R2016/065: Meze růstu a nová ekonomika/1

Myšlenky obsažené v následujícím textu vznikly přímo v procesu výuky, kdy jsem se studentům pokusil vysvětlit rozdíl mezi keynesiánskou teorií stimulace poptávky a neoklasickým přístupem k podpoře nabídkové strany ekonomie. Ještě před tím, než uvedu, o co jde, zdůrazním dva momenty:

1. Pokusím se velmi zjednodušeně ukázat, jakou změnou bude muset projít současný ekonomický systém (o to jde v tomto příspěvku především).

2. Cíli uvedenému v prvním bodě přizpůsobuji i prezentaci toho, co je "ekonomie strany poptávky" a "ekonomie strany nabídky".

Nyní již k vlastnímu sdělení toho, co co jde:

O jakou změnu v ekonomice jde – 1. díl

Dlouhodobý ekonomický růst můžeme vyjádřit různým způsobem. Jednou z možností je použít hranic i produkčních možností (jako posun od PPF₀ k PPF₁:

Statky můžeme na dvě skupiny rozdělit podle nejrůznějších kritérií. V našem případě budeme předpokládat, že ekonomika stojí před velmi hlubokou strukturální změnou, kdy se možnosti doposud ekonomicky dominujícího odvětví již vyčerpaly (setrvačný vývoj naráží na přirozená omezení) a pro expanzivní růst druhého odvětví ještě nejsou vytvořeny dostatečné podmínky.

V případě, že se vyčerpaly možnosti setrvačného vývoje, je stimulace poptávky neúčinná. Ekonomika stále více pociťuje přirozená omezení setrvačného růstu, která jsou tím zjevnější, čím více se vyčerpaly možnosti setrvačného růstu a čím více se pokoušíme setrvačnou poptávku stimulovat. Efekty expanzivní politiky jsou minimální, ekonomika stagnuje, což v situaci, kdy probíhá proces "bohatnutí bohatých a chudnutí chudých" vede k růstu společenského napětí.

V této situaci nazrává nutnost zásadní změny ekonomického systému. Jak si ji představit?

(O tom bude příští pokračování)