R2016/156: Diskuse LK: Mihola-Wawrosz: Prod.spotř.

6. červenec 2016 | 07.00 |

Uveřejňuji další příspěvek v rámci diskuse před 19. ročníkem mezinárodní vědecké konference Lidský kapitál a investice do vzdělání. Je o zdravotnictví a je od J. Miholy a P. Wawrosze. Vhodně doplňuje příspěvek J. Mertla.


ROZHODOVÁNÍ Z HLEDISKA PRODUKTIVNÍ SPOTŘEBY

Jiří Mihola, Petr Wawrosz

Produktivní aspekt spotřeby

Produktivní aspekt spotřeby je koncepce, která vyšla z úvahy o tom, zda spotřeba končí uspokojením dané potřeby, tak jak to chápe neoklasická ekonomie, nebo zda má nějaké dopady do budoucna, tak jak se projevují investice. Zkoumáme tedy, zda lze vždy rozlišit, co je spotřeba a co je investice. Příkladem takové hybridní aktivity může být např. oběd s obchodním partnerem podnikatele či obchodníka. Oběd rozhodně patří do spotřeby, avšak účelem takového oběda je v tomto případě spíše investice do vztahů s důležitým obchodním klientem. Při bližším prozkoumání způsobu uspokojování potřeb lze zjistit, že prakticky každá spotřeba má nějaké pozitivní nebo negativní dopady do budoucna. Logicky nejmenší dopady by se daly čekat u spotřeby s oceněním 0 %, leč i praktické neuspokojení nějaké potřeby bude mít nějaké nejspíše negativní důsledky.

Produktivní aspekt spotřeby bude tím výraznější, čím bude optimálnější. Pokud se podaří spotřebitelovy vybrat takové potraviny, které povedou ke zlepšení zdravotního stavu nebo dokonce k vyléčení jde rozhodně o investici do budoucna a tudíž významný projev produktivního aspektu spotřeby potravin.

Optimalizace spotřebitelské volby a svobodný výběr

Uspokojování potřeby nasytit se je závislé nejen na momentálním zdravotním a psychickém stavu člověka, nýbrž i na stavu jeho znalostí, či schopností vyhledat relevantní informaci. To významně komplikuje to, že lidé nejsou ve své komplexnosti a jedinečnosti stejní. Přesto existuje určitý virtuální zdravotní etalon, který slouží k tomu, aby bylo možno rozpoznat prostřednictvím diagnostiky, jaké má kdo zdravotní odchylky. Jednotlivý spotřebitelé mohou optimalizovat svou volbu potravin jen v rozsahu svého většího či menšího poznání.

Avšak zdraví v podobě optimální funkce všech orgánů, které fungují ve vzájemné harmonii je jen jedno, bez ohledu na to zda tento ideální stav umíme či neumíme popsat. Vzdor individuálním odchylkám předpokládáme, že objektivně existuje jen jedno optimum. Všechny ostatní suboptimální stavy jsou subjektivní. Takže 100 % uspokojení stravovací potřeby dosáhneme, pokud se co nejvíce přiblížíme tomuto optimálnímu stavu. Optimalizace spotřebitelské volby tedy má nejméně dva stupně, tj. optimalizace v rámci daného subjektivního poznání a zvyšování tohoto poznání ve smyslu jeho širší platnosti směřující k její objektivizaci.

Dosažení optimálního stavu znamená, že všechny ostatní suboptimální varianty jsou horší, a tudíž přinášejí nějakou ztrátu. Tzv. náklady obětované příležitosti jsou pak u všech ostatních variant nižší. Racionální spotřebitel si tedy zvolí variantu s co nejlepšími dopady v rámci jeho poznání a nejmenší ztrátou oproti jakékoliv jiné variantě. Pokud se spotřebitel nezajímá o dopady jednotlivých variant výběru, může mít pocit, že svobodný výběr je takový, který mu nebrání zvolit si jakoukoliv z variant výběru. Jak je to se svobodou výběru, pokud si spotřebitel dokáže seřadit alternativy podle jejich budoucích účinků? Zdánlivě se svoboda ztrácí a spotřebitel se může cítit determinovaný, neboť optimální varianta je jen jedna. Ve skutečnosti svobodu neztrácí, nýbrž naopak nabývá. Jednak optimální variantu si bude volit svobodně, nikoliv z donucení a za druhé pokud uspokojí prostřednictvím stravování i potřebu zlepšit své zdraví, získá tím rozhodně větší volnost svého dalšího konání. Z tohoto pohledu vskutku platí citát, že svoboda je poznaná nutnost.

Shrnutí

Teorie produktivní spotřeby vychází z přesvědčení, že řada statků, které spotřebováváme, nepřináší pouze bezprostřední užitek, ale ovlivňuje i náš budoucí příjem a další faktory. Jakkoliv daný vztah může být nepřímý, v případě stravování nepochybně existuje – optimální strava ovlivňující lidské zdraví a tím i naši ekonomickou (výdělečnou) aktivitu.

Zdroje

Besanko, D. A. & Braeutigam, R. A. (2014). Microeconomics. 5th edition.  Hoboken, (N.J).: John Wiley.

Heissler, H., Valenčík, R. & Wawrosz P. (2010). Mikroekonomie středně pokročilý kurs. Praha: Vysoká škola finanční a správní.

Kohák, E. (2004). Svoboda, svědomí, soužití. Kapitoly z mezilidské etiky. Praha: SLON.

Kotler, P.  (2007). Moderní marketing. Praha: Grada.

Pagano, U. (2007). Bounded rationality and institutionalism. In. Hodgson, G. (Ed.), The Evolution of Economic Institutions: a Critical Reader. Cheltenham (UK): Edward Elgar.

Perloff, J. (2014). Microeconomics. 7th edition. Boston, Mass.; London: Pearson/Addison-Wesle

Valenčík, R. (2004). Ekonomie produktivní spotřeby. Praha: Vysoká škola finanční a správní.

Varian, R. (2010). Intermediate microeconomics: a modern approach. New York: W. W. Norton & Company.

(Pokračování dalším příspěvkem)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář