R2016/152: Diskuse LK: Byčánková o HCC/1

2. červenec 2016 | 03.17 |

Uveřejňuji na pokračování druhý příspěvek v rámci diskuse před 19. ročníkem mezinárodní vědecké konference Lidský kapitál a investice do vzdělání. Je o HCC a pojištění proti riziku. Zpracovala jej D. Byčánková.

K FINANCOVÁNĺ PRODUKTIVNĺCH SLUŽEB PODLE ZÁSAD HCC

1. část

Dagmar Byčánková

Dále uvedená úvaha plyne z prostudování monografie "Perspektivy a financování odvětí produktivních služeb" v podobě zveřejněné na blogu doc. Valenčíka ("monografie (2014")).

I.

         VÝCHODISKA

"Přenesená cena je kontrakt, při kterém nabyvatel produktivní služby:

- platí až z toho, co mu produktivní služba vynese,

- podle toho, kolik mu vynese,

- přímo tomu, kdo mu ji poskytl."

"Realizace souběžné (komplexní) reformy financování základních sociálních subsystémů (vzdělání, péče o zdraví, penzijního pojištění) a v návaznosti na to i v rámci možností navazujících sociálních subsystémů (financování bydlení, rodinnou politiku, politiku zaměstnanosti apod.) tedy znamená:

....

- Místo centrálního přerozdělování jsou využívány nové produkty kapitálového a pojišťovacího trhu, které vytvářejí potřebnou zainteresovanost, generují inovace a eliminují majetkové bariéry v oblasti nabývání, uchování a uplatnění schopností; při využití těchto produktů hraje nezastupitelnou roli stát."

II.        ÚVAHA O RIZIKU POSKYTOVATELE

Na vlastním příkladu mohu ukázat, že investice do vyššího vzdělání sama o sobě nemusí nabyvateli bezprostředně přinášet vyšší příjem ani širší nabídku zaměstnání. Nápomocná by naopak byla specifická praxe a/nebo sociální kapitál, tedy nikoli pořízení další vzdělávací služby. V této "pasti" nedostatečné relevantní praxe pozoruji relativně mnoho lidí i s velmi kvalitním vzděláním.

V aplikaci na HCC uvedené znamená, že poskytovatel může nést značné riziko, že jeho služba nepřinese příjemci finanční efekt. Za předpokladu, že je žádoucí, aby financování prostřednictvím HCC bylo rozšířeno na co nejvíce služeb zejména ve vzdělávání a zdravotnictví (tedy nejen na vysokoškolské vzdělávání mladých lidí, kde je pravděpodobnost úhrady služby mj. díky jejich dlouhé produktivní době po přijetí služby vysoká), je nutno promyslet, jak toto riziko pokrýt.

1)         Přenos rizika na stát (např. státní zárukou)

Přenos rizika na stát považuji za principiálně méně vhodný, neboť státních intervencí na trhu je již dosti a je otázkou, zda navozují žádoucí stav ekonomiky. Navíc by účast státu protiřečila další z premis monografie:

"To, co se v prvním přiblížení jeví jako tzv. tržní selhání, je projevem nevyvinutosti tržního mechanismu a řada problémů spojených s tzv. tržními selháními je řešitelná formou vývoje tržního mechanismu, resp. aktivní rolí státu při odstraňování nedokonalostí či nevyvinutosti trhu." (Monografie, 201, s. 18)

Lze rovněž argumentovat, že použití daňových prostředků ve prospěch jednotlivce narušuje přímou vazbu mezi poskytovatelem a příjemcem služby.

2)         Tržně konformní finanční produkt (např. komerční pojištění)

Lze si představit model, kde by se poskytovatel služby mohl pojistit pro případ, že by jeho zákazníci nedocílili v určitém časovém horizontu(daném obvyklostí vzniku finančního efektu) finančních příjmů. Toto pojistné, příp. jeho alikvotní část, by přeúčtovával na příjemce, kteří by tak pojistné hradili až do doby, než by začali příjmy generovat, nejvýše však po dobu pojistného období. V plné výši by se pojistné hradilo u služeb relativně drahých a individualizovaných (kurz MBA), v alikvotní výši u služeb méně nákladných, poskytovaných skupinám zákazníků či relativně často (např. série rehabilitačních cvičení na záda). Dosáhne-li příjemce služby finančních efektů ze služby do konce pojistného období, uhradí či začne hradit smluvené platby poskytovateli, s tím, že proti těmto platbám započte v plném či částečném rozsahu pojistné, které dosud uhradil. (Zde je nutná opatrnost: pojistky tohoto druhu mohou být drahé a rizika a náklady by měly být rozloženy spravedlivě.) Poskytovatel by tak v případě finančního úspěchu příjemce hradil pojistné alespoň zčásti sám jako vlastní náklad. A naopak, pokud příjemce služby tyto finanční efekty ve sjednané době generovat  nezačne, uhradí poskytovateli pojistné v plné výši bez nároku na vrácení. Z těchto případů by tak poskytovateli vznikal přebytek z pojistného.

(Pokračování tohoto příspěvku)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář