R2016/157: Diskuse LK: Bartkák a Červenka: VŠV

7. červenec 2016 | 05.22 |

Uveřejňuji další dva příspěvky v rámci diskuse před 19. ročníkem mezinárodní vědecké konference Lidský kapitál a investice do vzdělání. Jsou na obdobné téma viděné z různých zorných úhlů. Autorem je prof. Jan Barták a můj doktorand Ing. Jan Červenka:

Několik poznámek k vysokoškolskému vzdělání

Jan Barták

Analýza podmiňujících faktorů:

- adekvátnost vysokoškolského vzdělání z hlediska potřeb budoucí praxe (Revansovo pravidlo)

- efektivita vzdělávání, praktická uplatnitelnost získaných znalostí (vím CO) a dovedností (vím JAK),

- způsobilosti odborné, sociální a osobnostní, funkční způsobilosti,

- konverze explicitních a tacitních znalostí,

- rozvoj talentových předpokladů studentů,

- rozvoj individuální a týmové kreativity se zaměřením na kultivaci inovačního myšlení studentů,

- postavení absolventů na trhu práce

- zaměstnání ve studovaném oboru – mimo něj – příčiny, důsledky

- očekávání společnosti versus očekávání vzdělávaných; míra souladu/rozporů

- poslání vysokých škol nejen ve výuce operativně reagovat na změny požadavků společenské praxe, ale potřebné změny ve studiu na základě výsledků vědecké činnosti iniciovat, v předstihu uplatňovat a neustále rozvíjet.

Vzdělání jako investice

(vzdělání a možnostmi, které přináší v podobě zvýšeného příjmu)

Jan Červenka

Vyplatí investování do vzdělání? Do jaké míry investice dává smysl? (Platí zákon klesajícího mezního výnosu?) Rozptylu příjmů – jak jej vysvětlit?

Stručné teze:

- Vzdělání bývá označováno jako zásadní faktor osobní i společenské prosperity. Toto tvrzení je téměř všeobecně akceptováno a obyvatelé se podle toho i chovají. Ve většině civilizovaných zemí dochází k prodlužování školní docházky a vysokoškolské vzdělání je dnes často vyžadováno jako kvalifikační předpoklad pro běžné kancelářské práce.

- Současně je, zejména vyšší vzdělání, nezanedbatelnou investicí. I v zemích, kde je vysokoškolské vzdělání bezplatné, znamená studium náklady v podobě času a nákladů ztracené příležitosti.

- Ozývají se hlasy, zda delší vzdělání znamená take lepší výchozí pozici, a zda jde o efektivně investovaný čas a peníze. Bill Gates, zakladatel společnosti Microsoft, Steve Jobs, zakladatel Apple, nebo Mark Zuckerberg, zakladatel společnosti Facebook jsou příklady velmi úspěšných osobností bez vysoké školy. Argumentů pro a proti se jistě najde celá řada.

- V příspěvku bude vzdělání analyzováno především jako investice. Z hlediska investora jsou pro hodnocení přínosu investice klíčové tři pojmy: výnos, návratnost a riziko. Jak si vzdělání stojí z tohoto hlediska? Na základě průměrných platů budou vypočtena investiční informace pro různé úrovně dosaženého vzdělání a různé obory. Z ekonomického hlediska potom bude také posouzen rozdíl mezi výnosem a užitkem a také zda a jakým způsobem se projevuje u vzdělání zákon klesajícího mezního užitku.

(Pokračování dalším příspěvkem)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář