REFORMY (324) Campbell: Kritický pohled/2

22. prosinec 2015 | 07.00 |

V návaznosti na 18. ročník vědecké konference Lidský kapitál a investice do vzdělání a přípravu monografie "Perspektivy a financování odvětví produktivních služeb" uveřejňuji na pokračování podnětný příspěvek J. Campela. Potěšil mě příspěvek i aktivní účast tohoto skvělého analytika a komentátora současného dění.

Konference proběhla úspěšně, bližší informace viz:
http://radimvalencik.pise.cz/2954-reformy-303-zprava-o-konferenci-lk.html

Dnes uveřejňuji druhou část:

Lidský kapitál a investice do vzdělání: Kritický pohled – II. část

Jan Campbell

     Produkty na bázi diskrétní matematiky nás přivedly a pokračují i nadále přivádět do slepé uličky. V této slepé uličce se podle mého hodnocení nachází nejenom ekonomie, účetnictví, v neposlední řadě i výuka a rozvoj člověka ve smyslu a spojení s kapitálem, ve kterých se realizuje snaha pojímat a hodnotit člověka jako lidský kapitál.

     Na mnohem nižší úrovni potvrzuje argument pragmatický marketing. Bylo li na prvním stupni rozvoje kapitalismu s kapitálem prodat výrobu, to již na druhém vývojovém stupni téhož systému, se výroba soustřeďovala na uspokojení skutečných, domnělých a uměle vyvolávaných potřeb. V současné době, na cestě ke krizi, tj. bodu rozhodování, bodu nenávratu, se marketing orientuje na tak zvané a abstraktní hodnoty. Nevím, zda je přítomen někdo, kdo se zabývá touto tématikou a srovnáním vývoje a trendů.

    Nevím také, zda je přítomen někdo, kdo se zabývá účetnictvím. I v něm nastoupila doba změn, které nechceme akceptovat. Podvojné účetnictví je možné, a brzo bude nutné ho zaměnit multidimenzionálním účetnictvím. Takové je založeno na tak zvané DIKW pyramidě. Standardní DIKW pyramida stojí na měření a faktech, abstrakci a v neposlední řadě na multidimenzionální klasifikaci a má čtyři klíčové úrovně: (D) data, (I) informace, (K) knowledge, and (W) wisdom, neboli vědění. Dosavadní pokusy a aplikace surogátů zmíněné formy účetnictví dokazují, že jsme ještě nedozráli a potřebuje ke svému vývoji lež, lenivost a lakomství. Bojíme se harmonie. Jsme nemocní, plni neduhu.

    Proto si na konci příspěvku dovoluji vzpomenout posmrtně, v časopise Vesmír 94, červen 2015, zveřejněný matematický důkaz českého matematika Petra Vopěnky, o neexistenci množin všech přirozených čísel. Vopěnka nám zanechal nesmírně cenné poučení i pro tuto a následné konference: "Ve sporu mezi krásou a pravdou jsem se rozhodl pro pravdu teprve až v roce 2010, kdy jsem zjistil, že i integrální kalkul se bez existence množiny všech přirozených čísel nejen obejde, ale že taková dieta prospívá jak jeho kráse, tak jeho účelnosti. Iluzornímu světu klasické množinové infinitní matematiky by neméně dobře prospělo, kdyby byl ve své původní novobarokní podobě (to je bez nejrůznějších kýčovitých doplňků) uložen do muzea vzácných artefaktů lidského ducha.

      Jestliže obor všech přirozených čísel není aktualizovatelný, následkem je skutečnost, tj. pravda, že množina všech přirozených čísel neexistuje. Tato skutečnost, tj. pravda, "odsunuje celý svět klasické infinitní množinové matematiky, založený právě na existenci množiny všech přirozených čísel, mezi pouhé iluze. V tomto iluzorním světě matematiky 20. století však bylo mnoho krásného a důmyslného vykonáno, takže jeho podlomení způsobené vyvrácením jeho základního kamene by mohlo být považováno za čin barbarský."

       Podobně tomu bude s největší možnou pravděpodobností i se snahou vidět, posuzovat a směrovat a používat člověka jako kapitál. Přeji si upřímně, aby téma konference a praktická vzdělávací a výchovná práce nejenom Vás přítomných, v budoucnu používala tzv. lidský kapitál a investice do vzdělání pouze pro srovnávací analýzu, a přešla k výzkumu reálného světa a přírody s cílem umožnit zainteresovaným mladé generace harmonický vývoj osobnosti, alespoň po dobu vzdělání a výchovy.

      Tvárnost, o níž je řeč, nejenom v matematice ale při vzdělání a výchově, "se týká nekonečna jako takového, ne jako průvodního jevu velikostí, ale jako samostatného jedince. Jako toho, z čeho obory všech množin vznikají a do čeho zase zanikají pro vzájemnou neslučitelnost svých existencí. Toto parafrázování údajného Anaximandrova výroku má upozornit, že se z nekonečna stal Anaximandrův apeiron. A to apeiron čistý, všeobjímající a vše řídící. Dále už o něm hovořit nebudeme. Každým dalším výkladem bychom ho znetvářeli." Děkuji Vám za pozornost. Souhlasu netřeba.

(Pokračování dalším příspěvkem)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář