Jaké reformy a proč (332) Kosička: Ohlas na LK

3. leden 2015 | 07.00 |

Další ohlas na příspěvky přednesené na pracovní části 17. ročníku konference Lidský kapitál a investice do vzdělání je od T. Kosičky. Nelekněte se složitého matematického aparátu. Stačí pochopit graf:

Reakce na příspěvek A. Klesly (a J. Mertla)

Tomáš Kosička

Dr. Klesla ve svém příspěvku naznačil velmi inovativní přístup k poptávce po zdravotní péči (zdraví), který by se mohl v současné době stát východiskem pro reformu. Ale jak správně uvádí J. Mertl, je potřeba tuto reformu pojmout obsáhleji, tedy včetně sociálních redistribučních systémů. Já bych se nebál zajít ještě dál a pojmout reformu komplexněji zahrnutím i reformy školství a vzdělávacích systémů, protože se domnívám, že tyto součásti jsou velmi provázané. Chtěl bych to prokázat na následujícím modelu. Jak zaznělo v příspěvku Dr. Klesly, můžeme chování jednotlivců popsat konvexními funkcemi, které na základě Grossmanova modelu poptávky po zdraví ukazují, jak ten který člověk vyčerpává svou zásobu zdraví. Chceme tedy najít model, který umožní jednoznačnou interpretaci a doporučení, podloženou čísly a určí, do jaké míry (a pro koho) je výhodná rozšířená péče o zdraví a zdravý životní styl. Vyjdeme z původního Grossmanova modelu a křivky mezní efektivity kapitálu. Hledáme dvě funkce, které budou popisovat chování dvou rozdílných strategií, které nazvu konzument a investor. Konzument do svého zdraví neinvestuje, jen konzumuje v případě potřeby zdravotní péči poskytovanou na základě zdravotního pojištění. Investor k tomu navíc investuje do zdravého životního stylu, prevence atd.

Dalšími předpoklady jsou

-kvalitu zdravotnictví hodnotím podle finančních nákladů na pacienta a rok.

-předpokládá se maximální efektivita (vynaložený dolar nelze použít efektivněji)

0001pt" class="MsoNormal">Další parametry, které se podílejí na celkovém zdravotním stavu jednotlivce (vliv genů, životní prostředí atd.) neuvažujeme.

Matematické odvození

Hodnotu z získáme ze statistik

Alternativním způsobem získání parametru A je jeho vypočtení ze vztahu

Výše uvedené funkce můžeme zakreslit do grafu (graf č.1), na kterých potom názorně uvidíme rozdíly, které chování Konzumenta a Investora přináší při péči o jejich zdraví a jeho náklady. Poptávku po zdraví Konzumenta symbolizuje červená čára, Investora pak modrá. Jak je vidět, po většinu života investuje Konzument méně, o své zdraví se nestará a až v poslední části života je péče o jeho zdraví nákladnější. Dalo by se odhadnout, že velká část těchto nákladů je hrazena ze solidárního zdravotního pojištění. Investor oproti tomu v průběhu života utrácí nad rámec svého zdravotního pojištění a tato investice se mu vrací v podobě vyšší zásoby zdraví v posledních letech života.



Důležitou otázkou pro praktickou použitelnost modelu je, zda všechny body ležící mezi modrou a červenou čárou (tedy mezi konzumentem a investorem) jsou lineární kombinací funkcí f1 a f2.

Tento model vysvětluje výši nákladů na delší život a dost přesně dokáže vypočítat utracené vs. ušetřené prostředky v závislosti na čerpání zdravotní péče.Snadnou změnou parametrů při vylepšení zdravotnictví, životního prostředí atd. lze model pravidelně aktualizovat. Vzhledem k provázanosti mezi věkem a zdravím by to mohl být podpůrný argument pro sloučení zásadních reforem (penzijního i zdravotního systému – otázkou je i pracovní trh a školství) do jedné. Ukazuje se, že v rozvinutých zemích, které mají své zdravotnictví na vysoké úrovni, jsou náklady na konzumenta v pozdějším věku velmi vysoké, přičemž již nedochází k adekvátnímu zlepšení zdravotního stavu (nicméně dojde k výraznému prodloužení jeho života). Dalo by se říci, že vyspělé zdravotnictví dokáže (za vyšších nákladů) prodloužit život i lidem, kteří se o své zdraví nestarali. Také je vidět, že u investora je délka jeho aktivního života (s dostatečnou zásobou zdraví) výrazně delší. Proto je potřeba při reformě zdravotnictví akcentovat i myšlenku zdravého životního stylu, neboť případné náklady na zdravotní péči pro konzumenty při jejich zvyšující se době dožití by mohly celý systém dovést do kritického stavu. Považuji za vhodné formou různých pobídek a vzdělávání přesvědčit občany, aby se přiklonili více k investorskému rozhodování. V tomto by měl významnou roli sehrát sociální systém, který by, byť za cenu tvrdě nastavených pravidel, vyžadoval plnění určitých, předem daných, kritérií. To by ovšem chtělo nastavit zdravotní a sociální pojištění tak, aby se opravdu stalo pojištěním a nebylo jen jinak nazvanou daní.

 (Pokračování příspěvkem dalšího autora)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší