Jaké reformy a proč (340) Závěr monografie o LK

11. leden 2015 | 07.00 |

Z hlediska představy o tom, co se podařilo a co dál, stojí za zveřejní závěr monografie, která vzešla ze 17. ročníku konference Lidský kapitál a investice do vzdělání. Zpracoval jsem jej ze svého zorného úhlu. Jedná se o pracovní verzi, kterou upravím dle připomínek (pochopitelně včetně těch, kterou přijdou jako reakce na tento příspěvek uveřejněný na mém blogu). Zde je závěr monografie:

V závěru publikace "zneužiji" pozici vedoucího autorského týmu a ze svého pohledu shrnu to nejdůležitější, především se však pokusím odpovědět na otázku, co dál.

Shrnutí: Při zpracování publikace jsme byli vedeni snahou uceleně vyložit problematiku reforem umožňujících přechod ke společnosti, jejíž ekonomika je založena na produktivních službách tak, abychom v maximálně možné míře respektovali dvojí:

- Využili nejnovější vlastní i převzaté teoretické výsledky.

- Reagovali na konkrétní parametry současné doby z hlediska realistické představy o možnosti "odstartování" reforem, a to i s přihlédnutím k rizikům, která hrozí. (Podle nás právě v důsledku toho, že se příslušné reformy nerealizují včas.)

Proto jsme se věnovali nejen popisu teoretického modelu, ze kterého koncept reforem v oblasti financování vzdělání, zdravotní péče, starobních penzí apod. vychází, ale i společenskému (globálnímu i lokálnímu) kontextu těchto reforem. Platí ovšem i opačný vztah (což sice není na první pohled vidět, ale o to významnější fakt se jedná). Totiž to, že již samotná příprava a prokomunikování reforem může podstatným způsobem pozitivně ovlivnit parametry současné reality.

Proto je v publikaci věnována velká pozornost ideovému aspektu toho, jak je generována současná moc. Ta v podmínkách institucionálního systému oslabeného penetrací struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad podstatným způsobem přechází na spontánně se vytvářející hierarchii jader vlivu uplatňovaného právě prostřednictvím těchto struktur. Klíčovou roli hrají tato jádra zejména v případě projevů indiskrece, konkrétně pak při jejím tlumení.

K průběžné a včasné koordinaci struktur založených na vzájemném krytí (toho, co se může formou indiskrece projevit a co je třeba utlumit) se vytváří společně (globálně i lokálně) sdílené základní ideové paradigma. To zajišťuje stabilitu celého globálního systému moci a její uplatňování i v různých lokálních podmínkách. Základní ideové paradigma je přitom současně tím, čím interaguje ideová výbava tohoto systému moci s veřejností. Pokud má být tato interakce účinná, musí být základní ideové paradigma většinově akceptováno. Právě proto může přesná, komplexní a současně srozumitelně vyložená teoretická reflexe doby (jejíž součástí je zejména: proč došlo k problémům, jak jsou tyto problémy strukturovány, jaké jsou možnosti a způsob jejich řešení, jaká je pozitivní vize, v čem spočívá individuální existenciální aspekt "zúčastněného pozorovatele") zpětně základní ideové paradigma ovlivnit. Zvláště v případě, kdy se dostává do krize a kdy si změnu vyžaduje. Tak, jak je tomu nyní. (Neznamená to automaticky, že se bude jednat o změnu k lepšímu, v případě absence vlivné teorie může toto paradigma dále degenerovat směrem ke stupňování animozit mezi lidmi, čehož jsme nyní svědky.)

Vím, že někdo může namítnout: "Toto již do teorie nepatří." - Podle mého názoru začíná skutečná teorie právě tam, kde se její součástí stává teoretická reflexe vztahu mezi ní samotnou a praktickou realizací. A to i z čistě lidského (motivačního) aspektu. Tam, kde člověk vidí problémy, ale nevidí možnost jak svou badatelskou činností zaměřenou na společnost tyto problémy řešit, tam se přechází od vědy k jejímu vykazování. A vykazování vědy znamená smrt skutečné vědy.

Další "dotyky" s realitou jsou v oblasti, kde se v daných podmínkách nabízí možnost některých reformních kroků (dílčích reforem či prvků zabudovaných do komplexnějších reforem), kterými se otevírá cesta ke komplexu reforem podporujících vznik ekonomiky založené na produktivních službách. Z určitých důvodů největší naděje jsou nyní v oblasti penzijního systému, protože oblast reforem financování vysokého školství se patrně podařilo na delší dobu zablokovat. Příkladem je část 3.3.4. Čím začít? - krok, který lze učinit již nyní, která ukazuje, jak zabudovat prvky plně zásluhového penzijního do stávajícího systému (resp. do systému, ve kterém budou provedeny některé dílčí úpravy) již nyní a na základě toho pak zvýšit jeho efektivnost.

Komplexní pojetí problematiky a tah na praktické vyústění podnítil vznik i některých původních metod. Zde se opět spokojím jen s příkladem - část 3.4.4. Matematický model chování Konzumenta a Investora.

Za velmi významnou považuji též část, která rozvíjí model člověka v návaznosti na podnětný vstup P. Čírtka týkající se vztahu ekonomie a štěstí (4. Člověk a jeho potřeby (východiska ekonomie produktivní spotřeby). Jednak proto, že na tuto část před a po konferenci bylo nejvíce ohlasů, přičemž část z nich velmi fundovaných. Jednak proto, že z ní vychází jeden z důležitých pohledů na to, jak překročit koncept neoklasické ekonomie, resp. proč je nutný model člověka zpracovaný v rámci ekonomie produktivní spotřeby.

Co dál: Z obsahového hlediska považuji na nejdůležitější uchovat základní dva parametry přístupu - komplexnost a tah směrem k praktickému vyústění (kdy naplnění obou parametrů se vzájemně podmiňuje). Konkrétně pak:

- Bedlivě monitorovat současné dění z hlediska selhávání institucionálního systému a identifikování příčin tohoto selhávání.

- Sledovat a vyhodnocovat k jakým posunům dochází v rámci základního ideového paradigmatu, kterým je koordinováno působení struktur založených na vzájemném krytí.

- Podrobně vyhodnotit zvrat, ke kterému došlo na začátku tohoto století v oblasti reformních systémů financování vysokého školství (zejména případ Velké Británie, MyRichUncle v USA a HECS v Austrálii s přihlédnutím k tomu, k čemu došlo i v ČR).

- Spolupracovat při návrhu pozitivních reformních změn, a to zejména v oblasti, která propojuje financování péče o zdraví a starobních penzí.

- Poskytovat konkrétní návrhy ke zdokonalování absolventské sítě na VŠFS i na dalších spolupracujících univerzitách s důrazem na to, aby absolventi měli přístup k využívání nejnovějších informací získaných výzkumnou činností "mateřské" univerzity po celé období svého produktivního uplatnění.

- Propracovat model člověka v rámci ekonomie produktivní potřeby tak, aby bylo zřejmé, z jakých motivací lidí lze vycházet, a aby předpoklad těchto očekávání byl realistický.

Řešení současných problémů vyžaduje trpělivé promýšlení toho, co a jak dělat v jednotlivých oblastech současně s konkretizací a rozvíjením celkové vize. Ta by měla dát odpověď na to, co za specifickou dobu (podle mě historický exces) prožíváme a co dělat, resp. jak z toho ven. Pokud budeme mít hodně štěstí, pak možná v dohledné době přijde určité uklidnění globální situace a jejích průmětů k nám, které může trvat i dva až tři roky, kdy možná bude čas připravit, prokomunikovat a návazně odstartovat nutné reformy.

Z organizačního hlediska považuji za moc a moc důležité navázat spolupráci ve výzkumu toho typu, o jaký se pokouší tato publikace, s obdobnými institucemi u nás i v zahraničí. Jsem přesvědčen, že výzkum tohoto typu je nejen možný, ale i nezbytný, pokud má věda sehrát tu úlohu, kterou před ni staví současná realita.

Radim Valenčík

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář