REFORMY (53) Diskuse - Zeman - 3

25. březen 2015 | 07.00 |

Úvodní poznámka: Začínám uveřejňovat na pokračování úvodní podněty do diskuse o tom, jak zpracovat a jak zaměřit letošní hlavní výstup v podobě monografie-ročenky "Financování a perspektivy odvětví produktivních služeb 2015". Pak se k jednotlivým příspěvkům i k celému jejich souhrnu vyjádřím. Uvítám zapojení kohokoli dalšího. Další (tentokrát trojdílný) příspěvek do diskuse je od A. Zemana. Toto je třetí díl:

Arnošt Zeman

Globalizace jako přechod od civilizace typu 0 k civilizaci typu 1 nebo jako důsledek vlivu korporací? - 3

Následuje popis fází tohoto procesu společně s jeho kritikou, slova globalizace a korporativismus budou níže používaná jako synonyma.

První fáze globalizace

Renesance na začátku 14. století V důsledku rozvoje měst a mezinárodního obchodu, objevování nových investičních příležitostí, viz konec 15. století a objevení kontinentu, který se později proslavil jako Amerika. Rozvoji vědy a techniky například vynález knihtisku v polovině 15 století. Vznikalo a bohatlo měšťanstvo a z nejbohatších měšťanů se začala formovat takzvaná buržoazie. Která ovšem ztrácela svou specializaci, protože její příslušníci se zabývali řízením a na práci si najali zaměstnance. Šlechta se cítila buržoazií ohrožena, nechtěla, aby někdo ohrožoval její mocenské postavení. Příslušníci buržoazie a šlechty zjistili, že potřebují diverzifikovat své portfolio, aby mohli snížit riziko ztráty majetků a zvýšit svoje příjmy. Potřebovali investovat diskrétně s malou odpovědností a malou nebo žádnou participací. Tradiční rodinné firmy, kdy se na základě rodinných pout, sdílela práce, riziko i kapitál, byly k tomuto účelu nevhodné.

Bylo potřeba přijmout nové zákony a mít uznávané měny, aby do společností mohli investovat anonymní společníci svůj vklad, tak vznikli první komanditní společnosti, Které sídlily u středozemního moře a brzy se rozšířily po celé Evropě, Financovali se tak koloniální výpravy či těžba v uhelných dolech.

Aristokracie i někteří panovníci tomuto snadnému a diskrétnímu způsobu investování zcela propadli.

Podnikatelé se snažili do těchto projektů přilákat ještě více investorů tak vznikla pokročilejší forma komanditní společnosti. Akciová společnost, která získávala investice prodejem akcií na volném trhu. To umožnilo podnikat prakticky komukoliv. Buržoazie, která chtěla šlechtu sama vyhodit ze sedla, se začala obávat velké prostupnosti společenských tříd a cítila se ohrožená zbohatlíky. Vládní moc nakonec zjistila co nabídnout příslušníkům buržoazie. Nabídla jim udělení statutu privilegovaně oprávněné organizace s dočasným monopolem, Jenž mohl být prodlužován. Tak vznikla korporace a to co někteří označují, jako korporativismus.

Šlechta s aristokracií se stali na sobě závislé. Korporace je jakýsi hybrid mezí státní a soukromou firmou, z tohoto pohledu můžeme za typickou korporaci v ČR označit například ČEZ. V důsledku vzájemné závislosti šlechty a buržoazie, se stali z velkopodnikatelů loajální poddaní a vládní moc nemusela rozšiřovat svůj vliv pomocí armády, ale mohla ho šířit pomocí prvních obchodních monopolů například s pomocí Britské Východoindické společnosti založené roku 1602 nebo Nizozemské Východoindické společnosti založené roku 1610. V důsledku vzniku korporací se musela většina směny zboží odehrávat jejich prostřednictvím a byli tak přetrhány staré obchodní styky a kontakty mezi lidmi.

Druhá fáze globalizace

V roce 1886 v průběhu průmyslové revoluce a v druhé fázi procesu globalizace jeden úředník Nejvyššího soudu USA vydal, rozhodnutí, že v případě údajně nesprávně shrnul právní názor v úvodních poznámkách soudního rozhodnutí v případu Santa Clara County vs Southern Pacifik Railroad Company. Zapsal: Obžalované korporace jsou osoby ve smyslu 1. oddílu čtrnáctého dodatku k Ústavě, který zakazuje státu upírat kterékoliv osobě spadající do jeho pravomoci rovnou ochranu před zákonem. Tímto precedentním výnosem USA přiznali korporacím stejnou právní ochranu jako lidem. V následujících 25 letech vedli korporace cca 60 procent sporů, které se odvolávali na 14. dodatek ústavy. Povýšení korporací na osoby, které vedlo k postupnému degradování lidí na něco méně než fyzické osoby. Lidé byli menší než korporace, žili kratší dobu, měli méně peněz a menší vliv. Pomocí automatizovaného způsobu výroby, který vznikl, za průmyslové revoluce chtěli korporace a jejích vůdci ukázat lidem, že jsou nahraditelní a nijak jedinečně ani odborně nepřispívají k výrobnímu procesu. Projevy nesouhlasu byly připisovány Židům v abstraktním smyslu a jejich ideologii, Tento druh antisemitských útoků šířil například Henry Ford. To vytvořilo základ antisemitismu, který do své knihy Mein Kampf vtělil Adolf Hitler a dokonce Forda uvedl v odkazech.

Třetí fáze globalizace

Po první a druhé světové válce. V 50. letech 20. století v USA vzniklo to, co dnes chápeme jako klasickou moderní střední třídu, která žije na předměstí anglicky suburbs má dvě auta a dvě dětí a plní si svůj americký sen o spokojeném rodinném životě. V 50. letech 20. století ovšem vznikla díky zlepšení výrobních procesů korporací a takzvané masové a pásové výrobě poprvé v dějinách hyperkonkurence neboli převis nabídky nad poptávkou. Problémem už není vyrobit, ale prodat. Díky tomu se začíná prosazovat integrovaná marketingová komunikace, jejíž součástí je i PR a korporace soutěží pomocí reklamy PR a dalších marketingových metod o přízeň zákazníků Svět se díky mezinárodní dopravě v této době zmenšuje a jsme svědkem vzniku takzvané globální kultury Díky nasycenosti trhu produktů a výrobků, některé podniky krachují či přicházejí o práci a přecházejí do sektoru služeb. Což znamená, že cca od roku 1950 začíná přechod od kapitalismu zboží ke kapitalismu intelektu, který bude vrcholit okolo roku 2050.

Čtvrtá fáze globalizace

Začala v první polovině 90. let dvacátého století a je spojena s nástupem PC, internetu a mobilů, začíná kolonizace virtuálních prostorů, jimž se říká weby, konkurence mezi korporacemi se stále zvětšuje. Vzniká a rozšiřuje se EU, mnoho států se dostává do dluhové krize kvůli špatné fiskální politice. Některé státy například Řecko zjišťují, že si žily nad poměry. Jejich problémy jsou odstartovány fiskální a korporativní krizí v USA, která se začala projevovat na podzim 2007 a vrcholila na začátku roku 2008. Na přelomu tisíciletí se přechod od kapitalismu zboží ke kapitalismu založeném na intelektu dostává do své druhé poloviny.

Zdá se, že pesimisté a konzervativní lidé označují proces, kterému se říká globalizace jako korporativismus a vidí ho spíše negativně. Optimisté či vizionáři proces, kterému se říká globalizace jako známky probíhajícího přechodu od civilizace typu nula k civilizaci typu 1 a naznačují, že tento přechod budeme muset udělat dřív nebo později stejně, že nemáme jinou možnost. Jen můžeme ovlivnit, jak k přechodu dojde a pokud k němu nedojde, tak spíš dříve než později jako druh zahyneme. Už cca 65 let probíhá přechod od kapitalismu zboží ke kapitalismu intelektu. V důsledku tohoto přechodu už někteří lidé práci ztratili a dá se předpokládat, že někteří lidé o ni ještě přijdou, otázka je kolik lidí přesně jí v důsledku tohoto přechodu ztratí a jestli v důsledku této změny, se objeví i některé nové pracovní příležitosti.

Zdroje Citace, inspirace a parafráze podle knih Michio Kaku Fyzika nemožného Argo/Dokořán 2011. Michio Kaku Fyzika budoucnosti Argo/Dokořán 2013 Douglas Ruskoff Život s.r.o. Argo/Dokořán 2014. Timothy Feriss Čtyřhodinový pracovní týden Jan Melvil Publishing 2010. Ostatní zdroje pochází asi z mého mozku či mysli a jsou buď tak původní že si je dovolím pokládat za své. Nebo jsou tak obecné či mojí osobou tak vštípené že přesný natož původní zdroj opravdu neznám.

(Pokračování příspěvkem dalšího autora)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář