REFORMY (331) Čechák: Komplexně o vzdělání/5

29. prosinec 2015 | 07.43 |

V návaznosti na 18. ročník vědecké konference Lidský kapitál a investice do vzdělání a přípravu monografie "Perspektivy a financování odvětví produktivních služeb" uveřejňuji na pokračování významný příspěvek Prof. V. Čecháka věnovaným komplexnímu pohledu na problematiku role vzdělání v současných podmínkách.

Konference proběhla úspěšně, bližší informace viz:
http://radimvalencik.pise.cz/2954-reformy-303-zprava-o-konferenci-lk.html

Charakter a funkce vzdělání v kontextu současného vývoje. – 5. část

Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc.

Společenská prestiž a otázka zájmu mladé populace o studium "technických" oborů

Ve střední Evropě, zejména v zemích s rozvinutým strojírenským, elektrotechnickým a chemickým průmyslem, k nimž jak bývalé Československo tak i nynější, jak Česká tak i Slovenská republika patří, mělo studium na vysokých technických školách (ale i na středních průmyslových školách) tradičně relativně vysokou společenskou prestiž, což výrazně a pozitivně ovlivňovalo zájem mladé generace o studium na těchto školách.

Podobně vysokou prestiž měly i technické profese, zejména ty, které vyžadovaly vysokoškolskou kvalifikaci. K této skutečnosti se připojila i okolnost, že vysokoškolské studium až do počátku 90. let minulého století absolvovalo přibližně 8% dané populace, a tedy vysokou společenskou prestiž mělo již vysokoškolské vzdělání "samo o sobě". V této době byl rovněž podíl studujících na vysokých školách technického směru z celkového počtu vysokoškoláků výrazně vyšší než na počátku našeho století.

Je všeobecně známo, že od r. 1990 došlo k výraznému růstu počtu studentů vysokých škol.[1] V této době došlo, i když ne k tak výraznému, růstu počtu žáků středních škol.[2] Počet studujících na "technických" vysokých školách v této době vzrůstal rovněž, ale podstatně méně, než na oborech ekonomických a humanitních. Všeobecně převládl názor, že "není umění vyrobit, nýbrž prodat". Tato teze byla zdůrazňována i "nastupující" podnikatelskou generací 90. let minulého století. Na "společenskou prestiž" i zájem o studium technických oborů a tím i budoucí uplatnění v technických profesích měla svým způsobem negativní vliv i "restrukturalizace" průmyslu, která "uvolnila" řadu pracovníků některých tradičních technických profesí. Naproti tomu rozvoj bankovního sektoru, vznik soukromého podnikání většinou v oblasti obchodu a služeb vytvořil značný prostor pro uplatnění pracovníků s ekonomickou kvalifikací. Podobný vývoj počtu studentů (a tím i absolventů) technicky orientovaných vysokých škol pokračoval i v následujících letech. Jestliže souhrnný počet absolventů oborů "ekonomie" a "pedagogika, učitelství a sociální péče" v letech 2001 až 2013 byl 152 254, byl v téže době počet absolventů technických oborů (elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika, strojírenství a strojírenská výroba) pouze 35 041[3], tedy více než 4,3 krát nižší.

V posledních letech (od r. 2012) sice dochází k určitým změnám, daným jak populačním vývojem (celkový pokles počtu studujících), tak postupným růstem zajmu o studium technických oborů. Následující tabulka ukazuje vývoj počtu (zapsaných) studentů ve vybraných studijních oborech.[4]


Studenti evidovaní jako zapsaní v r. 2010 jsou studenty prvního ročníku v ak. roce 2010/2011.

Své studium (za standardních podmínek) zakončí v ak. roce 2014/15, tj. v polovině r. 2015 dle předpokladu vstoupí na trh práce.


Tab. 1: Přehled přihlášených ke studiu a počet zapsaných studujících v letech 2010 – 2014

Rok

Celkový počet studentů

Technické obory

Přírodní vědy

Ekonomie

Právo

přihlášených

přijatých

přihlášených

přijatých

přihlášených

přijatých

přihlášených

přijatých

přihlášených

přijatých

2010

Celkem

331 536

100 676

48 717

25 174

23 372

8 913

71 570

24 194

17 701

3 462

Prezenční

265 780

72 971

40 812

19 864

21 463

7 737

56 201

15 774

14 090

2 426

Kombin.

65 756

28 480

7 905

5 339

1 909

1 187

15 369

8 509

3 611

1 048

2011

Celkem

330 668

97 837

48 369

24 873

22 877

8 332

70 460

23 701

46 576

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář