REFORMY (310) Pavlát: "věda" a Věda na VŠ/3

6. prosinec 2015 | 07.00 |

Mimořádně velký zájem na 18. ročníku vědecké konference Lidský kapitál a investice do vzdělání vzbudil příspěvek doyena konference doc. Vladislava Pavláta nazvaný "K vědeckému výzkumu na vysokých školách". Myslím, že je na něm hodně pravdy. Dostal jsem několik řádostí od účastníků konference o jeho zaslání. Tak jsem se rozhodl zveřejnit jej na pokračování pro širší okruh zájemců, byť zatím jen v pracovní (ještě nedokončené) podobě:

K vědeckému výzkumu na vysokých školách – část III.

Doc. Vladislav Pavlát

4. Otevřený přístup k výsledkům vědy, nebo "impaktománie"?

4.1 "Financializace" přístupu k výsledkům vědy a výzkumu.

Financializace přístupu k výsledkům vědecké práce se strany vydavatelů vědecké literatury, různých vědeckých časopisů i knih, je dávným a obtížným problémem universit i individuálních badatelů na celém světě.

Všechny university na světě musí financovat náklady spojené s provozováním svých knihoven a náklady na nákup knih, časopisů, úředních dokumentů atd. Tyto náklady dosahují značné výše a většina universit si nemůže dovolit do svých fondů objednávat veškerou literaturu, kterou by jejich studenti a učitelé pro studium a pro vědeckou práci potřebovali.

Každá vytištěná vědecká publikace je nákladná; ceny těchto publikací většinou přesahují běžné finanční možnosti studentů i pedagogů. Jen ceny tzv. best sellerů , vydávaných často v podobě "paperbacků" během 90. let ještě byly přijatelné pro širší okruh zájemců. (Během 90let jsem si do své odborné knihovny v zahraničí několik set knih. Byla to tehdy dobrá investice.)

Rozšířením internetu bylo umožněno vydávat články i publikace v elektronické podobě. Očekávalo se, že se nová praxe promítne i do cen elektronických publikací. Opak však je pravdou.

Pro mnohá mezinárodně významná a uznávaná nakladatelství a vydavatelství vědecké literatury se bohužel stalo samozřejmostí, že některá z nich začala za vydávané publikace požadovat nepřiměřeně vysoké ceny. U časopisů a jednotlivých článků z časopisů, které bylo možno si objednat, velká vydavatelství zavedla různé nehorázné praktiky, např. balíčkování (něco podobného, co je známo z bankovnictví).

Na mnohé z těchto nešvarů – dříve nebo později - narazí kterýkoliv student nebo badatel.

Není divu, že již od počátku třetího tisíciletí se studenti a vědci proti totální financializaci a kupčení s vědeckými poznatky vzepřeli. Pravděpodobně nejznámějším případem je velká mezinárodní aféra známého mezinárodního vydavatelství Elsevier, která vyústila až po vyhlášení bojkotu literatury vydávané tímto mezinárodním vydavatelským gigantem. Pochopitelně případ uvedeného mezinárodního vydavatelství není jediným: podobné věci se opakují i v případě jiných velkých mezinárodních gigantů.

Případ Elsevier začal poměrně nenápadně v r. 1999 rezignací celé redakční rady významného amerického časopisu. (viz tab. 1). V dalších letech - na protest proti vydřidušské cenové politice Elsevieru - čas od času podávaly rezignace celé redakční rady vědeckých časopisů, a poté obvykle zakládaly nové časopisy (ve spolupráci s levnějšími vydavateli). V tabulce 1 jsou uvedeny jen významnější případy, které u odborné veřejnosti vyvolaly rozruch.

Tabulka 1 Rezignace redakčních rad významných časopisů vyd. Elsevier

1999 rezignace redakční rady Journal of Logic Programming

2002 European Economic Review

2003 Journal of Algorithms

2005 International Journal of Solids and Structures

2006 mathematical journalTopology

2008 Annales Scientifiques de l'École Normale Supérieure

2015 general linguistics journal Lingua

Nešlo však vždy jen o ceny publikací. Množily se i neetické přístupy, jemuž napomáhala zejména monopolizace postavení redakčních rad nebo některých jejich členů při rozhodování o vydání či nevydání některé publikace. Kdo ví z vlastní zkušenosti, jak velkou moc mívají redakční rady významnějších vědeckých periodik a jak účinně jsou schopny ovlivňovat (bohužel často negativně) názory celých vědeckých generací svým chováním (ostrakizací zastánců jiných než mainstreamových názorů, zesměšňováním odpůrců, pomluvami, pokoutním zveřejněním "dobře nabitých" archívů, aj.), snadno pochopí, jak velkou osobní odvahu rezignující členové redakčních rad museli prokázat a jak mnoho riskovali. I když zpočátku nedosáhli vždy cílů svých kampaní, tyto kampaně značně přispívaly k pročištění vzduchu odůvodněnou a věcnou kritikou.

Jako příklad lze uvést petici Cost of Knowledge, kterou v r. 2013 podepsalo na 13 000 vědců, protestujících proti obchodním praktikám firmy Elsevier. Tato iniciativa je známa také pod názvem Rezoluce ze San Francisca.

Uveďme velmi stručně tehdejší hlavní kritické námitky vůči monopolistickým obchodním praktikám nadnárodního vydavatelství Elsevier:

1.                  Požaduje přemrštěně vysoké ceny předplatného vědeckých časopisů;

2.                  Jedinou možností pro mnohé knihovny je souhlasit s nákupem velmi velkých "balíčků," do nichž jsou zařazovány i časopisy, které knihovna vůbec nechce; Elsevier tím dosahuje obrovských zisků.

3.                  Elsevier podporuje některé americké předpisy, jejichž cílem je omezení svobodné výměny informací.

Vydavatelství Elsevier se do dnešního dne zcela nevzdalo některých svých neetických praktik; nakonec obchodní praktiky přece je (mírně) zreformovalo. Zahájilo však celou řadu vleklých soudních sporů o autorská práva (skutečná nebo domnělá), a to i s řadou universit.

Hnutí za otevřený přístup k vědeckým informacím (Open Access) se stalo relativně úspěšnou akcí. Otevřený přístup k velkému počtu vědeckých časopisů lze získat prostřednictvím serveru který sleduje 10,746 vědeckých časopisů, publikovaných 136 zemích. V těchto časopisech lze vyhledat záznamy o 2, 025.017 článcích. (https://doaj.org/)

Otevřený přístup k vědeckým informacím prosazují nejen jednotlivé university, ale také Evropská Unie ve svém programu Horizont 2020.

Politika otevřeného přístupu v programu Horizont 2020 Evropské komise

Evropská komise prosazuje otevřený přístup jako hlavní princip zpřístupňování vědeckých informací (publikací a výzkumných dat) v nadcházejícím programu Horizont 2020. 17. července 2012 vydala EK zásadní dokumenty - Communication a Recommendation, které vymezují význam otevřeného přístupu pro evropský výzkum a které doporučují členským státům, aby se také zasadili o vytvoření podmínek pro otevřené sdílení výsledků vědy podpořených z veřejných zdrojů. Iniciativa EK zohledňuje potřebu volného přístupu k výsledkům vědy za předpokladu solidního a udržitelného systému šíření vědeckých poznatků.EK sleduje aktuální debaty a reakce na iniciativy a dokumenty typu "Cost of Knowledge” nebo "Finch Report”.

4.2 Honba za Impakty

Omlouvám se předem těm, kteří již toto kritizované "monstrum" z vlastní zkušenosti poznali. Podle názoru některých autorů je "impakt dobrý sluha, ale špatný pán" Ve skutečnosti možná není ani dobrým sluhou. Citujme nejprve z článku českého autora Špály z r. 2006: "Impakt faktor jako základní bibliometrický časopisecký indikátor je u nás v poslední době, zvláště v odborných časopisech, ve středu pozornosti s ohledem na jeho používání (i zneužívání) při různých postupech hodnotících vědecké výkony jednotlivců i institucí."

Pramen z VŠE definuje impakt faktor takto: "Impact Factor (IF) se stal určitým měřítkem kvality vědeckých časopisů. Je definován jako poměr počtu citací, které byly zaznamenány v hodnoceném roce na všechny články publikované v daném časopise za předchozí dva roky, k celkovému počtu všech těchto článků." http://veda.vse.cz/publikace/citacni-index-a-impakt-faktor/co-je-impakt-faktor-citacni-index-apod/

K této definici je připojujen i vzorec výpočtu impakt faktoru (viz tab.2).

Tab. 2 Vzorec pro výpočet impakt faktoru vědeckých časopisů

Impakt faktor časopisu za rok 2004 =

počet citací zveřejněných v roce 2004 na články vydané v letech 2002 a 2003

            -----------------------------------------------------------------------

počet všech článků vydaných v letech 2002 a 2003

Zdroj: http://veda.vse.cz/publikace/citacni-index-a-impakt-faktor/co-je-impakt-faktor-citacni-index-apod/

Z historického hlediska je zajímavé, proč vlastně "impakt faktor" vznikl a čemu původně měl sloužit; citujme americkou znalkyni: "..the original intent of JIF was to assist librarians in making purchasing decisions.”

(Pokračování žítra)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře