R2016/070: Monografie - shrnutí 4. kapitoly

10. duben 2016 | 07.00 |

Monografie "Čtvrtá průmyslová revoluce, nebo ekonomika produktivních služeb?" věnovaná problematice přechodu k ekonomice založené na produktivních službách vzniklá na základě týmové práce v roce 2015 byla po úspěšném recenzním řízení odevzdána do tisku. V nejbližší době bude v plném znění uveřejněná on-line. Intenzivně pracujeme na další, která ukáže syntetický pohled na to, jak řešit současné problémy, jaké reformy jsou k tomu nutné, kdo a jak je schopen je prosadit.

V rámci seriálu o reformách postupně uveřejňují shrnutí, diskusi a závěry k jednotlivým kapitolám:

Shrnutí, diskuse, závěr ke 4. kapitole

Cestovní ruch je specifické odvětví, které využívá kvalifikovanou pracovní sílu a její znalosti. Cestovní ruch zahrnuje nejrůznější služby (např. ubytovací, stravovací, dopravní apod.) a je napojeno na řadu dalších odvětví (služby místní infrastruktury a specializované služby). Díky jejich činnosti tak rostou příjmy i v těchto navazujících odvětvích. Jedná se jednak o přímé vlivy, spojených s ubytovacími, stravovacími zařízeními, dopravci, cestovními kancelářemi apod. a také nepřímý vliv, který je spojen zejména s výstavbou těchto zařízení i zařízení pro volný čas, a dále také s výrobou nápojů, potravin a pohonných hmot.

V oblasti cestovního ruchu je také důležité investovat do lidského kapitálu formou vzdělávání s cílem získat speciální znalosti a kompetence. Na úrovni managementu důležitou roli hrají spíše průřezové dovednosti, kdy manažeři působící v cestovním ruchu často mají vzdělání v oblasti účetnictví, marketingu, práva, ekonomie, atd. Nicméně, od manažerů se očekává, že mají také následující dovedností a kompetence, mezi které patří znalosti informačních technologií, znalosti o obchodních dovednostech a strategickém plánování, strategických aliancích, manažerských dovednostech spočívající v řízení prostřednictvím vizí a hodnot, komunikační dovednosti v několika jazycích apod.

Cestovní ruch plní několik významných nezastupitelných funkcí, kterou je jednak rekreačně zdravotní funkce, která je spojená s poskytnutím služeb zaměřených na lázeňské pobyty se širokou škálou lázeňských procedur, zdravotní cestovní ruch, wellness, beauty, různé fitness programy a programy zaměřené na regeneraci, relaxaci, rekondiční pobyty apod. Další funkcí je kulturně poznávací funkce cestovní ruchu, která je důležitá pro kultivaci duševních hodnot člověka a obohacení jeho vnitřního života. Pomáhá jednak utvářet kulturní zájmy, resp. napomáhá jejich realizaci, učí rozpoznávat a vážit si kulturní dědictví vlastního národa a jiných národů. Výchovně vzdělávací funkce cestovního ruchu má pomoci k porozumění jazykům jiných národů a je spojená k interkulturnímu vzdělávání, ke kterému nepřispívá pouze samotný pobyt v zahraničí (či jiná interakce s cizí kulturou), ale i to, jak si zážitek vyložíme, co pro nás znamená, jak mu rozumíme a s jakými emocemi ho prožíváme. Interkulturní komunikace je pravděpodobně důležitější dnes, než v jakémkoli jiném období lidských dějin. Jedním z hlavních důsledků tohoto trendu je, že budoucí úspěch v navazování kontaktů s místním obyvatelstvem, bude stále více záviset na schopnosti jedince efektivně a vhodně komunikovat a přizpůsobit se místní kultuře. Vědecko-informační funkce je jednak spojená s pořádáním kongresů, konferencí, sympozií, apod. a vyznačuje se zejména tím, že účastníci cestují do kongresových míst za účelem výměny vědeckých a odborných poznatků, informací a zkušeností. Ve výměně informací a poznatků mají zásadní roli informační a komunikační technologie, kdy informace představují konkurenční výhodu na trhu. Proto je pro subjekty cestovního ruchu nezbytné využívat potenciál informačních a komunikačních technologií, které jim tuto výhodu na trhu mohou zajistit.

Sociální kapitál má při tvorbě lidského kapitálu nezastupitelnou roli. Cestování je spojeno s volným časem, ve které vznikají vazby a kontakty utvářející sociální sítě, v nichž se během společné aktivity formují normy a hodnoty, jež mohou být přenášeny i do jiných kontextů mimo volný čas. Součástí cestování by měl být také nějaký prožitek, který představuje právě probíhající aktivitu, ať už se jedná o tělesnou nebo mentální, je spojenou s aktivitou prožívání. Pokud po určité době si vzpomeneme na prožitek, který jsme prožili, pak jej označujeme jako zážitek. A právě na prožití nevšedních zážitků se bude oblast cestovního ruchu čím dál více zaměřovat i do budoucna.

V dalším rozpracování problematiky cestovního ruchu jako jednoho z velmi významných ekonomických odvětví a jako odvětví, která má i důležité produktivní funkce při nabývání, uchování a uplatnění lidského kapitálu bude nutné podrobněji prozkoumat vztah mezi vývojem finančních trhů a financováním využívání investičních příležitostí v tomto odvětví. Jde o následující:

- Rozlišit zdroje financování (individuální, soukromé institucionální, veřejné).

- Jaké finanční produkty se uplatňují při rozvoji různých oblastí cestovního ruchu a při různých akcích v rámci cestovního ruchu.

- Identifikovat oblasti, kde v důsledku nevyvinutosti finančních trhů dochází k výraznému nevyužívání investičních příležitostí spojených s nabýváním, uchováním a využíváním investičních příležitostí.

- Rovněž tak ukázat a utřídit případy pozičního investování v oblasti cestovního ruchu, tj. případy, kdy investování ze soukromých zdrojů slouží k omezení možnosti využívání investičních příležitostí jinými subjekty a ve svých důsledcích vede k ekonomické, sociální a informační segregaci.

Do budoucna lze předpokládat tři významné tendence v oblasti cestovního ruchu:

1. Propojování jednotlivých funkcí cestovního ruchu s cílem maximálně využívat synergické efekty (např. lázeňství a kongresovou turistiku).

2. Prodlužování doby pobytu v případě těch forem cestovního ruchu, které jsou spojeny s nabýváním a současně i uplatněním lidského i sociálního kapitálu. Jedním z důvodů, že zdokonalováním prostředků dálkové komunikace umožňuje nahradit cestování mnohem efektivnějšími formami.

3. Nalézání různých forem financování některých prvků cestovního ruchu z budoucích efektů formou HCC (na bázi přenesené ceny či zprostředkovaného uplatnění přenesené ceny).

(Pokračování)

Monografie "Čtvrtá průmyslová revoluce, nebo ekonomika produktivních služeb?" věnovaná problematice přechodu k ekonomice založené na produktivních službách vzniklá na základě týmové práce v roce 2015 byla po úspěšném recenzním řízení odevzdána do tisku. V nejbližší době bude v plném znění uveřejněná on-line. Intenzivně pracujeme na další, která ukáže syntetický pohled na to, jak řešit současné problémy, jaké reformy jsou k tomu nutné, kdo a jak je schopen je prosadit.

V rámci seriálu o reformách postupně uveřejňují shrnutí, diskusi a závěry k jednotlivým kapitolám:

Shrnutí, diskuse, závěr k 5. kapitole

Před tím, než byl identifikován fenomén "zádrhele" na finančních trzích, se mohlo předpokládat, že problémy spojené s vývojem finančních nástrojů a produktů finančního trhu, které umožňují využívání investičních příležitostí různého typu, jsou spíše technického, případně zájmového typu. Existence fenoménu "zádrhel" ukazuje na to, že problém vzniku kontraktů vedoucích k využívání různých investičních příležitostí je mnohem zásadnějšího typu.

Analýza tohoto fenoménu prostřednictvím teorie kooperativních her má značný význam jak pro rozvoj teorie (otevírá badatelský prostor pro vyjasnění řady otázek vztahu mezi matematickým vyjádřením reality a realitou samotnou), tak i pro praktické řešení problémů zdokonalování nástrojů a produktů finančního trhu. Domníváme se (což lze na tomto stupni poznání chápat jako vyslovení hypotézy), že se tím otevírá cesta k pochopení řady konkrétních otázek souvisejících s problémy při zaváděním HCC typu přenesené ceny a zprostředkovaného uplatnění přenesené ceny. Rovněž tak lze předpokládat identifikování řady významných momentů souvisejících se vztahem mezi investováním do lidského kapitálu a pozičním investováním. (Jeden z možných případů tohoto vztahu je nastíněn v příloze k této kapitole.)

Možnost iniciovat a realizovat inovace různého typu je podmíněna využíváním investičních příležitostí spojených s rozvojem lidských schopností. V případě, že se ekonomický systém vyvíjí setrvačně, tj. pokud pro využívání investičních příležitostí spojených s rozvojem proinovačně orientovaných lidských schopností nejsou v ekonomickém systému vytvořeny vhodné podmínky, pak možnosti ekonomického růstu narážejí na přírodní a návazně pak i na sociální bariéry. To se následně může projevit v podobě nejrůznějších krizových jevů a konfliktů. Současné recidivy finanční krize mají svůj původ právě v tom, že setrvačné pokračování ekonomického růstu v současné jeho podobě, s nízkými efekty spotřeby na rozvoj proinovačně orientovaných lidských schopností, narazilo na přirozená omezení. Tradiční způsoby poptávkové stimulace ekonomického růstu ztrácejí v těchto podmínkách účinnost. Z našeho hlediska je jediným řešením přechod k novému typu růstu založenému na radikálně zvýšení roli produktivních služeb umožňujících nabývání, uchování a uplatnění lidského kapitálu. Zvýšení role těchto služeb se neobejde bez vývoje finančního trhu, zejména v souvislosti se vznikem vhodných HCC. Této problematice jsme se věnovali v přecházející 4. kapitole. Zde se nabízí řada aplikací poznatků vyplývajících z fenoménu "zádrhele" při využívání investičních příležitostí.

(Pokračování)

Monografie "Čtvrtá průmyslová revoluce, nebo ekonomika produktivních služeb?" věnovaná problematice přechodu k ekonomice založené na produktivních službách vzniklá na základě týmové práce v roce 2015 byla po úspěšném recenzním řízení odevzdána do tisku. V nejbližší době bude v plném znění uveřejněná on-line. Intenzivně pracujeme na další, která ukáže syntetický pohled na to, jak řešit současné problémy, jaké reformy jsou k tomu nutné, kdo a jak je schopen je prosadit.

V rámci seriálu o reformách postupně uveřejňují shrnutí, diskusi a závěry k jednotlivým kapitolám:

Shrnutí, diskuse, závěr k 6. kapitole

Teoretické uchopení problematiky vztahu teorie a praxe má celou řadu aspektů. Některé z nich otevírají badatelské témata, která na jedné straně odrážejí specifika té či oné doby, na druhé straně mají určitou samostatnost a do doby, než byla jako téma objevena, si jejich existenci nikdo neuvědomoval.

V naší monografii jsme ukázali na některá z těchto témat. Ne náhodou jsme jako první vybrali téma související s otázkou, zda a v jaké míře se hraje hra (některé z komplexu her) typu "Titanic". Téma velmi obsáhlé, téma, jehož řešení má přímé a významné aplikace v oblasti vlivu teoretického poznání na rozšíření povědomí lidí o tom, co se ve společnosti odehrává, a při jejich motivaci k hlubšímu chápání toho, o co jde.

Relativně samostatným tématem týkajícím se otázky vztahu teorie a praxe je i retrospektivní analýza toho, jak se s ním vyrovnávaly různé koncepce, které podstatným způsobem ovlivňovaly vývoj veřejného mínění.

Jako jedno z témat jsme zvolili i pokud o identifikování všech podstatných prvků (modulů), které by měla obsahovat ucelená koncepce, která se orientuje na řešení aktuálních problémů a které nechce skončit jen v rovině konstatování toho, "jak by to mělo být". Další analýza otázky modulů, které má ucelená koncepce obsahovat, odhalí patrně další.

Ne nevýznamným tématem je i analýza existenciálního rozměru člověka (prožitkového zpřítomňování minulého, resp. prožitého, při vztahování se k budoucímu). Vyplývají z ní důležité závěry týkající motivací nezbytných k tomu, aby lidé plněji chápali, jaká rizika přináší současný vývoj, a na základě využití svých schopností racionálně chápat, o co jde, vyvinuli aktivitu potřebnou k obraně svých zájmů a k nápravě současných problémů. Ukázali jsme, že mikroekonomické vyjádření existenciálního rozměru člověka bezprostředně souvisí s překonáním neoklasického modelu člověka (jako "homo economicus", který maximalizuje svůj užitek na základě racionální volby) v rámci ekonomie produktivní spotřeby (kterou považujeme za mikroekonomickou teorii odpovídající povaze současných problémů).

Teoretických témat zaměřených na problematiku vztahu teorie a praxe je mnohem více. O některých víme a v letošním ročníku monografie jsme je jen letmo zmínili (např. otázku otevírání startovních oken prokomunikování, dovršení přípravy a odstartování komplexních reforem zaměřených na podporu odvětví produktivních služeb). Některá významná nepochybně zůstávají teorii skryta a čekají na své odhalení. Odhalení a zpracování každého takového tématu podstatným způsobem zvyšuje dopad dobré teorie na vývoj společenského povědomí i vědomí, návazně pak i na praktické řešení problémů.

Každopádně platí, že teorie nikdy nebude moci říci: "To, co bylo možné udělat v rámci teorie, již bylo uděláno, nyní jde jen o to, aby se toho někdo ujal a prosadil to v praxi." Tento názor je vyslovován poměrně často na různých odborných fórech. Svědčí to o tom, že i v oblasti společenských věd existují závažné problémy s pojetím toho, co je to věda, jejímž předmětem je společenská realita. Již z toho, co je obsaženo v této kapitole v tomto ročníku monografie, je zřejmé, že i ta teorie, která vědomě předmětem svého poznání činí teoretickou reflexi vztahu sebe sama a způsobu praktického uplatnění svých závěrů, vidí jen onu pověstnou špičku ledovce nesmírně rozsáhlého okruhu problémů, jejichž řešení (každý dílčí krok v řešení každého z nich) zcela zásadním způsobem zvyšuje uplatnitelnost teorie.

(Pokračování)

Monografie "Čtvrtá průmyslová revoluce, nebo ekonomika produktivních služeb?" věnovaná problematice přechodu k ekonomice založené na produktivních službách vzniklá na základě týmové práce v roce 2015 byla po úspěšném recenzním řízení odevzdána do tisku. V nejbližší době bude v plném znění uveřejněná on-line. Intenzivně pracujeme na další, která ukáže syntetický pohled na to, jak řešit současné problémy, jaké reformy jsou k tomu nutné, kdo a jak je schopen je prosadit.

V rámci seriálu o reformách postupně uveřejňují shrnutí, diskusi a závěry k jednotlivým kapitolám. Toto je druhá část závěru poslední kapitoly:

Na závěr - kdo nezbytné změny provede

Ten, kdo si začne uvědomovat zvláštnost a specifičnost současné doby, budou důvěřovat vlastnímu rozumu a vlastní schopnosti dobrat se toho, o co jde, bude mít dostatek trpělivosti a vytrvalosti, především však nespadne do žádné z pastí a pastiček nastražených pestrou nabídkou nejrůznějších forem skupinové konformity.

Jako minimum lze uvést aspoň tato doporučení:

1. Uvědomit si, že to, co se děje, není normální. (To platí zejména pro ty, co sázejí na vlastní kariéru, a aby si ji nekomplikovali, začínají se smiřovat s tím, že je pro ně normální to, co ve skutečnosti normální není, a vystavují se riziku jednoho z typů skupinové konformity, které podléhají ti, co jsou nastrčení či připuštěni k výkonu významných společenských funkcí.) Uvědomit si, že skutečně žijeme v době určitého historického excesu, ze kterého je akutně nezbytné najít cestu ven.

2. Pozorně si všímat ve svém okolí, jak mnozí z těch, které známe, se kterými jsme nějak osudem spřízněni, ke kterým můžeme mít i citový vztah, v současné době spadli či padají do některé z pastí skupinové konformity, jak těžko se z ní budou dostávat. Jak se s nimi začíná obtížně komunikovat, jak si vytvářejí vlastní svět, jak se projevuje jejich agresivita, pokud se někdo pokusí upozornit je na jejich zapouzdřením deformované vidění reality.

3. Hledat, poctivě hledat pozitivní vizi. Ta se v logice věci musí rozcházet se setrvačným viděním světa. Nebo z druhé strany - položit si otázku: Čím se budoucí vývoj bude odlišovat od setrvačné projekce? A snažit se na ni odpovědět formou představy nějaké pozitivní vize. (Ta má dnes cenu zlata, je nesmírně cenné ji - pochopitelně na přísně realistickém a teoreticky podloženém základě - vytvářet, a to nikoli jako fantazii, ale jako výsledek vyhodnocení historicky dlouhodobých trendů.)

4. Neztratit orientaci v tom základním: Zpřítomňování minulého a vztahování se k budoucímu jako svého druhu naplnění přítomného (prožitkového) bytí lidského štěstí umožňuje podstatně efektivnější racionální volbu tím, že podporuje orientaci na produktivní charakter spotřeby (tj. na spotřebu produktivních služeb a statků, které umožňují zvyšovat efekt produktivních služeb v oblasti nabývání, uchování a uplatnění lidských schopností). V tomto smyslu splňuje kritérium větší efektivnost. Současně však dává i existenciální oporu v nalézání smyslu. Ten, kdo tomuto porozumí a kdo se toho bude držet, neztratí orientaci v nadcházejících (patrně bouřlivých) změnách, které nás čekají.
(Pokračování dalším příspěvkem)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář