REFORMY (327) Čechák: Komplexně o vzdělání/1

25. prosinec 2015 | 06.34 |

V návaznosti na 18. ročník vědecké konference Lidský kapitál a investice do vzdělání a přípravu monografie "Perspektivy a financování odvětví produktivních služeb" uveřejňuji na pokračování významný příspěvek Prof. V. Čecháka věnovaným komplexnímu pohledu na problematiku role vzdělání v současných podmínkách.

Konference proběhla úspěšně, bližší informace viz:
http://radimvalencik.pise.cz/2954-reformy-303-zprava-o-konferenci-lk.html

V první části uveřejňuji úvod a seznam literatury:

Charakter a funkce vzdělání v kontextu současného vývoje. – 1. část

Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc.

Úvod:

Problematika lidského kapitálu, potažmo lidských zdrojů, je klíčovou otázkou, jejíž racionální zodpovězení, či spíše vytváření předpokladu k tomuto zodpovězení, je procesem, který zřejmě nebude nikdy definitivně uzavřen. Přesto je nutno se tomuto procesu intenzivně věnovat. Rozvoj ekonomiky i společnosti jako celku je výrazně podmíněn a limitován především kvalitou, vzděláním, úrovní profesní přípravy pracovníků lidských zdrojů. Významnou úlohu v tomto směru představuje systém vzdělávání a způsob jeho financování. Současně je nutno konstatovat, že samotný způsob financování vzdělávací soustavy a vzdělávacího procesu, i když je nepochybně velmi významný (zejména výše finančních prostředků), není univerzálním všelékem.

Výše finančních prostředků, které jsou určeny na vzdělávání, i způsob jejich "rozdělování", stejně jako jejich zdroje podmiňují a umožňují zkvalitnění vzdělávacích aktivit a zlepšení úrovně i kvality vzdělávacího procesu, ale změna této možnosti ve skutečnost je v rukou těch, kdo v oblasti vzdělávání aktivně působí. Proto je nutno věnovat pozornost dynamice vývoje požadavků na vzdělávání, jeho oborové struktuře i kvalitě absolventů jak středních, tak vysokých škol.

"Lisabonská strategie" přijata na zasedání Evropské rady v roce 2005 vytyčila pro Evropskou unii velmi lákavý a přitažlivý cíl: stát se do roku 2010 jednou z nejrozvinutějších a nejkonkurenceschopnějších ekonomik světa. Prostředkem k dosažení tohoto prestižního cíle byla intenzivní podpora rozvoje výzkumu (vědy) a vzdělávání. Pojmy evropský vzdělávací prostor a evropský výzkumný prostor byly v evropských dokumentech velmi intenzivně zdůrazňovány. Již po čtyřech letech byl ambiciózní cíl formulovaný "Lisabonskou strategií" korigován, ale stále zůstává, v jisté modifikaci, (sice neterminovanou) základní orientací evropského snažení.

Význam vzdělání je ostatně zdůrazňován v dalším koncepčním dokumentu EU "Strategie Europe 2020", který mimo jiné jako jeden ze základních strategických cílů uvádí "Dosáhnout ve věkové kategorii od 30 do 34 let alespoň 40% podílu vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva" (v ČR 32%) a současně "investovat do výzkumu a vývoje 3% HDP EU z veřejných zdrojů". (V ČR v současné době méně než 1%.) (Ježek F.: Tvorba strategií ve vysokém školství. KREDO, www.kredo.reformy-msmt.cz)

Problematika znalostí a vzdělávání představuje oblast, která se sice v posledních desetiletích velmi intenzivně rozvíjí, ale stále častěji se můžeme setkat s otázkou, zda se rozvíjí optimálním směrem. Zodpovězení této otázky předpokládá nejen ujasnění a upřesnění charakteristiky vzdělávání, charakteristiky znalostí, ale i upřesnění základních vývojových trendů společnosti jako celku. I když lze říci, že těmto otázkám je věnována určitá pozornost, jak v odborné komunitě, tak i v laické veřejnosti, můžeme se zde velmi často setkat s některými nepřesnostmi i s tím, že některé podstatné souvislosti zůstávají buď zcela stranou, nebo na okraji pozornosti.

Do určité míry je ne zcela jednoznačně vnímán i klíčový pojem, pojem "vzdělanostní společnosti" či "znalostní společnosti". Poměrně často se lze setkat s názorem, že pojem "znalostní společnost" je v podstatě určitou "extenzí" pojmu "znalostní ekonomika". "Znalostní společnost" je v tomto případě pojímána jako určitý, svým způsobem vnější "rámec" "znalostí ekonomiky", tj. pokud lze ekonomiku charakterizovat jako "znalostní", pak i společnost, v níž tato ekonomika reálně "existuje", je v důsledku toho rovněž "znalostní". Domníváme se, že tento přístup je poněkud zjednodušující. Charakterizujeme-li znalostní ekonomiku jako "ekonomiku, v níž hospodářský růst je založen na využívání znalostí a vědeckých poznatků"(Marhoulová E.: Současné trendy v rozvoji znalostní ekonomiky v ČR. In Znalostní ekonomika, Eupress, Praha 2006, str. 84), je nutno při extenzi tohoto pojetí na "společnost" jako celek, věnovat pozornost především procesu generování a transferu znalostí a vědeckých poznatků. Právě v tomto procesu mají nezastupitelné místo vysoké školy a výzkumné instituce. Lze dokonce akceptovat názor, že právě generování znalostí (poznatků), jejich transfer (vzdělávání je jedním z klíčových prostředků transferu) a jejich implementace do (nejen) ekonomiky, ale i do řízení a správy společnosti, jsou předpokladem pro reálné fungování "znalostní ekonomiky". Právě proto věnujeme pozornost těmto otázkám.

Literatura:

Ježek F.: Tvorba strategií ve vysokém školství. IPN KREDO, www.kredo.reformy-msmt.cz

Marhoulová E.: Současné trendy v rozvoji znalostní ekonomiky v ČR. In Znalostní ekonomika, Eupress, Praha 2006, str. 84

Liessmann K. P.: Teorie nevzdělanosti: Omyly společnosti vědění. Academia, Praha 2008, str. 30-31

Národní Strategie inteligentní specializace České republiky (Národní RIS 3)

Štefl O.: Vysokou školu absolvuje každý, kdo projeví zájem. In: Hospodářské noviny, 3.3.2011.

Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 19.5.2014

Daniel L.: Internacionalizace a její smysl z historického hlediska. www.kredo.reformy-msmt.cz

Prezentace Arcelor Mittal, 26. 3. 2015, Pardubice.

Vondráková A., Dědková P.: Vývoj počtu absolventů vybraných oborů v regionálním pohledu. IPN KREDO, www.kredo.reformy-msmt.cz

Statistická ročenka České republiky 2012 (str. 646/7), 2013 (str. 640/1), 2014 (str. 648/9)

Statistická ročenka České republiky 2014, str. 649

Nývlt O.: Uplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia. www.kredo.reformy-msmt.cz.

"Budoucnost technického vzdělávání", příloha Hospodářských novin, 3. března 2015

Národní kvalifikační rámec terciálního vzdělávání České republiky, MŠMT, Praha 2012.

PRUDKÝ, L.:Czech Tertiary Education: on the way from elite to universal education 1989-2009 /  Libor Prudký, Petr Pabian, Karel Šima. Praha:  Grada,  2010, 1. vyd., ISBN: 978-80-247-3009-7

chvátalová, A., kohoutek, J., šebková, H.: Zajišťování kvality v českém vysokém školství. Plzeň: Aleš Čeněk, 2008, 208 s., ISBN: 978-80-7380-154-0

ČECHÁK V.: Charakteristika a současná funkce vzdělávání. In: Vzdělanostní společnost (Věda a vzdělání ve 21. století). Praha: VŠFS, 2011

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře