Jaké reformy a proč (343) Mertl: Ohlas na LK

14. leden 2015 | 08.13 |

Další ohlas na průběh a obsah pracovní části 17. ročníku konference Lidský kapitál a investice do vzdělání jsem dostal od J. Mertla. Zde je:
Zdroj: http://radimvalencik.pise.cz/1958-jake-reformy-a-proc-336-bedretdinov-ad-cirtek-2.html

Konference ozřejmuje klíčové problémy v oblasti lidského kapitálu a investic do vzdělání/zdravotnictví. Podle mého názoru je stále zřejmější, že problém není v efektivnosti těchto investic, ale v jejich nasměrování, nastavení a konkrétní realizaci. Přesto se řada příspěvků zabývala právě touto efektivností a optimálním nastavením sociálních systémů vzhledem k efektivitě. To je jistě potřebné, ovšem vypadá to, že daleko potřebnější a účelnější je analyzovat, proč v praxi tyto systémy selhávají i přes to, že jsou formálně stále dokonalejší. V tomto smyslu lze připomínkovat řadu příspěvků, které se zabývají právě tímto "optimálním" technickým nastavením. Nyní k jednotlivým oblastem podrobněji.

Otázka penzí je nesporně tématem fiskálně nejvýznamnějším, vzniká zde ovšem problém, že většina obyvatelstva penzijním systémům z hlediska jejich funkčnosti příliš nedůvěřuje. Významným problémem je v této souvislosti otázka penzijního věku; většina pracujících si fakticky nedovede představit, že by v dané intenzitě a kvalitě byla schopna do vysokého věku pracovat a tudíž současné posouvání hranic podle demografických prognóz jim přijde jako fantaskní; nic na tom nemění ani fakt, že případně mohou vytvářet v rámci doplňkových penzijních schémat dodatečné zdroje, případně využít flexibilního věku odchodu do důchodu v rámci univerzálního penzijního schématu. Nelze vyloučit ani exaktními prognózami, že současná generace se penze v rozumné kvalitě života prostě nedožije; a to je de facto klíčový argument podminovávající robustnost a kvalitu těchto penzijních produktů. Občané pak mají tendenci těmto schématům unikat nikoli z pohledu nastavení poměru ekvivalence a solidarity, ale toho zda jim daný penzijní systém vůbec k něčemu je nebo nikoli. Tato otázka je řešitelná jen v rámci vazeb penzijního systému a trhu práce, penzijního systému a zdravotnictví a sociální politiky jako celku. Jen tak lze dosáhnout větší akceptability penzijních schémat; jejich technické nastavení je podstatné a typologicky vysoce zajímavé, ale jeho existence samotná je odvislá především od výše uvedeného problému.

Otázka zdravotnictví je druhým fiskálně nejvýznamnějším tématem. Zde je nutno ocenit problém investování versus konzumace vlastního zdraví, případně též profesního poradenství umožňujícího "v pohodě" projít svou pracovní kariérou. Je ovšem zřejmé, že fiskálně se tímto pravděpodobně nic nezmění, protože tím se prakticky výhradně výdaje ve zdravotnictví posouvají do vyššího věku, nikoli se redukují, a tudíž v rámci celé populace zůstanou prakticky neměnné. Redukci nákladů na zdravotnictví lze očekávat snad jen lepšími léčebnými postupy a úspoře na léčivech a jejich vývoje. Individuální strategie jednotlivých jedinců na tom pravděpodobně nic moc nezmění, protože pokud je člověk zdráv, nic to nestojí, ale nic to neříká o tom, zda nebude nemocný v budoucnu. Významné to ovšem je z hlediska trhu práce a z tohoto hlediska lze tvrdit, že kvalitní zdravotnictví a výdaje do něj spolu s dobrými individuálními strategiemi v oblasti zdraví mohou zlepšit situaci po dobu aktivní pracovní kariéry jednotlivce.

Otázka vzdělání je dalším klíčovým tématem a zde je nutno být velmi opatrný. V národohospodářské realitě ČR (ale i některých dalších zemí) už totiž o vzdělání ve smyslu, v jakém je analyzováno v těchto studiích, prakticky nejde.

·         Stále více lidí pracuje na pozicích, které jsou výrazně pod úrovní dosaženého vzdělání: ekonomika neumí využít, natož zafinancovat získané kompetence absolventů, zejména v ČR systém "hlavně to nějak udělat", též se nechápe, že duševní práci nelze provozovat stejným stylem jako fyzickou a měřit ji pouze odpracovanými hodinami apod.

·         Peníze se ve společnosti rozdělují jinak než přes kompetence, vzdělání a práci: stále více zdrojů teče přes kapitálové trhy, majetkové renty a podobně, to jak se člověk snaží a co umí je sice podstatné, ale rozhodující pro jeho ocenění nebo dokonce sociální pozici jsou jiné faktory

·         Zvětšuje se rozpor mezi diplomy a kompetencemi. To ale nevyřešíme tak, že budeme testovat kompetence, pokud to budeme dělat, dále potopíme pozici škol, která už je i tak tímto rozporem srážena dolů. Příčina je jinde: přece škola je tím místem, které musí zaručit, že kompetence (pokud možno) odpovídají diplomu. Pokud na tuto její roli rezignujeme, dále už to nedohoníme.

·         Vzdělání v podobě, ve které je analyzované ve studiích, rychle zastarává a klade, pokud by se mělo brát vážně, obrovské nároky na studující, což je dále umocněno podivnou strukturou celé vzdělávací soustavy, která se skrývá za hesla o flexibilitě, mobilitě a podobně – výsledkem je chaos a zmatek.  Důsledkem je, že se to buď obchází výše zmíněným rozporem kompetencí a diplomů, nebo to přímo vede k rezignaci na vzdělávací obsah a jeho využití.

Jinak řečeno jakýsi ideál flexibilního, na znalostech založeného, genderově vyváženého a maximálně kompetence rozvíjejícího vzdělávacího systému s vazbou na dobré ocenění na trhu práce, který (aspoň se mi zdá) je v podtextu většiny prezentovaných studií na konferenci, v realitě, obávám se, už vůbec neexistuje a téměř nikdo ho není schopen v praxi sledovat a vytvářet. Je to smutné, ale obávám se, že právě to podráží smysl podobných studií, protože předpoklady, na nichž jsou postaveny, v praxi už neplatí.

Je zřejmé, že tyto připomínky jsou poměrně skeptické, proto závěrem zdůrazňuji, že nic nemění na potřebnosti jednotlivých sociálně politických subsystémů v rámci národního hospodářství ani na potřebnosti analýzy jejich jednotlivých variant a modelů. Na druhé straně vidím problém především v tom, že jejich optimalizace a racionalizace probíhá v prostředí, kdy se kriticky mění předpoklady, na nichž jsou postaveny základní pilíře jejich fungování a to především se mi zdá jako faktor jejich nestability, nikoli jejich vnitřní neefektivní nastavení.

(Pokračování příspěvkem dalšího autora)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář