REFORMY (209) Hraje se hra TITANIC?/2

26. srpen 2015 | 07.00 |

Následující série několika na sebe navazujících příspěvků je část pracovní verze příspěvku, který s kolegou Janem Mertlem připravujeme na významnou konferenci, která se bude konat na začátku příštího roku. Času je ještě dost, takže počítám, že úroveň příspěvku posuneme ještě o kus dál. Vzhledem k aktuálnosti (dané mj. sporem o to, co je to angažovanost společenských věd v současné době, zda podepisování peticí, nebo zaměření teoretických nástrojů na nejožehavější současné problémy) jej i v této nehotové podobě a na pokračování zveřejňujeme již nyní. Uvítáme připomínky, příp. i zájem o spoluautorství (měli bychom se učit pracovat týmově). Zde je druhá část textu pracovní verze fragmentů příspěvku:

Lze experimentálně ověřit, zda se hraje se hra typu "Titanic"? (2)

Jan Mertl, Radim Valenčík

O experimentu obecně, ale s konkrétním cílem

Existují dva typy experimentu z hlediska vztahu badatele a reality:

- V jednom případě badatel na základě teorie vytvoří určité podmínky v oblasti svého pozorování (provede experiment) a na základě dříve učiněných předpovědí jej vyhodnotí.

K tomu vytváří experimentální zařízení nebo navrhuje procedury, kterými je testováno chování osob.

- Ve druhém případě badatel na základě teorie předvídá, co se odehrává a realitě, a vybírá vhodnou oblast (též s využitím teorie), kde mu sama příroda (jejíž součástí je i společenský vývoj) sama vytvořila podmínky pro ověření předpovědí.

Typickým příkladem experimentů prvního druhu je zkoumání toho, co se odehrává ve Willsonově mlžné komoře či dnes v CERNu. Podobnými experimenty bylo i Mendlovo křížení hrachoru či králíků v brněnském klášteře. Stejný základ mají i experimenty prováděné se studenty (kteří jsou levným, snadno dostupným a dobrým experimentálním materiálem, podobně jako v genetice např. drozofily) či jinými osobami k porovnání předpovědí daných teorií her se skutečným chováním lidí.

Odlišným typem experimentu je vyhledávání podmínek, které vytváří samotná příroda (či společenský vývoj jako součást přírodního vývoje v širším smyslu slova, resp. jako součást přírodně historického vývoje). Takovými experimenty je ověření obecné teorie relativity na základě Stáčení perihelia Merkuru, pozorování výbuchu supernovy na základě předem připraveného teoretického konceptu. Slavným experimentem tohoto typu bylo, když v roce 1834 nechal Kašpar hrabě Šternberk do úbočí Komorní hůrky razit štolu, aby experimentálně ověřil, zda se jedná o sopku, což podstatným způsobem přispělok řešení sporu mezi plutonisty a neptunisty. Takovým experimentem může být i vhodně zvolená oblast společenského dění, na kterou zaměříme pozornost. (Srov. Fajkus, B.: Filozofie a metodlogie vědy, Praha, Akademia 2005, s. 52, s. 181-182.)

V obou případech je vždy důležité podložení experimentu dobrým teoretickým konceptem, který umožní ukázat, že příslušný pozorovaný jev je skutečně ověřením hypotézy, nikoli důsledkem něčeho jiného, co zůstalo mimo pozornost teorie. (Srov. Fajkus, B.: Filozofie a metodologie vědy, Praha, Akademia 2005, s. 52, s. 181-182.) Například to, že Měsíc obíhá kolem Země (jako výchozí pozorovatelný jen), lze vysvětlit různými způsoby. Následnými experimenty (včetně rozboru měsíční horniny) pak lze dokázat, že platí jen jedno z vícera možných vysvětlení.

Vztahu mezi teorií a experimentem se podrobně věnuje J. Špalek ve své monografii Veřejné statky: Teorie a experiment (C. H. Beck, Praha 2011). Podrobně popisuje historii vzniku experimentální ekonomie. Ukazuje, že první experimenty v ekonomii se začaly uskutečňovat na bázi konceptů, které vycházely z teorie her (Špalek 92-93). Velmi přínosné je, že (poprvé v české teoretické literatuře) zmiňuje využívání "polních experimentů": "...laboratorní experiment by měl být následován polním experimentem v omezených přirozených podmínkách (restricted natural settings)" (Špalek s. 99). "Nejistotu ohledně možnosti aplikace výsledků laboratorních experimentů v realitě se experimentátoři snaží vyřešit stále častěji využíváním tzv. polních experimentů (field experiments), tedy experimentů prováděných v laboratoři, ale v přirozených podmínkách a s reálnými lidmi." (Špalek, s. 101)

V našem příspěvku ukážeme, že teorie (jejíž podstatnou součástí je teorie veřejného sektoru) je schopna experimentálně ověřit, zda se hraje či nehraje v současné době a v současné společnosti hra typu Titanic. Přesněji – jakou roli tato hra v současném dění má, a jaké tendence se z hlediska toho projevují. Použijeme přitom metodu přirozeného experimentu (obdoby polního experimentu), který vychází z cíleného pozorování a z přesně stanovených podmínek vyhodnocení tohoto pozorování tak, aby bylo možno prokázat jednak to to, že se určitá hra hraje, a jednak stanovit parametry příslušné hry. Na základě modelu a konceptu hry typu Titanic zformulujeme hypotézy a navrhneme postup jejich ověření formou experimentů v přirozených podmínkách.

Parametry hry typu Titanic by bylo možné ověřovat i v laboratorních podmínkách, Velmi zajímavé by bylo například sledovat, zda a jak se mění volba strategií u různých sociálních skupin (mužů a žen, podle věkových kohort, podle profesního zařazení apod.). Testy, které jsme prováděli v omezených podmínkách, nasvědčují například tomu, že větší sklon ke kooperativnímu chování mají ženy a vyšší věkové skupiny. Jakkoli by tyto experimenty byly přínosné, považujeme v současné době významnější řešení otázky nalezení technik, které by umožnily identifikování hry typu Titanic a jejích parametrů v přirozených podmínkách, tj. v naší současné realitě.

(Pokračování série)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: REFORMY (209) Hraje se hra TITANIC?/2 jindra 26. 08. 2015 - 08:55