R2016/066: Meze růstu a nová ekonomika/2

6. duben 2016 | 07.00 |

Myšlenky obsažené v následujícím textu vznikly přímo v procesu výuky, kdy jsem se studentům pokusil vysvětlit rozdíl mezi keynesiánskou teorií stimulace poptávky a neoklasickým přístupem k podpoře nabídkové strany ekonomie. Ještě před tím, než uvedu, o co jde, zdůrazním dva momenty:

1. Pokusím se velmi zjednodušeně ukázat, jakou změnou bude muset projít současný ekonomický systém (o to jde v tomto příspěvku především).

2. Cíli uvedenému v prvním bodě přizpůsobuji i prezentaci toho, co je "ekonomie strany poptávky" a "ekonomie strany nabídky".

Nyní již k vlastnímu sdělení toho, co co jde:

O jakou změnu v ekonomice jde – 2. díl

V situaci, kdy se vyčerpaly možnosti setrvačného odvětví v rámci "starého" odvětví, musí dojít k hluboké strukturální proměně ekonomiky založené na expanzi nového odvětví:

Keynesiánské politika stimulace poptávky se stává naprosto neúčinnou. "Pacient" (ekonomika zemí) není léčen, ale je připravován o možnost využít vlastní možnosti překonání choroby.

V takovéto situaci jsme právě nyní. Možnosti industriálního a postindustriálního vývoje se vyčerpaly, podobně jako se vyčerpaly kdysi možnosti rozvoje zemědělství bez vzniku průmyslu. Narazily na přirozené omezení. Ta lze překonat jen tehdy, když ekonomika přejde na jiný typ ekonomického růstu, když překročí hranice setrvačnosti.

Na čem bude nová ekonomika založena? Na to jsou různé názory. Podle mého názoru se bude jednat o ekonomiku založenou na produktivních službách. Produktivních v tom smyslu, že jejich výsledkem je nabývání, uchování a uplatnění lidského kapitálu, jediného zdroje schopného produkovat a šířit inovace prostřednictvím inovačních vln. Tj. zdroje, který umožňuje "z méně vyrobit více", a to bez jakýchkoli omezení. Zdroje, který je schopen odlehčit a perspektivně i plně osvobodit ekonomiku od závislosti na přírodních zdrojích.

Problém je, že vznik ekonomiky založené na produktivních službách předpokládá mj. následující:

1. Zdokonalení tržního mechanismu tak, aby se ekonomické efekty, které v důsledku působení produktivních služeb vznikají, stávaly zdroji financování těch produktivních služeb, které tyto efekty umožnily.

2. Aby se zvýšila míra rovnosti příležitostí pro nabývání, uchování a uplatnění lidského kapitálu, tj. aby byla omezena ekonomická segregace, která je výsledkem přerozdělení prostředků na základě pozičního investování, které nabývá na intenzitě právě v podmínkách, kdy ekonomika v důsledku svého setrvačného vývoje narazila na přirozená omezení.

Obojí nebude jednoduchá, protože předpokládá velmi hluboké reformy vycházející z pochopení podstaty změny, o kterou jde. O tom, že ekonomiky zemí našeho civilizačního kruhu narazily na přirozená omezení setrvačného vývoje, svědčí mimo jiné i toto: "Nový rekord zaznamenaly i vklady domácích komerčních bank u ČNB, které v minulých dnech překonaly poprvé v historii hranici jednoho bilionu korun (1 000 miliard!)."

Zdroj: http://makovecpavel.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=486979

Jedná se o čtvrtinu (!) hrubého domácího produktu ČR (a to naše komerční banky, podobně jako i banky jiných zemí) ukládají peníze i u ECB (která uvažuje o tom, že se je pokusí "vyhnat" zápornými úrokovými sazbami). Je to důsledek toho, že politika tzv. "kvantitativního uvolňování" prováděna centrálními bankami standardními a nyní i nestandardními nástroji žene ekonomiku nikoli kupředu, ale do slepé uličky.

Čím dříve pochopíme povahu změny, která nás čeká, tím méně se rozehrají likvidační hry, tj. hry, hledající "řešení" v masové likvidaci obyvatelstva.

 (Pokračování dalším příspěvkem)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář