REFORMY (41) Diskuse - Hušner I.

13. březen 2015 | 07.00 |

Úvodní poznámka: Začínám uveřejňovat na pokračování úvodní podněty do diskuse o tom, jak zpracovat a jak zaměřit letošní hlavní výstup v podobě monografie-ročenky "Financování a perspektivy odvětví produktivních služeb 2015". Pak se k jednotlivým příspěvků i k celému jejich souhrnu vyjádřím. Uvítám zapojení kohokoli dalšího. Další (dvojdílný) příspěvek do diskuse je od K. Hušnera:

Karel Hušner:

Lidský kapitál a investice do jeho rozvoje I.

V úvodu svého zamyšlení bych rád zdůvodnil, proč jsem si "dovolil" poupravit název zpracovávaného tématu. Domnívám se totiž, že díky dosud zpracovávané problematice má dosavadní název končící slovy: " ...... a investice do vzdělání" podstatně užší význam a nezahrnuje nutnost odpovídajících investic (nejen finančních, ale i ideologických, morálních, mravních a etických) do dalších segmentů, působících na lidský kapitál (zdraví, mravní výchova, rozvoj kulturního a duchovního povědomí a objektivního hodnocení historického dědictví, rozvoj a změna myšlení a především hodnotového žebříčku od individualismu založenému na vzájemném střetu subjektů s cílem dosažení vyššího kariérního, mocenského a finančního postavení, k sounáležitosti, lidství a úctě mezi sebou a k dříve narozeným – bez nichž bychom sami neexistovali – zvlášť tak, aby nešlo pouze o výši důchodů, jako dosud). Mnohé z toho, byť některé otázky zatím spíše okrajově, je i součástí stávající, velmi rozsáhlé, publikace. Proto si myslím, že i když se na zpracování těchto témat podílí zejména lidé z vysokého školství, kteří jsou svojí profesí logicky zaměřeni na získání odpovídajících financí do školství, nemělo by se to projevovat tím, že to bude zvlášť zdůrazněno v názvu.

Dosavadní úroveň zpracování je (až na výjimky, o kterých se zmíním níže) odborně zpracována na velmi dobré až vynikající úrovni, ale osobně bych její realizační hodnotu přirovnal k jinému, rovněž výborně zpracovanému tématu s názvem: "Tragedie obecní pastviny".

Důvod: Vnitřní návaznosti jsou logické, ale zcela opomíjí "okolí", které je však pro realizaci čehokoliv podstatné.

V podstatě je to totéž, jako když v technice potřebuji pro určitý projekt peníze (a nemalé) a tomu, kdo o nich rozhoduje (politici, banky, investoři) budu podrobně rozebírat vynikající technické efekty svého návrhu. Výsledek? Nedostanu nic, protože jednám v 99 % s lidmi, kteří by moje "vývody" nestačili myšlenkově sledovat už na úrovni maturitního vzdělání v daných předmětech. Pokud však chci uspět, musím se o technických efektech zmínit "jen zběžně, na okraj", ale bezpodmínečně musím ukázat, "co to přinese" těm, kteří o financích rozhodují (tím nemyslím "osobní = korupční" efekty, ale efekty politické, společenské a event. I finanční pro organizaci, kterou tito lidé reprezentují).

Abych byl konkrétní: V kapitole 1.2.1 vydávané publikace se říká:

" ... nedošlo k přeorientaci stávajícího setrvačného vývoje (předpokládám, že je myšleno nikoliv jen ekonomického vývoje) společnosti, ke společnosti, těžištěm jejíž ekonomiky jsou produktivní služby ...".

Osobně říkám, že k tomu v dohledné době (minimálně příštích 10 let, a to jsem optimista) nedojde!! Raději budou síly (finanční, mocensko-politické a nadnárodních korporací) vést jako dosud války, s cílem získat a ovládnout přístupy k energetickým zdrojům a surovinám, které leží buď na území Ruska, Kazachstánu, Číny, ale i střední Afriky a jižní Ameriky. Je to snazší a rychlejší způsob dynamického růstu zisků, než přes růst vzdělanosti obyvatel. A to vůbec nemluvím o tom, že polovzdělanost, resp. nevzdělanost je pro ovládání "mas" "darem z nebe". Zájem o společnost, založené na rozvoji produktivních služeb, je, z hlediska politické a zejména finanční a korporativistické oligarchie, zcela nulová.

Dokonce lze jednoznačně konstatovat, že veškeré návrhy na reformy, které by k takové společnosti založené na produktivních službách vedly, jsou pro tyto skupiny přímo likvidační. Pokud tedy různé odborné konference, semináře a publikace skončí v úrovni "je třeba", "mělo by se", "bude se muset" atd., je vše OK, protože ... ! se nic neděje !! Vložme do těchto textů harmonogram a kdo, co a do kdy zrealizuje – a budeme označeni minimálně za lidi útočící na "volný trh", možná i za extremisty. Nikdo se přitom nebude zabývat tím, že "volný trh" přestal existovat poté, co místo tisíců výrobců a prodejců na jedné straně a spotřebitelů na straně druhé, máme dnes pouze pár desítek korporací, které si tlakem na úpravu zákonů zajistí, že veškerý obchod a výroba bude v jejich rukách, že jen "oni" (tedy nikoliv volný trh) budou určovat nejen ceny, ale i co si smí a dokonce musí zákazníci koupit, a těch pár drobných živnostníků se bude přiživovat už jen na individuální drobné údržbě a službách (přičemž materiál pro tuto údržbu a služby bude stejně nakupovat u nadnárodních společností).

Nebude to však tak, že by neexistovalo vzdělání, ale nikoliv celoživotní (aspoň nikoliv celou společností prosazované), ale účelově zaměřené na výchovu "servisní třídy" sloužících 1% oligarchů. Kdyby tomu tak nebylo, bylo by možné, aby si lidé na Ukrajině opravdu mysleli, že za jejich ekonomický tragický osud je možno vinit jenom Rusko, či v KLDR, že za jejich situaci mohou jen USA? A to jsou ty nejkřiklavější případy. Abych se vrátil "k nám". Znám desítky případů, kdy seriozní a pracovití lidé, zoufale dnes a denně bojující o udržení středostavovské úrovně své rodiny, za svou situaci viní bezdomovce, lidi bez práce, přistěhovalce, Romy atd., a odmítají jakkoliv rozlišovat? A v žádném případě neviní "podnikatele" z dob divoké privatizace, ty dokonce považují za úspěšné? A navíc – to k tzv. celoživotnímu vzdělávání – jsou naprosto a bezvýhradně přesvědčeni, že to, co se učili ve škole, bylo převážně zbytečné, že si "celý život" vystačili s malou násobilkou, maximálně s jednoduchou přímou úměrou? Že integrály, logaritmy, goniometrické funkce a "další pitomosti" je jen zbytečně zatěžovali? A procenta – když už to budou muset potřebovat – jim spočítají v bance či v pojišťovně? Konec konců je pro mnohé podkladem pro tato tvrzení i kniha Roberta Fulghuma: "Vše, co jsem v životě potřeboval, jsem se naučil ve školce", nehledě na to, že se životem opravdu "protloukají" (někteří sice s tím, že pracují "od nevidím do nevidím", ale mají jasnou představu, že to jinak nejde, že to tak musí být) bez vzdělání, které by převyšovalo (a to kdoví, zda vůbec) maturitu? Kultura, muzea, knihy atd., - na to nemají čas. Maximálně, že "nemají nic proti tomu, když si jejich děti čtou, hlavně když doma udělají své povinnosti v rámci dělby práce. Takových lidí je v naší společnosti minimálně 80 % - a to jsem optimista.

(Pokračování druhou částí příspěvku K. Hušnera.)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář