Radimvalencik | Jaké reformy a proč (337) Slovníček

Vzhledem k tomu, že k vyjádření některých myšlenek obsažených v monografii věnované ekonomice založené na produktivních službách je použita řadu původních pojmů (tj. těch, které se běžně nepoužívají), rozhodl jsem se pro snadnější orientaci a chápání textu zpracovat krátký slovníček těch nejvýznamnějších. A protože někdy již samotná rozvinutá definice pojmu velmi přesně vyjadřuje to, o co jde, rozhodl jsem se tento slovníček uveřejnit i v rámci seriálu o reformách. Umožňuje pojmenovat a následně zviditelnit (formou působení pojmů na vytváření představ) to, co není běžně vidět, co si běžně neuvědomujeme.

K tomu poznámka: Často se setkávám s připomínkou, že některé pojmy jsou příliš dlouhé, že by bylo dobré je zkrátit. Podle mého názoru tato připomínka pramení z toho, že ten, kdo takový názor vyslovuje, má malou zkušenost s vyjádřením reality prostřednictvím pojmů a že spíše jen přebírá pojmy, které jsou již zaužívané. Poznáváme-li realitu prostřednictvím pojmů, vyjadřujeme jimi, jak spolu souvisí určité jevy, resp. (což je přesnější) jak se určitý jev projevuje jako souvislost mezi jinými jevy. V případě, že odhalujeme novou a významnou souvislost, nelze postupovat jinak, než dát rozvinutou definici. Teprve až se vytvoří určitá tradice založená na používání příslušného pojmu v rozvinuté podobě, až se přirozeně vytvoří určitý kontext, kdy je všem zřejmé, o co jde, pak se přirozeným způsobem přechází k nějakému výstižnému zkrácení. A k tomu v případě dále uvedených pojmů máme ještě dost daleko.

Slovníček původních pojmů použitých při zpracování monografie

Perspektivy a financování odvětví produktivních služeb

Produktivní služby bezprostředně působící na nabývání, uchování a využití lidského kapitálu (zkráceně - produktivní služby): Služby, které bezprostředně napomáhají nabývat lidský kapitál (formou vzdělání, výchovy, tréningu, předávání zkušeností apod.), uchovávat jej (zdravotní péče, lázeňská péče, rehabilitace apod.) a vhodně či lépe jej uplatnit (pracovní či profesní poradenství apod.).

Ekonomika založená na produktivních službách: Ekonomický systém, ve kterém hrají produktivní služby dominantní roli, zvyšují inovační schopnosti člověka a inovační potenciál společnosti. Rozvoj a uplatňování lidských schopností se v tomto ekonomickém systému stává hlavním faktorem dynamického ekonomického růstu, který neustále snižuje svou závislost na množství využívaných přírodních zdrojů, předpokládá rovnost příležitostí pro společenský vzestup a umožňuje naplnění kvality lidského života. Zrod ekonomiky založené na produktivních službách je obdobným přelomem jako zrod průmyslové společnosti.

Exponenciálně dynamický a současně trvale udržitelný růst: Model ekonomického růstu, při kterém má exponenciální dynamika podobu konstantně poměrných přírůstků ke zvyšujícímu se základu a který v důsledku působení inovací nenaráží na omezení související s vyčerpáním přírodních zdrojů či saturace lidských potřeb. Při analýze dlouhodobého ekonomického vývoje se ukazuje, že reálný ekonomický růst má (až doposud) ještě větší dynamiku než exponenciální, resp. že v dějinách došlo ke zvýšení poměrných přírůstků a jejich zvýšená poměrná velikost se uchovává. Uvedený model slouží též k formulování hypotézy, že přechodem k ekonomice založené na produktivních službách může dojít k dalšímu výraznému zvýšení poměrných přírůstků.

Human capital contracts (zkráceně - HCC): Smlouvy o rozdělení efektů (příjmů) vznikajících na základě nabývání, uchování či uplatnění lidského kapitálu mezi poskytovatelem a nabyvatelem (případně i zprostředkovatelem) produktivních služeb.

Přenesená cena: Cena přenesená z trhu, na kterém jsou oceňovány efekty vznikající nabýváním, uchováním či uplatněním lidského kapitálu, do HCC.

Zprostředkované uplatnění přenesené ceny: Cena přenesená z trhu, na kterém jsou oceňovány efekty vznikající nabýváním, uchováním či uplatněním lidského kapitálu, do smlouvy, která pojišťuje vlastníka lidského kapitálu před ztrátou tohoto lidského kapitálu či možností jeho uplatnění.

Struktury založené na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad (zkráceně -struktury založené na vzájemném krytí): Jedná se typ sociálních sítí, které mají podobu vzájemného vydírání, vzájemného krytí i vzájemného protěžování v institucionálním systému společnosti těch, co na sebe vědí něco takového, zveřejnění čehož by v daných společenských podmínkách vedlo k jejich difamaci a potrestání. Vazby v těchto strukturách jsou mimořádně pevné, mají tendenci propojovat se s vazbami založenými na investování do společenské pozice a ovládat částečně či za určitých podmínek i plně institucionální systém společnosti.

Jádro vyjednávání vlivu struktur založených na vzájemném krytí (zkráceně - jádro vyjednávání vlivu): Spontánně se utvářející skupina osob zastupujících různé struktury založené na vzájemném krytí, která vyjednávají společný vliv uplatňovaný prostřednictvím těchto struktur a zejména pak způsob reakce na případnou indiskreci v rámci těchto struktur, ke které dochází v případech, když se některá osoba či skupina osob v těchto strukturách cítí nedoceněna či ohrožena.

Základní ideové paradigma jádra vyjednávání vlivu (zkráceně – základní ideové paradigma): Souhrn postojů a postupů (toho, co se musí uznávat a dodržovat) při vyjednávání vlivu uplatňovaného koordinovaným postupem struktur založených na vzájemném krytí, zejména pak při řešení problémů spojených s indiskrecí. Základní ideové paradigma na jedné straně ospravedlňuje ty, kteří ve strukturách na vzájemném krytí působí, v očích jich samotných, na druhé straně orientuje na aktivity, které jsou pro uplatňování efektivního vlivu struktur a překrývání jejich praktik i důsledků uplatňování těchto praktik nezbytné. Umožňuje globální koordinaci vlivu struktur založených na vzájemném krytí a v případě potřeby koncentrování jejich vlivu do lokálních podmínek. Základní ideové paradigma má klíčový význam pro stabilitu moci generované působením struktur založených na vzájemném krytí. Modifikace a proměny tohoto paradigmatu jsou jedním z faktorů, který nejvíce ovlivňuje globální dění.

Investování do společenské pozice (zkráceně - poziční investování): Pořizování pozičních statků za účelem vytvoření nerovnoprávného postavení lidí hlediska využívání investičních příležitostí (jak těch, které jsou spojeny s nabýváním schopností, tak těch, které jsou spojeny s jejich uplatněním). Má celou řadu forem od prestižní či okázalé spotřeby až po spotřebu související s rozhráním her, v nichž vítězí ten, kdo disponuje většími finančními prostředky (právní spory, omezení bezpečnosti apod.).

Struktury založené na pozičním investování (zkráceně – poziční struktury): Spojování osob, které disponují velkými finančními prostředky, do skupin či sociálních sítí, které se (z hlediska využívání investičních příležitostí, ale i každodenních společenských styků, místa bydlení, trávení volného času apod.) oddělují od ostatního obyvatelstva.

Přenos prožitků na zprostředkování uspokojení potřeb (zkráceně - přenos prožitků): Schopnost psychiky reagovat na reflexi toho, že určitá činnost (návazně pak i prostředek této činnosti či situace) zprostředkovává (podmiňuje) uspokojení určité potřeby tím, že nikoli jen finální uspokojení potřeby, ale i to, co jejímu uspokojení předchází (vykonávání činnosti, vlastnění prostředku, nalézání se v příslušné situaci) přináší člověku potěšení (je spojeno s pozitivním prožitkem). Vzhledem k tomu, že jedna a tatáž činnost (prostředek, situace) mohou přibližovat uspokojení více potřeb, může v důsledku přenosu prožitků dojít k jejich syntéze a vzniku relativně stálého nového prožitku, který fixuje nově vzniklou potřebu. S tím souvisí fenomén pociťované potřeby vztažení našeho jednání k přesahu (k tomu, co dává našemu jednání smysl), který je jedním z podstatných aspektů našeho přítomného bytí (naší existence).

(Pokračován příspěvkem dalšího autora)