REFORMY (83) Evoluce finančních trhů 6

24. duben 2015 | 07.00 |

Pro ty, co chtějí poznat a pochopit, o co v dnešním světě jde, a nebojí se přemýšlet, může být série, kterou postupně uveřejním pod názvem "Evoluce finančních trhů", užitečná.

Důležitá upozornění:

1. Vzhledem k tomu, že základem je odborný text, je nutné před každým pokračováním prostudovat předcházející díly série. Podle mého názoru to stojí zato.

2. Do hlavního odborného textu vkládám popularizační a objasňující poznámky, z důvodu jednoznačného odlišení menším písmem a do rámečku.

Nyní již 5. část:

4 Nástin modelu pozičního investování

Mohlo by se zdát, že výsledek, který jsme dosáhli, je příliš "jemný", tj.

popisuje nepříliš významné detaily fungování finančních trhů. Podle našeho názoru není tato námitka oprávněná. Připomeňme jeden z hlavních předpokladů výchozího modelu. Totiž to, že využívání investičních příležitostí jedním subjektem není závislé na využívání investičních příležitostí druhým subjektem. V kapitole dva jsme upozornili na fenomén pozičních investování, tj. investování jednoho ekonomického subjektu, resp. hráče do omezení možnosti využití investičních příležitostí druhého hráče s cílem dosáhnout zvýšení výnosnosti vlastních investičních příležitostí. Tento fenomén může mít nejrůznější podoby. Jednou z možností, jak tento jev vyjádřit, resp. znázornit, je dynamizovat náš model.

Budeme předpokládat, že poté, co dojde k určitému využití finančního trhu za určité výchozí situace a tudíž i nějakému využití těch investičních příležitostí, k jejichž využití by bez působení finančního trhu nedošlo, návazně pak k nějakému rozdělení výnosů (výplat hráčů), budou hráči hrát další hru s novými výchozími podmínkami. Změní se jak množství investičních prostředků, kterými každý z hráčů disponuje, ale i funkce mezního výnosu z investičních příležitostí, kterými disponují.

Situací, které mohou nastat, je velké množství. Buď může růst role pozičního investování, nebo naopak role rozšiřování oblasti kontraktů, které umožňují plnější využívání investičních příležitostí, jimiž disponují jednotliví hráči. Kromě toho je nutné vzít v úvahu i to, že využití investičních příležitostí jedním hráčem může rozšířit oblast investičních příležitostí, kterými disponuje druhý hráč. (Standardním příkladem je vytvoření pracovních příležitostí a tudíž podmínek k investicím do zvýšení příjmu budoucího zaměstnance formou pořízení bydlení v dané oblasti nebo zvýšením vzdělání.)

O budoucnosti sice víme málo (někteří říkají, že jednosměrné plynutí času je dané tím, že si budoucnost nepamatujeme), ale každý z nás si o ní vytváří určitou představu na základě minulé zkušenosti. Tuto představu pak promítáme do naší ochoty či naopak neochoty spojené s uzavíráním kontraktů, při kterých jedna strana nabízí investiční prostředky a poptává investiční příležitosti, zatímco druhá strana poptává investiční prostředky a nabízí investiční příležitosti. Tyto kontrakty mohou mít nejrůznější podobu. Mohou se odehrávat nejen v oblasti investic firem, ale i investic co člověka (lidského kapitálu), mezilidských vztahů (sociálního kapitálu), rovněž tak jako do snižování transakčních nákladů nejrůznějšího druhu či získání informací.

Moje vysvětlující poznámky pro ty, co nejsou specialisty v daném oboru:

K lepšímu pochopení toho, co bylo uvedeno v "sevřených" formulacích psaných jako odborný text ještě jednou totéž, volněji a z trochu jiného hlediska.

Když jeden ekonomický subjekt (hráč) - ať již je to člověk, různým způsobem sdružená skupina lidí firma či region - má možnost s využitích těch investičních prostředků, které získá, realizovat své investiční příležitosti, může to mít pro druhý subjekt dvojí odlišný dopad:

- Buď to může různými formami omezovat využití investičních příležitostí druhého subjektu.

- Nebo naopak to může vytvářet výnosnější investiční příležitosti druhému subjektu, než kterými dosud disponoval.

Pozitivní i negativní dopady na druhý subjekt (na druhého hráče) mohou být přitom někdy jen vedlejším produktem využívání investičních příležitostí (nezáměrným, spontánním), někdy mohou být záměrné.

Uvedu jeden příklad negativních nezáměrných dopadů, které se mohou stát následným podnětem pro další vyjednávání. Dva velké regiony se dělí o vodu v řece. Oba podstatnou část vody využívají k pěstování melounů. Region proti proudu nemá tak výhodné podmínky pro pěstování této komodity. Region po proudu má mnohem lepší. Z tohoto hlediska by bylo výhodnější dát regionu po proudu více vody, aby vypěstoval více melounů; na základě toho stanovit cenu vody a finančně kompenzovat regionu, který je proti proudu, to, že přenechá regionu po proudu více vody, částkou odvozenou od ceny vody. Jenže využití investičních příležitostí regionem po proudu (vypěstování většího množství melounů) sníží cenu této komodity a tím omezí investiční příležitosti regionu proti proudu (na části území se mu nevyplatí melouny s vyššími náklady pěstovat). Anticipace této situace může mít dva důsledky:

- Buď bude muset být i vliv na omezování investičních příležitostí též zahrnut do vyjednávání.

- Nebo v důsledku složitosti vyjednávání a obtížně odhadnutelným výsledkům upřednostní region proti proudu výchozí situaci (nebude vyjednávat o možnosti paretovských zlepšení, tj. zlepšení, která umožňují jednomu, aby si polepšil, aniž by si druhý pohoršil) a bude vodu využívat podle svého uvážení.

Jinými slovy - pokud jakoukoli formou dochází k tomu, že využívání investičních příležitostí jedním ekonomickým subjektem omezuje využívání investičních příležitostí druhým ekonomickým subjektem, může to podstatným způsobem omezit snahu některého či obou ekonomických subjektů vyjednávat. A to i z toho důvodu, že samotné vyjednávání zlepšení má i bez vnějšího vlivu pozičního investování nejednoznačnou podobu.

Zde je důležité zdůraznit, že situace je poněkud odlišná od toho, jak se problém vyjednávání kontraktů na finančních trzích prezentuje. Většinou se zdůrazňuje negativní vliv transakčních nákladů či vliv neúplnosti informací na samotné vyjednávání. Tím se vysvětlí vše a nic. Transakčními náklady i neúplností informací lze totiž vysvětlit vše, kromě toho, proč se nehledají cesty ke snížení transakčních nákladů či k získání úplnějších informací. Problém je ve skutečnosti v samotných základech problému vyjednávání.

Abychom neztratili schopnost - obrazně řečeno - "přes stromy vidět les", upozorníme, že proti negativnímu vlivu pozičního investování stojí opačný fenomén. Totiž případ, kdy využívání investičních příležitostí jedním ekonomickým subjektem vytváří podmínky pro využívání investičních příležitostí druhým ekonomickým subjektem (generuje tyto příležitosti či zdroje pro jejich realizaci).

Můžeme tedy rozlišit případ negativního a pozitivního dopadu využívání investičních příležitostí jedním ekonomickým subjektem (hráčem) na druhý ekonomický subjekt (hráče). Jaké formy tyto dva odlišné případy mají, co má vliv na to, který bude převažovat, jaký důsledek pro evoluci finančních trhů to má? - To jsou otázky, kterými se budeme zabývat v dalších částech této série.

(Pokračování další částí)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář