa vyžadující jen málo kvalifikovanou práci (a tedy s nízkými podprůměrnými mzdami), která budou nevyhnutelně přitahovat pracovní síly především ze zahraničí, jde o přesun k aktivitám s vyšší přidanou hodnotou. Tyto aktivity by se měly zaměřovat na výrobu sofistikovanějších výrobků, na technologicky náročné fragmenty produkčního řetězce, na odstranění srážek z ceny na "zboží z Východu", na zapojení do mezinárodních odbytových sítí atd. Tyto kvalitativní faktory mohou zlepšit docilované zahraniční i domácí ceny a tím i národohospodářskou produktivitu práce, aniž by se nutně zvyšovala "fyzická" resp. "naturální" produktivita.

(Pokračování dalším příspěvkem)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář