REFORMY (346) (ad Černík) Záhada našeho bytí/2

13. leden 2016 | 07.00 |

Včera jsem poukázal na některé prvky našeho prožitkového vztahování se ke světu, které souvisejí s naším rozhodováním. Dnes s ještě větší dávkou fantazie ukážu na jednu z možností, jak vysvětlit záhady, které jsou s fungováním našich prožitků jako rozhodovacího mechanismu spojeny.

Jedním z možných vysvětlení, jak je to s naším "přítomným" a tedy nikoli "okamžitým" bytím je to, že náš mozek funguje jako kvantový počítač. Přiznám se, že k tomuto šílenému nápadu mě inspirovala přednáška Pavla Cejnara Kvantové počítání, kterou měl 2. října 2015 ve společnosti Pátečníků. Zde si ji lze celou stáhnout a vřele to doporučuji každému, kdo se chce dozvědět něco nového a není na danou problematiku odborník (skvělá popularizace):

http://www.patecnici.net/category/videa/

To by vysvětlovalo i to, proč myslíme spíše formou tvorby představ a nikoli sekvenčně, logickými kroky. I to, proč se na rozdíl od normálního počítače tak často mýlíme, a to nikoli jen v důsledku toho, že nemáme dostatečné informace.

Z fyzikálního hlediska však myslet jako počítač nemůžeme. To, co umožňuje operace typické pro kvantové počítání v našem mozku nastat nemůže, podmínky jsou tam zcela jiné.

Jedním z vysvětlení by mohlo být, že děje v našem mozku jsou nějakým způsobem informačně propojeny s kvantovým mikrosvětem. Tak to například vysvětluje významný fyzik Roger Penrouse. K tomu je vynikající popularizující článek zde:

http://www.osel.cz/7442-mame-kvantove-vedomi-propojene-s-predivem-casoprostoru.html

Podle mého názoru je to jinak. Vycházím i z principu interpretačního antropismu, který zformuloval John Barrow přibližně takto: Pokud platí evidentní, tj. to, že žijeme v takovém světě, ve kterém můžeme žít (a jako takový musí svět, ve kterém žijeme vyhovovat určitým parametrům, např. musí existovat určité matematické vztahy mezi jeho konstantami), tak čím vývojově vyšší entity našeho světa budeme uvažovat, tím lépe nahlédneme do samotných (matematických a fyzikálních) základů našeho světa.

A nejvyšší entitou, jakou známe, je právě naše myšlení, naše schopnost prožívat přítomné bytí jako nikoli okamžité bytí.

Pak se ovšem nabízí určitá interepretace kvantového fungování mozku na bází everettovské interpretaci mnohosvětovosti (multiversa), viz:

http://www.zpovednice.cz/detail.php?statusik=461841

Existuje exponenciálně multiplikované množství rozcházejících se vláken různých světů v důsledku každého kolapsu vlnové funkce, současně se však některá z těchto vláken propojují. A my žijeme v nějak definovaném shluku propojování vláken. V tom spočívá časová nebodovost našeho žití a to umožňuje našemu mozku myslet kvantově. Nikoli v důsledku propojení s mikrosvětem, ale v důsledku našeho žití v určité "myslí obyvatelné" části jsoucna, která má podobu shluku vláken everettovských světů. Shluku, který je nějak organizován, který podléhá nějakým zákonům, který má určitou stabilitu.

(Pokračování dalším příspěvkem)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: REFORMY (346) (ad Černík) Záhada našeho bytí/2 jkaleta 13. 01. 2016 - 09:31