(50.4.1) Hra o ÚSTR

14. duben 2013 | 07.32 |

Jak se zkoumá a jak se vytváří totalita? Dělali jsme "Něžnou revoluci" pod ochranou ruských bodáků? Co chtěl říci a komu posloužil Žáček?

Pan Žáček nás poučil (citoval z jednoho protokolu, konkrétně dokument č. B/38 z 29. května 1991):, "...pokud, by ze strany Lidových milicí mělo k něčemu dojít, tak sovětská posádka u nás silou proti Lidovým milicím zasáhne...". Prý bylo "všechno jinak".

Jaromír Novotný, bývalý I. náměstek ministra obrany a velvyslanec v Indii a Japonsku to ve svém blogu uvádí na pravou míru (doporučuji přečíst):

http://www.vasevec.cz/vip-blogy/v-listopadu-1989-bylo-vsechno-ponekud-jinak

Na celé věci je zajímavé úplně něco jiného. Tak, jak narůstala nutnost změny, začaly se hrát nejrůznější hry. Ještě dost dlouho před listopadem a samozřejmě další, když to "prasklo". Seriózní badatel se pokusí popsat všechny hry, o nichž se dozví, resp. ještě před tím se pokusí udělat vše proto, aby s využitím listinných pramenů v konfrontaci s výpověďmi účastníků různé hry identifikovat. K popisu her slouží koncept, který by měl obsahovat:

- Zařazení hry do širšího kontextu.

- Rozlišení toho, kdo ji hrál a kdo v ní byl jen figurkou sloužící (jemu skrytým) cílům hry.

- Které hry byly dominantní a které okrajové.

- Popis parametrů hlavních hráčů (motivace, cíle, informovanost, preference při vytváření koalic, ideové a morální charakteristiky).

- Jak se hry vzájemně ovlivňovaly svým průběhem a jaká posloupnost her z toho vyplynula.

Pokud by tak badatel postupoval, bylo by mu zřejmé, že to, co cituje, byla jen zcela nevýznamná epizoda. Jak uvádí J. Novotný (jako nejen přímý účastník, ale i podstatný hráč v dané záležitosti), bylo to takto: "Vedení "Občanského fóra", tehdy sídlícího v Laterně magice, byl ve čtvrtek večer 23. 11. 1989 doručen tento vzkaz sovětského vedení: "...sovětská vláda není proti zrušení vedoucí úlohy KSČ u nás, je pro, aby opozice měla podíl na vládě..." dále, že souhlasí se sovětskou omluvou nám za rok 1968, pokud jde o armádu (míněno československou), ta, že je pacifikována a že z jejich strany nic nehrozí. Pokud jde o Lidové milice, tyto sovětská strana nemá možnost ovlivnit, ale pokud by ze strany Lidových milicí mělo k něčemu dojít, tak sovětská posádka u nás silou proti Lidovým milicím zasáhne. Ze sovětské strany jsou dvě podmínky - jednak, že celý přechod proběhne v klidu, zejména do setkání Gorbačov – Bush na Maltě, a také, že se u nás nevyskytnou protisovětská hesla respektive demonstrace. Když jsem tento vzkaz tlumočil prof. Věnku Šilhanovi, z televizní obrazovky nade mnou zrovna hřímal ministr obrany, generál Václavík, něco o tom, že armáda nedopustí..."

Jak prosté. Není přitom vyloučeno, že určitá skupina ze sovětského vedení se mohla pokusit zásah některé složky naší armády vyprovokovat, aby nám Sovětský svaz mohl zase poskytnout "bratrskou pomoc"-

A takových her se hrála spousta. Tak například se vedla jednání mezi částí vedení pražských Lidových milic a Obrodou o tom, jak zastavit tanky, pokud by byly z nějakého vojenského okruhu povolány do Prahy. Lidové milice totiž disponovaly protitankovými střelami a Obroda kontakty i kvalifikovanými odborníky. V této souvislosti stojí zato připomenout, že ozbrojené Lidové milice z Prahy 9 chránily Vysočanský sjezd před možným zásahem okupačních jednotek, kterému shodou okolností v nepřítomnosti legitimního vedení KSČ, které bylo uneseno do Moskvy, předsedal právě Věnek Šilhan, pozdější šéf Obrody.

Místo popisu různých her, jejich vzájemných vazeb, odlišení podstatného a nepodstatného jsme byli svědky účelového výkřiku (aniž by ten, z jehož úst zazněl, vůbec tušil, co jde): Sovětské tanky chránily demokratické přeměny! (Mj. i s podtextem – uvědomte si, vy, čecháčci, že u vás se bude vždy rozhodovat bez vás, protože si sami vládnout neumíte.)

Problém je v tom, že ÚSTR prakticky vůbec nemapoval odboj pocházející z pozic struktur uvnitř Husákova režimu. Těch, co v průběhu roku 1989 (a někteří ještě dříve) přecházeli do opozice proti Husákovu režimu z řad tohoto režimu, bylo více a měli různé motivy:

- Někteří chtěli získat "zásluhy" na poslední chvíli.

- Jiní disponovali exkluzivními informacemi (těmi se dá posílit pozice někoho a současně ho i řídit, aniž by nutně musel být nějakým vázacím aktem formálně začleněn do nějaké vlivové struktury).

- Další byli přesvědčeni, že reforma systému je možná, že lze navázat na obrodný proces v roce 1968, zvláště když už tentokrát obrodný proces nemůže být násilně zastaven okupační silou.

- V neposlední řadě pak zde byli ti, kteří se dlouhodobě připravovali na přeměnu výkonu některých vlastnických práv (v rámci nomenklaturní struktury) ve vlastnická práva plnohodnotná (tak, jak to proběhlo ve vrcholném stádiu rozkladu Sovětského svazu, zejména pod Jelcinovým přikrytím rozebrání toho, co bylo nazývání "společenským vlastnictvím"). On Djilas měl asi nakonec pravdu, viz:

http://radimvalencik.pise.cz/14-jak-jsem-se-stal-revizionistou.html

Jen pro zajímavost. Dobře se podívejme ještě jednou, co si ÚSTR dal za úkol:

Úkoly Ústavu pro studium totalitních režimů:

  • zkoumá a nestranně hodnotí dobu nesvobody a období komunistické totalitní moci, zkoumá antidemokratickou a zločinnou činnost orgánů státu, zejména jeho bezpečnostních složek, a zločinnou činnost Komunistické strany Československa, jakož i dalších organizací založených na její ideologii,
  • analyzuje příčiny a způsob likvidace demokratického režimu v období komunistické totalitní moci, dokumentuje účast domácích a zahraničních osob na podpoře komunistického režimu a odporu proti němu,
  • získává a zpřístupňuje veřejnosti dokumenty vypovídající o době nesvobody a období komunistické totalitní moci, zejména o činnosti bezpečnostních složek a formách pronásledování i odporu,
  • převede bez zbytečného odkladu převzaté dokumenty do elektronické podoby,
  • dokumentuje nacistické a komunistické zločiny,

V těchto úkolech skutečně není ani slovo o tom, že by se ÚSTR měl zabývat tím, jak se rozkládala totalitní moc. Škoda. Bylo by to zajímavé a poučné. Horší je, že v úkolech není ani slovo o tom, jak zkoumat, aby se totalitní moc v jakékoli podobě nenavracela. Ale ono jednou souvisí s druhým. Uvidíme, jak si s tím poradí nové vedení. To staré by mělo raději mlčet.

Metodologické selhání v tomto případě spočívá v tom, že se ze všech her vybere jedna, ostatní se zamlčí a z tohoto hlediska popisuje vývoj, hodnotí události i osoby. S odbornou činností takový postup nic společného nemá. K podpoře struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad je to však výborné. A umožňuje to dokonce propojit jejich působení s různými zpravodajskými hrami, ve kterých však rozhodně nejde o to, abychom si v naší zemi mohli rozhodovat sami.

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1.25 (4x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: (50.4.1) Hra o ÚSTR david rubens 18. 04. 2013 - 09:10
RE(2x): (50.4.1) Hra o ÚSTR radimvalencik 18. 04. 2013 - 22:20