Jaké reformy a proč (319) Klesla: Zdraví II

21. prosinec 2014 | 05.57 |

Včera a dnes uveřejňuji na pokračování příspěvek Arnošta Klesly, který přednesl v pracovní části 17. ročníku konference Lidský kapitál a investice do vzdělání:

Model synergického uspořádání programů prevence a podpory zdraví jako

aplikace efektu Human Capital Contracts (HCC) v rámci strategie Zdraví 2020 

ing. Arnošt Klesla, Ph.D.

Strategie Zdraví 2020 jako programový a institucionální rámec programů prevence a podpory zdraví

Strategie Zdraví 2020, přijatá vládou ČR (8. 1. 2014), podle dokumentu WHO a EU, vymezuje zaměření a obsahový rámec programové podpory PPZ v ČR do roku 2020, která je považována za hlavní nástroj zlepšení veřejného zdraví jako významného faktoru rozvoje produktivity, nabídky práce, vzdělání a tvorby kapitálu včetně lidského kapitálu. Zdraví 2020 zdůrazňuje zdraví jako základní společenskou i ekonomickou hodnotu, jako důležitý faktor pro ekonomický a sociální rozvoj společnosti se zásadním významem jak pro život každého jednotlivce, tak i pro rodiny a všechny společenské skupiny. V rámci Priority 1 "Realizovat celoživotní investice do zdraví a prevence nemocí, posilovat roli občanů a vytvářet podmínky pro růst a naplnění jejich zdravotního potenciálu" je zdůrazněna role programů ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí, které posilují roli i schopnosti občanů a motivují je k aktivnímu zapojení.

Strategie Zdraví 2020 bude rozpracována do 15 skupin akčních plánů opatření, zahrnujících především programy prevence a péče, včetně finanční podpory pro jejich realizaci.

Neřešena však dosud zůstává otázka procesního zvládnutí koordinace mezi resorty a subjekty, (zdravotnictví, hygienická služba, školství, vnitro, ostatní resorty, města, obce, atd.) které se budou podílet na programové péči s cílem co nejefektivnější realizace programů zaměřených na prevenci a péči, které budou finančně podporovány z veřejných rozpočtů.


Podpora programů prevence a podpory zdraví jako obdoba a společenská forma HCC

Z hlediska lidského kapitálu tedy finanční podpora programů PPZ v rámci Zdraví 2020 bude představovat dlouhodobou investici ve prospěch zdraví celých generací. Pro populaci v produktivním věku (18 – 64) bud znamenat významný příspěvek k rozvoji a využívání lidského kapitálu v hospodářském růstu a zvyšování prosperity Česka v období po roce 2020. Významným společenským efektem takto vynaložených prostředků z veřejných rozpočtů tedy bude zlepšení zdravotního stavu české populace v budoucnosti. Současně je úspěch strategie zdraví 2020 významným faktorem úspěchu vládní strategie prodlužování věku pro odchod do důchodu.

Ekonomickým efektem tedy bude nejen významná úspora léčebných výdajů zdravotních pojišťoven v příštích letech, ale především dodatečné příjmy veřejných rozpočtů (daně a příspěvky na zdravotní a sociální zabezpečení) od zaměstnanců ve věku nad 60 let, kteří budou moci být déle zaměstnáni namísto odchodu do důchodu s ohledem na zlepšení jejich zdraví. obecně se tedy jedná o strategii podstatného zlepšení veřejného zdraví ve věkové kategorii 60 – 69 let.

Z hlediska návratnosti výdajů na PPZ do roku 2020 se jedná zřetelně o efekt Human Capital Contract, který dnes uzavře poskytovatel (provider) programu prevence a podpory zdraví s každým účastníkem. Ten, aniž by se musel konkrétně smluvně zavázat k úhradě své účasti v programu podílem ze zlepšeného výdělku v příštích letech dosaženým v důsledku svého zlepšeného zdraví a prodloužení ekonomicky aktivního věku a zaměstnanosti, vyrovná v budoucnosti část současných výdajů z veřejných rozpočtů na podporu programu prevence a podpory zdraví, který mu v uplynulých letech napomohl přijmout zdravý životní styl a v důsledku toho udržet dobré zdraví a výdělek zaměstnaneckého typu do vyššího věku.

Synergické efekty programové PPZ jako faktor zvýšení jejich účinnosti

Efekty programů PPZ, včetně míry zájmu a účasti lidí v programech jsou silně závislé na synergických efektech z hlediska spolupráce subjektů – gestorů, nositelů programů. Optimální je spojovat programy a realizovat je ve spolupráci vždy nejméně dvou subjektů, které mají osobní, odbornou autoritu, nebo jinou formu vlivu na potenciálního účastníka. Jako nejefektivnější se osvědčily společné programy měst, obcí a škol, zaměstnavatelů a zdravotních pojišťoven atd.

V zájmu zvládnutí efektivního procesního řízení toku finanční podpory z veřejných rozpočtů je možné využít pro posuzování a poskytování finanční podpory nositelům programů postup podle následujícího modelu synergického uspořádání programů prevence a péče, vycházejícího z členění subjektů potenciálně nabízejících programy z hlediska blízkého okolí každého jedince, potenciálního účastníka programu.

Tvůrci a nositelé programů prevence a podpory zdraví (PPZ) jsou rozdělení podle zaměření jejich zájmů na efektivním zapojení každého jednotlivce a v souhrnu co nejširší veřejnosti do jejich programů do následujících skupin:

·         Autority PPZ, (Odborné lékařské autority v oblasti PPZ včetně praktických lékařů)

·         Zdravotní pojišťovny

·         Subjekty pracovního, sociálního a osobního okolí účastníka (zaměstnavatel, škola, municipalita, rodina)

·         Tržní nabídka produktů podporujících programy a zdravý životní styl (lázně, fyzioterapie, doplňky stravy, rekreační sport a cestovní ruch, atd.)

Na základě uvedeného přístupu lze znázornit vzájemné uspořádání vztahů mezi základními skupinami modelu synergie podle následujícího schématu:

Schéma synergického uspořádání PZP:

                                  Autority

                                       PZP

                                      

                                         ZP

                                           

                        Škola               Tržní

                        Město              nabídka

                        Práce

Funkčnost modelu je dána skutečností, že každá ze zúčastněných skupin, každý subjekt této skupiny má otevřeny přímé, nezprostředkované vztahy se všemi ostatními skupinami. Synergické efekty, zesilující významně působení programů na populaci, je tak možno dosahovat kombinacemi dosud izolovaných programů subjektů z uvedených skupin, vyhlašovaných dosud s minimální, nebo krátkodobou účinnosti (tzv. intervencemi). Příkladem může být například marketingová akce nábytkového řetězce na prodej kvalitních matrací bez účasti například zdravotních pojišťoven, nebo odborných autorit (posouzení ergonomické kvality jako zesílení efektu reklamy na cílovou skupinu zákazníků), nebo naopak izolované tzv. intervence, typu zdravotní osvěty, realizované lékařskými autoritami bez účasti zdravotních pojišťoven, nebo sociálního a pracovního prostředí cílových skupin obyvatelstva, atd.

Závěr

Za přínosy modelu můžeme z hlediska procesního přístupu považovat zejména preference kombinovaných, synergicky působících (nikoliv izolovaných, neopakovaných intervencí) programů do životního stylu cílových skupin populace, preference programových aktivit a nabídky produktů zajišťujících zafixování návyku na zdravý životní styl (drill effect) a efektivnější alokace zdrojů podpory programů PPZ z hlediska dlouhodobého působení, včetně efektu HCC.

(Pokračování příspěvkem dalšího autora)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře