REFORMY (274) Kajzar: LK a Cestovní ruch/3

31. říjen 2015 | 07.00 |

Velmi mě potěšil příspěvek P. Kajzara zaslaný s předstihem na 18. ročník naší konference Lidský kapitál a investice do vzdělání. Je k věci a doufám, že vyprovokuje diskusi na téma "cestovní ruch jako odvětví produktivních služeb". Chystám se k tomuto tématu formulovat pár tezí, a proto příspěvek uveřejňuji na pokračování s předstihem (blog mi ho bere jen po částech). Toto je třetí část:

Význam a perspektivy mezinárodního cestovního ruchu pro světové ekonomiky – III. část

Patrik Kajzar

Zatímco v osmnácti zemích EU převažovali příjmy z cestovního ruchu nad výdaji, zbývajícím deseti příjmy na krytí výdajů nepostačovali. Těmto deficitním zemím vévodí Německo společně s Belgií. Důvodem je, že jejich rezidenti vydávají relativně vysoké objemy peněz za cesty po zahraničí, přitom ale obě země nejsou vyloženě turistickými destinacemi, a tak jimi inkasované příjmy patří v evropském kontextu spíše k podprůměru. (Tabulka 1)

Poměr příjmů z cestovního ruchu k hrubému domácímu produktu vykazoval v Chorvatsku (16,7 %), na Maltě (14,5 %) a Kypru (13,2 %), což potvrdilo význam cestovního ruchu pro tyto země. V absolutním vyjádření byly nejvyšší příjmy z mezinárodního cestovního ruchu zaznamenány v roce 2013 ve Španělsku (45,5 miliardy EUR) a Francii (42,2 miliardy EUR), za nimiž následovaly Itálie, Německo a Spojené království (ve všech třech zemích byly zaznamenány příjmy ve výši 31–33 miliard EUR).

Německo zaznamenalo v roce 2013 nejvyšší výdaje na mezinárodní cestovní ruch v celkové výši 64,7 miliardy EUR, následovalo Spojené království (39,6 miliardy EUR) a Francie (31,9 miliardy EUR). V roce 2013 mělo z členských států EU nejvyšší úroveň čistých příjmů z cestovního ruchu Španělsko (33,3 miliardy EUR), zatímco Německo zaznamenalo největší deficit (-33,6 miliardy EUR).

Za rok 2013 má největší podíl na příjezdech Evropa (51,8 %), následuje Asijsko-pacifický region (22,8 %), Amerika (15,5 %), Afrika (5,1 %) a Střední Východ (4,7 %). Co se týče příjmů z příjezdového cestovního ruchu, je Evropa opět nejsilnějším regionem, na poloviční podíl ovšem již nedosahuje. V roce 2013 Evropa získala 42,2% celkových příjmů z příjezdového cestovního ruchu, druhým největším příjemcem je Asijsko-pacifický region (31 %), dále Amerika (19,8 %), Střední Východ (4,1 %) a Afrika (3 %).

Na základě výsledků agentury CzechTourism byl rok 2013 z pohledu nejdůležitějších zdrojových trhů Evropy kontrastem růstu i poklesu. Zde vynikalo Rusko s růstem 13 %, následované Tureckem se strmým růstem 10 % a dalšími nejvýznamnějšími evropskými trhy jako Francie (+4 %), Velká Británie (+3 %) a Německo (+2 %). Na druhé straně stály státy se zápornými čísly nejvíce zasažené krizí reprezentované Španělskem (-5 %) a Itálií (-3 %). V období posledních čtyř let se zvyšoval podíl letecké dopravy, který se vyšplhal na 57 %. Podíly ostatních typů dopravy vykazovaly klesající tendenci v následující pořadí: automobily (26 %), autobusy (7 %) a vlaky (5 %)

Z pohledu nejdůležitější zdrojových trhů Evropy byl rok 2013 kontrastem růstu i poklesu. Zde vynikalo Rusko s růstem 13 %, následované Tureckem se strmým růstem 10 % a dalšími nejvýznamnějšími evropskými trhy jako Francie (+4 %), Velká Británie (+3 %) a Německo (+2 %). Na druhé straně stály státy se zápornými čísly nejvíce zasažené krizí reprezentované Španělskem (-5 %) a Itálií (-3 %).

Na základě výsledků agentury CzechTourism byl rok 2013 z pohledu nejdůležitějších zdrojových trhů Evropy kontrastem růstu i poklesu. Zde vynikalo Rusko s růstem 13 %, následované Tureckem se strmým růstem 10 % a dalšími nejvýznamnějšími evropskými trhy jako Francie (+4 %), Velká Británie (+3 %) a Německo (+2 %). Na druhé straně stály státy se zápornými čísly nejvíce zasažené krizí reprezentované Španělskem (-5 %) a Itálií (-3 %).

V období posledních čtyř let se zvyšoval podíl letecké dopravy, který se vyšplhal na 57 %. Podíly ostatních typů dopravy vykazovaly klesající tendenci v následující pořadí: automobily (26 %), autobusy (7 %) a vlaky (5 %).

Podle UNWTO v první polovině roku 2014 zaznamenal mezinárodní cestovní ruch rekordních 517 milionů příjezdů, což je o 22 milionů více než tomu bylo ve stejném období roku 2013. Mezinárodní cestovní ruch v první polovině roku 2014 vzrostl o 4,6 %, predikce UNWTO z loňského roku předpovídá růst za celý rok 2014 od 4 % do 4,5 %, dlouhodobá předpověď UNWTO na období 2010-2020 předpověděla růst 3,8 %. Počet mezinárodních příjezdů v období leden – červen 2014 rostl ve všech regionech mimo Střední východ.

V regionu Ameriky (+6 %) byl zaznamenán největší růst, přičemž nejlepších výsledků dosáhly subregiony Severní, Střední a Jižní Amerika (shodně +6 %) a Karibik (+5 %). Jižní Amerika je navíc jedním ze subregionů, které v posledních letech celosvětově vykazují největší nárůst v počtu mezinárodních příjezdů, navíc v letošním roce hostila Mistrovství světa ve fotbale.

Evropa (+5 %), nejnavštěvovanější region na světě, upevnila svůj rekordní růst z roku 2013 i navzdory politickému konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Nadprůměrných výsledků dosáhly subregiony Severní Evropa (+8 %), Jižní a Střední Evropa (+7 %). Výsledky naznačují obnovení důvěry spotřebitelů ze zdrojových zemí v Evropu.

Region Asie a Pacifik (+5 %) upevnila svoje postavení posledních let. Subregiony Jižní Asie (+8 %) a Severovýchodní Asie v čele s hlavními destinacemi cestovního ruchu Japonskem, Jižní Koreou a Malajsií dosahovaly v prvním pololetí roku 2014 dvojciferného růstu v mezinárodních příjezdech.

Výsledky v regionu Afrika (+3 %) byly ovlivněny zejména opětovným nárůstem počtu příjezdů do Tuniska, které se stalo tahounem růstu v subregionu Severní Afrika (+4 %).

Příjmy z mezinárodního cestovní ruchu se v roce 2014 zvýšily o 48 bilionů USD a dosáhly rekordní výše 1,245 miliard USD. Výdaje zahraničních návštěvníků na ubytování, jídlo, pití, zábavu, nákupy a další služby a zboží, dosáhly odhadované výše 1,245 miliardy USD (937 bilionů Euro) v roce 2014, což představuje nárůst o 3,7% v reálném vyjádření (s ohledem na výkyvy směnného kurzu a inflace). Američané v roce 2014 utratili 112 bilionů USD, to je o 7% více než v roce 2013. Němečtí turisté utratili 92 bilionů USD v roce 2014. Došlo také ke zvýšení výdajů zahraničních návštěvníků na ubytování, jídlo, pití, zábavu, nákupy apod. z Velké Británie (o 4% více), Francie (11% více) a Itálie (6% více).  (Kajzar, 2015, s. 20 - 23)

Cestovní ruch v České republice je díky rostoucí zahraniční návštěvnosti Prahy stále více internacionalizován. Celkové výkony tak stále více závisí na mezinárodních příjezdech. Ty jsou z ekonomického hlediska ovlivňovány kupní silou zdrojových trhu a vývojem měnového kurzu. Právě tyto faktory zásadně ovlivňují zahraniční poptávku po České republice. Vývoj kurzu koruny k euru a dolaru výrazně ovlivňují poptávku zahraničních návštěvníků. Co to znamená pro rozvoj cestovního ruchu v CR? Především je to tlak na konkurenceschopnost odvětví. Posilování koruny relativně zvyšuje cenovou hladinu pro zahraniční návštěvníky a naopak zlevňuje zahraniční destinace.

Podle analýzy Institutu turismu se intervence ČNB v roce 2013 projevily především v nárůstu příjezdů turistů ze sousedních zemí. V prvním pololetí roku 2014 došlo k výrazném oživení u všech čtyř sousedních zemí. V příjezdovém cestovním ruchu, kde cestovní kanceláře přijímají platby v eurech a následně za služby dodavatelům platí v českých korunách, se změna kurzu promítla pozitivně. Česká republika patří mezi dvě třetiny zemí Evropské unie, ve kterých příjmy z cestovního ruchu převyšují výdaje. Kvůli rostoucím výdajům českých rezidentů v zahraničí však kladná bilance cestovního ruchu slábne. Čeští rezidenti utrácí v zahraničí méně než zahraniční návštěvníci v tuzemsku. Kladný rozdíl mezi příjmy z cestovního ruchu a výdaji na cestovní ruch se však zmenšuje. Významný zdroj finančních prostředků tak postupně "vysychá". Tento trend, jak vyplývá z posledních dostupných údajů platební bilance, potvrdila i první tři čtvrtletí roku 2014. Přebytek cestovního ruchu se meziročně zmenšil o rovných 6 mld. Kč a jeho hodnota – dosahující "pouhých" 26,3 mld. Kč – byla v rámci srovnatelných období nejnižší za posledních 18 let. (Kamenický, 2015)

Příjmy České republiky z příjezdového cestovního ruchu dosáhly za celý rok 2014 hodnoty 141,8 miliardy korun, což bylo o čtyři miliardy více než v předchozím roce. Meziročně tak příjmy vzrostly o 2,9 procenta, nicméně výdaje na cestovní ruch dokonce o 17,6 %.

Dle ČSÚ v prvním čtvrtletí 2015 se počet přenocování hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v ČR meziročně zvýšil o 8,7 %. Počet nocí domácích návštěvníků meziročně vzrostl o 15,3 %, zahraničních o 2,7 %. Také hostů se ubytovalo více, rezidentů o 12,7 % a nerezidentů o 7,1 %. Počet přenocování hostů v hromadných ubytovacích zařízeních dosáhl v prvním čtvrtletí letošního roku 8,5 milionu nocí, což bylo o 8,7 % více než ve stejném období loňského roku. Domácí klientela strávila v ubytovacích zařízeních o 15,3 % více nocí a hosté ze zahraničí zvýšili počet svých přenocování o 2,7 %. Nejvíce přenocování (5,7 milionu) bylo v hotelích, o 6,0 % více než loni. V penzionech hosté přenocovali celkem 960 tisíckrát, což představovalo zvýšení o 16,5 %. Ostatní hromadná ubytovací zařízení zaznamenala růst o 13,2 %. V regionálním členění vykázala zvýšení počtu přenocování ubytovací zařízení ve všech krajích s výjimkou Karlovarského (pokles o 1,2 %). Domácí hosté v Karlovarském kraji sice strávili o 35,8 % nocí více než loni, nedokázali však plně kompenzovat výpadek zahraniční klientely (pokles počtu přenocování o 10,4 %).

Podíl příjezdů realizovaných leteckou dopravou by měl v roce 2030 dosáhnout 52 %, podíl příjezdů realizovaných pozemní dopravou pak 48 %. Mírně rychlejší nárůst hlediska účelu cesty dosáhne segment cest návštěv příbuzných a známých, cest za zdravím, náboženských cest a ostatních důvodů (v průměru 3,5 % ročně). Hlavním regionem výjezdového turismu zůstane v roce 2020, resp. 2030 Evropa, přestože s nižším podílem (50 %, resp. 46 %), druhé místo bude patřit Asijsko-pacifickému regionu (26,3, resp. 29,9 %), na třetí místo se dostane Amerika (15,6 % resp. 14,6 %). Tempo růstu výjezdů z Afriky, Středního východu a Asijsko-pacifického regionu bude nadprůměrné a dosáhne 6,1 %, resp. 9,2 % a 5,8 %.

Závěr

Cílem příspěvku bylo zhodnotit a poukázat na význam cestovního ruchu v mezinárodním měřítku. Lidé cestovali od nepaměti, cestují a budou cestovat. Vždy bude záležet na konkrétních případech, v jakém počtu a v jaké intenzitě, a také na jednotlivých destinacích, zda budou umět vytvořit vhodnou turistickou infrastrukturu, kvalitní služby a zajistit kvalifikované lidské zdroje, které budou turistům poskytovat odpovídající služby.

Mezinárodní cestovní ruch vykazuje již určitý trend, který např. spočívá hlavně ve zpomalování počtu přírůstků mezinárodních příjezdů, snižující se tempo přírůstků HDP, dále pak dojde ke změně trendu, který postupně povede ke zvyšování nákladů nejen na leteckou, ale i pozemní dopravu.

Cestovní ruch je také stále velmi specifické odvětví, které využívá specifickou pracovní sílu a jejích znalosti. Vedle speciálních znalostí a kompetencí, nicméně stále existují obecné a základní dovednosti, které by měli zaměstnanci ovládat. Na úrovni managementu, to jsou spíše průřezové dovednosti, tedy manažeři cestovního ruchu často mají vzdělání v oblasti účetnictví, marketingu, práva, ekonomie, atd. Nicméně, od manažerů se očekává, že mají také následující dovedností a kompetence, mezi které patří znalosti informačních technologií, znalosti o obchodních dovednostech a strategickém plánování, strategických aliancích, manažerských dovedností spočívající v řízení prostřednictvím vizí a hodnot, komunikační dovednosti v několika jazycích, umění motivovat a využívat tzv. leadershipu, který můžeme definovat jako proces sociálního vlivu, jehož prostřednictvím je člověk schopen zajistit si pomoc a podporu druhých k dosažení společného úkolu.

Je třeba posílit podíl všeobecného vzdělávání, vybudovat širokou základnu odborného vzdělávání a implementovat klíčové dovednosti. Očekává se, že bude umožněno každému se učit po celý život. Odvětví cestovního ruchu preferuje vzdělávání a školení zaměřené především na uplatňování moderních zásad vedení, schopnosti pracovat s moderními informačními a komunikačními technologiemi, schopnost vyhledávat informace, plánování a organizování, orientace v odvětví cestovního ruchu, dále pak na marketingových a prodejních dovednostech, verbálních a neverbálních komunikačních dovednostech, týmové práci, flexibilitě, řešení problémů a kritického myšlení, řízení lidských zdrojů a další relevantních znalostech a dovednostech potřebných pro jednotlivé zaměstnance poskytující služby v oblasti cestovního ruchu a pohostinství.

(Pokračování dalším příspěvkem)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář